Informace o bezpečnostní situaci na území České republiky

         12. schůze VV ÚV KSČM dne 2. 6. 2017

Informace o bezpečnostní situaci na území České republiky

V souladu s usnesením VV ÚV KSČM je tímto materiálem reagováno vždy po půl roce na aktuální bezpečnostní situaci v daném období s uvedenými opatřeními ze strany KSČM. Mimo tohoto pravidelného bodu VV ÚV KSČM projednala 9. schůze VV ÚV KSČM dne 10. 3. 2017 materiál Postoje KSČM k organizovanému zločinu a terorismu. Předložený materiál je koncipován jako hodnocení vývoje bezpečnostní situace na území ČR a především vývoje v oblasti zabezpečení vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR za období od listopadu 2016 do května 2017. Na zpracování materiálu se podíleli členové sekce bezpečnostní politiky a Integrovaného záchranného systému. Tento předkládaný materiál Informace o bezpečnostní situaci byl zaslán k připomínkování rovněž našemu poslanci JUDr. PhDr. Z. Ondráčkovi, PhD.

1. Úvod

Lze konstatovat, že v daném období přetrvávala profilace obdobného spektra bezpečnostních hrozeb pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, která byla identifikována v předcházejícím období. Nejzávažnější bezpečnostní rizika tak stále představují nelegální migrace, terorismus, kyberkriminalita, organizovaný zločin, extremismus a korupce.

Do značné míry kopírují stav aktuální bezpečnostní a sociální situace v celém evropském prostoru. V tomto kontextu je podstatné zejména přijetí či realizace konkrétních opatření, vycházejících ze schváleného Auditu národní bezpečnosti a dalších koncepčních či strategických dokumentů na vládní či resortní úrovni, jež mají systémovým způsobem eliminovat předmětná rizika a hrozby.

Významným posunem pro nastavení zvýšené ochrany obyvatel je vládou schválená Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017 – 2020. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 představuje klíčový dokument popisující systém ochrany obyvatelstva v celé jeho multiresortní šíři a komplexnosti. Formuluje základní principy ochrany obyvatelstva a definuje její významné oblasti a nástroje, prostřednictvím kterých je prakticky realizována.

Připravenost systému čelit současným i předvídatelným bezpečnostním hrozbám a s nimi spojeným mimořádným událostem a krizovým situacím už si dále nevystačí s „pouhým“ nasazením sil a prostředků bezpečnostních složek státu. Je potřeba hledat nové cesty, nástroje a postupy spočívající zejména v efektivním zapojení všech subjektů, které jsou schopny tomuto systému napomoci.

Základním stavebním kamenem každého strategického dokumentu je kvalitně zpracovaná analýza, v případě Koncepce ochrany obyvatelstva pak SWOT analýza. Tato byla doplněna o další párové porovnání silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí, přičemž byly četnosti výskytu jednotlivých faktorů komparovány za pomoci Paretovy analýzy a graficky znázorněny tzv. Lorenzovou křivkou. Výsledkem pak byla široká množina informací, která byla využita pro identifikaci základního směřování dalšího vývoje systému ochrany obyvatelstva. Analýza byla zpracována za aktivní účasti odborných pracovníků ústředních správních úřadů a také územních orgánů.

Výsledkem práce odborné pracovní skupiny, která byla zřízena při Výboru pro civilní a nouzové plánování, bylo nalezení a popsání dvaceti čtyř základních úkolů ochrany obyvatelstva, které budou směřovat k naplnění definovaných strategických priorit:

• občan,
• soukromé subjekty,
• ochrana kritické infrastruktury,
• věda, výzkum a inovace a
• vydefinování nových úkolů a přístupů.

