Již dlouhá léta se snaží KSČM a její poslanecký klub o odstranění překážek, ať již ekonomických či jiných, které znesnadňují přístup občanů k právu. Střídavě se nám daří, ale žel pomalu napravovat deformace způsobené tím, že měřítkem hodnot není práce, ale majetek jakkoli nabytý. Jednou z možností je zajišťování bezplatné právní pomoci, která by měla být samozřejmostí v dnešní tzv. demokratické společnosti.
Nemělo by se tedy v žádném případě jednat o jakousi nadstandardní službu, ale základní právo. Legislativní komise ÚV KSČM proto opakovaně připravila návrh zákona o bezplatné právní pomoci, kterou by garantoval stát a poslanecký klub návrh zákona předložil. Jsem rád, že mohu dodat, že tento návrh podporuje i Česká advokátní komora. Každý občan by měl mít totiž právo přístupu k právní pomoci, aby získal přehled o svých právech, povinnostech a mohl je uplatňovat ve svém dalším postupu.
Tato služba by měla být poskytována kvalifikovaným právníkem. Vždyť právo občanů na právní pomoc je přímo odvozeno z čl. 37. odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Dle něj má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Výjimkou by neměli být tedy zejména lidé, kteří si placené právní služby nemohou finančně dovolit.
Do současné doby však toto právo, za které je v prvé řadě zodpovědný stát, není dostatečně zajištěno. K nejpodstatnějším chybám současného systému patří roztříštěnost právní úpravy, částečné přenesení odpovědnosti státu na Českou advokátní komoru, a to bez náhrady, malá informovanost lidí o možnosti získat právní pomoc a také to, že právní pomoc není možné získat už před zahájením řízení.
Česká advokátní komora sice zajišťuje většinou jen s pomocí některých měst bezplatné právní poradny pro fyzické i právnické osoby, ty ale nemohou v žádném případě nahradit poskytnutí právních služeb jednotlivými advokáty v plné šíři, neboť jejich účelem není vyřešení konkrétního právního případu, ale seznámení občana s jeho situací a případnými možnostmi, které mu právo nabízí k řešení jeho postavení.
Nedostatek bezplatné právní pomoci řeší prostřednictvím svých členů i většina regionálních organizací KSČM, které organizují bezplatně jak právní, tak jinou pomoc. Ta je však také logicky limitována především na informování občanů o jejich právech a možnostech tak, aby se alespoň částečně zorientovali v právní situaci, ve které se ocitli.
Neexistenci příslušného zákona do současné doby bychom rádi změnili. Účelem návrhu zákona o bezplatné právní pomoci, který předkládají poslanci za KSČM, je vytvořit dostatečný systém poskytování právní pomoci a zabezpečit její poskytování fyzickým i právnickým osobám. Pro případ materiální potřebnosti osob stanoví tento návrh zákona povinnost státu hradit náklady právního zastoupení.
Jak již bylo řečeno, k nejpodstatnějším chybám současného systému patří roztříštěnost právní úpravy. Cílem návrhu zákona KSČM je tedy vytvoření jednotícího systému poskytování právní pomoci. Nesmím zapomenout uvést, že předkládaný návrh zákona se nevztahuje na dnešní právní úpravu zohledňující specifičnost trestního řízení a ustanovování zástupců ex offo v případech nutné obhajoby v trestním řízení a dále zmocněnce poškozeného v trestním řízení. Podstatný je i fakt, že zákonem nedojde k žádnému omezení rozsahu poskytování právní pomoci podle zvláštních právních předpisů. Tedy vylučuje případy, kdy by explicitně aplikování tohoto navrhovaného zákona mohlo vést k zhoršení postavení potřebných příjemců právní pomoci, například podle zákona o sociálních službách.
Doufám, že se i u nás bezplatné právní pomoci brzy dočkáme. Naši občané na to mají totiž právo!