Cílem je celkové posílení systému ochrany obyvatelstva za maximálního využití stávajících kapacit a efektivního zapojení kapacit nových. Světové trendy v oblasti analýz rizik jednoznačným způsobem ukazují, že aktuální hrozby nejsou pouze přírodního nebo technického charakteru, ale také charakteru sociálního. Z celé škály hrozeb je potřeba zmínit zejména celkové stárnutí populace a tím se měnící demografické křivky. Abychom byli schopni veškeré tyto hrozby úspěšně popsat, je v Koncepci ochrany obyvatelstva uvedeno, jako jeden z klíčových úkolů, zpracování analýzy hrozeb pro Českou republiku. Tato analýza bude vycházet z již dříve přijatých strategických a koncepčních materiálů a zároveň bude v maximální možné míře využívat dostupné odborné studie a analýzy. Výsledky pak budou využity k optimálnímu nastavení dalších směrů rozvoje ochrany obyvatelstva a případně též k následnému právnímu zakotvení konkrétních úkolů, prostřednictvím kterých budou vytvořeny nezbytné legislativní podmínky k zajištění ochrany obyvatelstva také před nově identifikovanými hrozbami. Materiál si klade za cíl jednoznačným a prokazatelným způsobem identifikovat slabá místa systému, k jejichž odstranění navrhuje celou řadu úkolů a opatření. Realizace těchto úkolů je efektivně rozložena do následujících sedmi let a zároveň nastavuje základní strategické linie budoucího vývoje v této oblasti do roku 2030.

Společnou vizí všech těch, kteří se na zpracování tohoto materiálu podíleli, je vytvoření takového systému ochrany obyvatelstva, který bude vytvářet podmínky pro zajišťování úrovně bezpečnosti našich spoluobčanů odpovídající možnostem a schopnostem České republiky jako moderního a vyspělého státu.

            Dále je také připravena ke schválení Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020, která rozpracovává věcné aspekty identifikovaných bezpečnostních rizik a stanovuje konkrétní opatření zvyšující připravenost Policie ČR (jako hlavního garanta vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku ČR) na jejich eliminaci a řešení jejich případných důsledků.

            Oproti tomu lze identifikovat v podmínkách veřejné správy ČR řadu rezerv, které snižují účinnost a efektivitu stávajících opatření či míru reálné připravenosti ČR čelit aktuálním bezpečnostním hrozbám či pružně reagovat na dynamický vývoj bezpečnostního prostředí. Současně lze očekávat, že aktuální vládní krize ochromí dynamiku procesu zavádění systémových opatření a reálný praktický dopad pro zvýšení vnitřní bezpečnosti ČR, a to minimálně v horizontu do konce současného volebního období. Souhrn rizik v důsledku této politické situace pro tento proces je společně s návrhem opatření k jejich eliminaci předmětem dalších částí této informace. Pozdě již pochopitelně bude napravovat reálné nebezpečí ve chvíli, kdy na území nastane konkrétní bezpečnostní událost.   

1. Stručná analýza vývoje v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku

Potřebu nerezignovat na systematické uplatňování stanovených opatření v oblasti vnitřní bezpečnosti a abstrahovat od aktuálního politického vývoje podtrhuje následující výčet hlavních událostí ohrožujících bezpečnost a životy obyvatel evropského prostoru. S ohledem na poměrně krátké období je jejich frekvence, intenzita a závažnost alarmující.

Nelze nevidět, že rapidně vzrůstá počet teroristických útoků doprovázených silnou medializací, jež přirozeně zvyšují obavy obyvatelstva o svou bezpečnost. V řadě případů je jejich společným jmenovatelem a pravděpodobným původcem organizace tzv. Islámského státu či jeho příznivci. Jeho stopu lze v dané období vysledovat např. při útocích v Berlíně, Hannoveru, Mnichově, Paříži, Bruselu, Londýně či v nedávné době ve Stockholmu
a Dortmundu. Výsledkem mocenského a geopolitického vývoje jsou zřejmě rovněž nedávné chemické útoky v Sýrii, jež mohou souviset s dalším intenzivním bezpečnostním fenoménem působícím v evropském prostoru, kterým je nelegální migrace. Snaha o eskalaci napětí (posilování vojenské přítomnosti a pořádání vojenských cvičení členských států NATO u hranic s Ruskem, demonstrace síly formou medializovanému přejezdu vojsk USA z Německa do Polska přes území ČR) může souviset se snahou  ekonomických elit USA (tzv. hluboký stát) uchovat si mocenský vliv na nově zvoleného prezidenta, tzn. s výsledkem finanční podpory těchto ekonomických zájmových skupin formou posilování státních zakázek na zbrojení.

Lze indikovat, že řada bezpečnostních rizik může mít rovněž ekonomický rozměr. V České republice se projevuje tato celosvětová bezpečnostní situace pochopitelně zvyšujícím se celospolečenským napětím a strachem. V řadě momentů již společnost vnímá teroristické útoky či pokračující proces migrace na evropské území jako každodenní úzkostnou rutinu, která posiluje přesvědčení, že reálné propuknutí bezpečnostní hrozby na území ČR je pouze otázkou času a přijatá opatření mají pouze demonstrativní charakter. Posiluje tak současně nedůvěru obyvatel v politické struktury a struktury veřejné správy jim efektivně čelit a zvrátit v jejich očích poměrně nepříznivý vývoj zabezpečení vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR. Jak již bylo naznačeno, jejich reálnou úroveň zásadním způsobem ovlivňuje především vývoj bezpečnostní situace v Evropě a ve světě.

V jeho kontextu zůstává na území ČR vyhlášen první stupeň ohrožení terorismem (žlutý trojúhelník). Viditelnými opatřeními bylo posílení hlídkových služeb Policie ČR na exponovaných místech v období adventu, Nového roku a Velikonoc jakožto preventivními opatřeními vyvolanými teroristickými útoky v Berlíně dne 19. prosince 2016, následně pak nepříznivým bezpečnostním vývojem ve Francii. Nastavená bezpečnostní opatření tak mají zřejmě systémový charakter pouze částečně.

V tomto kontextu lze poznamenat, že postup z určitého hlediska přispívá k dikci uplatňování politiky strachu ve společnosti, která je užívaná v prostředí některých jiných zemí a v mocenských strukturách. Na reálnou úroveň bezpečnosti však nemusí mít vždy jen pozitivní dopad.    

            Značný stín na reálnou připravenost a důvěryhodnost bezpečnostního systému ČR dopadá na veřejnou správu rovněž v důsledku proběhlého posuzování legitimity organizačních změn v rámci Policie ČR, které vyvolávají pochybnosti o případném politickém vlivu na Policii ČR. V daném období byly zveřejněny závěry Vyšetřovací komise k reorganizaci policie. V jejich rámci bylo uvedeno, že předmětná reorganizace byla provedena bez porušení vnitřních pravidel Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR, včetně případných zneužití pravomocí jejích hlavních aktérů. Pouze lze dle těchto závěrů usuzovat na její nevhodnou medializaci ve vztahu k veřejnosti. Už dnes ale můžeme s jistotou říci, že uspěchaná a nepřipravená změna v klíčových policejních složkách, provedená z pozice síly, by měla do budoucna zůstat mementem "jak se to nemá dělat ".

            V každém případě celá kauza oslabuje důvěru v reálnou efektivitu a nezaujatost bezpečnostních struktur země při odhalování závažné trestné činnosti. Objektivně vzato se rovněž můžeme domýšlet, že míra koncentrace na odhalování vybraných segmentů trestné činnosti je v mnohém determinována právě politickými aspekty. Tyto úvahy ve společnosti posiluje jmenování jednoho z hlavních aktérů dané reorganizace do vedení Celní správy ČR, které může evokovat mimo jiné také cílené přelévání politického vlivu mezi jednotlivými sférami veřejné správy a ekonomiky ČR.

            Samotný vývoj kriminality lze hodnotit pozitivně z důvodu poklesu následujících druhů kriminality:

• krádeže,
• vloupání do ostatních objektů,
• krádeže věcí z automobilů,
• zanedbání povinné výživy.

Naopak došlo k nárůstu kriminality v oblasti:

• sprejerství,
• padělání a pozměňování veřejné listiny,
• ohrožení výchovy mládeže.

    Lze odhadovat, že příčinou poklesu uvedených druhů trestné činnosti je zlepšování ekonomické situace, snižování nezaměstnanosti, legislativní změny (povinnost bezhotovostního výkupu kovů) a postihování recidivy (za rok 2016 podíl stíhaných
a vyšetřovaných recidivistů na pachatelích celkem dosáhl 49,2 %). %). Velmi významným faktorem také je to, že lidé u bagatelní kriminality už rezignovali a nenahlašují ji.

2. Stručná analýza připravenosti na řešení zásadních bezpečnostních rizik

Míru rozsahu a intenzity dopadu zásadních bezpečnostních fenoménů současnosti na faktickou bezpečnost občanů a obyvatel ČR lze považovat za poměrně nízkou. Stále však zůstává otázkou, zda je bezpečnostní systém ČR schopen reagovat efektivně na náhlou eskalaci problémů spojených s těmito fenomény či na souběh více těchto fenoménů v jednom období. Otázkou rovněž zůstává, zda v takové situaci nebude reagovat pouze improvizovaně. Níže je stručně zanalyzován stav připravenosti Policie ČR jako jedné z důležitých složek bezpečnostního systému ČR, resp. identifikace důležitých faktorů podmiňujících zásadním způsobem reálnou úroveň této připravenosti.

Terorismus

Vnitřní bezprostřední optikou ČR není očekáváno okamžité riziko útoku. Toto vnímání však může být pouze iluzorní. Byla prokázána mobilita a nevyzpytatelnost útočníků po celé Evropě, která vyžaduje realizaci preventivních opatření definovaných minimálně v rámci vyhlášeného prvního stupně ohrožení v ČR.

Z titulu vnímání nízkého rizika okamžitého útoku plyne i poněkud liknavý přístup všech odpovědných orgánů k tomuto problému, kdy se zdá, že přijatá opatření mají spíše demonstrativní než systémový charakter. V rámci organizačního zabezpečení se dané problematiky dotkly rovněž dopady již zmiňované reorganizace v rámci Policie ČR, kdy došlo ke vzniku samostatné sekce boje proti terorismu a extremismu v rámci nově zřízené Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV.

Celkově je zhodnocení reálné úrovně připravenosti Policie ČR proti terorismu poměrně obtížné. Dobrou úrovní lze hodnotit ochranu vybraných objektů státního nebo strategického významu (mezinárodní letiště, Pražský hrad, Úřad vlády ČR a jednotlivá ministerstva, zastupitelské úřady, jaderné elektrárny aj.). Novinkou jsou betonové zátarasy jako ochrana proti vjezdu automobilů v rámci tzv. ochrany měkkých cílů. Otázka dostatečnosti kapacit personálního, materiálně-technického a informačního rázu je však ve vztahu k rozsáhlé prevenci a případnému předcházení reálnému teroristickému útoku a následnému rychlému vyšetření poměrně diskutabilní.

V analyzovaném období již působilo na Ministerstvu vnitra hojně diskutované Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Reálnou efektivitu výsledků a přínos jeho činnosti ve smyslu předcházení teroristickému útoku s využitím zajišťování informací z prostředí internetu a zamezení šíření dezinformací však nelze s ohledem na délku jeho působení objektivně zhodnotit. Z určitého hlediska lze pouze oproti tomu spekulovat o riziku jednostrannosti jeho geopolitické orientace a zneužívání získaných informací pro účely politického boje a volební agitace.

Extremismus

Rovněž v oblasti extremismu lze situaci považovat za poměrně stabilní. Poznatky policie nenaznačují zvýšená rizika násilných aktivit spojených s působením politicky extremistických hnutí.

Problematika extremismu zůstává mediálním tématem, zejména s projevy nesnášenlivosti souvisejícími s rizikem nelegální migrace a s tím spojených dalších bezpečnostních rizik (terorismu). Problematika menšin a sociálně vyloučených lokalit nebyla v hodnoceném období předmětem významných projevů nesnášenlivosti. Určitá míra nespokojenosti obyvatel se týkala pouze lokalit, kde jsou ubytováni zahraniční dělníci (Plzeň, Kolín, Kvasiny apod.).

Kyberkriminalita

Tato oblast není Policií ČR dostatečně řešena, a to zejména z titulu nedostatečného vybavení a omezeného počtu kvalitních policejních odborníků vyčleněných na tuto problematiku.

V této oblasti došlo v rámci Policie ČR k organizačním a personálním změnám - vznik sekce kybernetické kriminality v rámci Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV. V současně době také dochází k odchodům odborníků, a proto byla definována priorita personálně posílit tuto oblast.

Organizovaný zločin  

Ve sledovaném období v oblasti organizované, násilné a drogové trestné činnosti nebyla realizována žádná zásadní represivní opatření v této oblasti. Důvodem jsou patrně dopady provedené reorganizace UOOZ, v rámci které se projevuje destabilizace tohoto útvaru především z důvodu personálních změn.

Korupce

Veřejná správa vykazuje opakovaně prvky klientelismu a představuje poměrně velký prostor pro korupční jednání. Rizikem zůstává korupce související s realizací projektů spolufinancovaných z fondů EU. Její náchylnost k výskytu korupce dokazuje i kauza na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy týkající přerozdělení dotací na podporu sportu.

Azylová a migrační politika

Náš azylový zákon je jeden z nejpřísnějších. Lze ale konstatovat, že přístup Vlády ČR k řešení této oblasti je nečitelný, především v jejím stanovisku k požadavku EU na kvóty povinného přijetí migrantů.

Rizika v této oblasti je nezbytné hodnotit v kontextu se situací v celé EU.

Nelegální migrace v EU

Největšímu migračnímu tlaku byla ve sledovaném období v rámci Evropy vystavena Itálie. Představitelé Evropské Unie jsou pod politickým tlakem (v roce 2017 budou ve více státech EU parlamentní volby) a musejí ukázat snahu o řešení migrační vlny.

Rada Evropy umožnila prodloužit dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic státům, které byly zasaženy migračními proudy z Řecka. Kontroly by měly být zrušeny v prvním pololetí 2017. Je zajímavé, že jedním z hlavních žadatelů o umožnění národních opatření při ochraně vnitřních hranic je v současné době Německo.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž zahájila svoji činnost. Jejím hlavním úkolem bude pomoc při provádění integrované správy vnějších hranic a řízení migračních toků. V oblasti nelegální migrace zůstává hlavním rizikem nízká schopnost individuální identifikace osob a identifikace osob spřízněných s teroristickými organizacemi či podléhajících vlivu vahabismu. Česká republika se podílí na ochraně schengenských hranic vysíláním kontingentu policistů do Makedonie, Srbska a Maďarska. Jinak jsou další opatření vlády ČR poměrně nevýrazná.

Legální migrace v ČR

Za rok 2016 požádalo o mezinárodní ochranu v ČR celkem 1 371 osob, nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Ukrajiny, Iráku a Číny. Přestože legální migrace je žádaná zejména ze strany průmyslových a stavebních firem, stává se v bezpečnostní oblasti zdrojem narušení veřejného pořádku, a to v blízkosti velkých ubytoven. Samostatnou neřešenou bezpečnostní (i morální) problematiku tvoří najímání zahraničních pracovníků  prostřednictvím personálních agentur, tzv. agenturní pracovníci.

Nelegální migrace v ČR

Za rok 2016 bylo při nelegální transitní migraci na území ČR zadrženo celkem 511 osob. Nejčastěji se jednalo o občany Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Zajištění nelegální migranti, kteří jsou uprchlíky z Blízkého nebo Středního východu, zpravidla v ČR o mezinárodní ochranu nežádají. Proud nelegálních migrantů do Německa se za sledované období snížil z titulu neochoty realizovat přesun v chladném období.

Bezpečnost v dopravě

Zaměříme-li dále pozornost například na bezpečnost silničního provozu, dle příslušných statistik se Česká republika postupně propadá mezi nejnebezpečnější země EU. Zdá se, že ve světle terorismu a pohlcení evropského prostoru důsledky nelegální migrace má tato skutečnost marginální význam, avšak rovněž tento faktor nepřispívá nikterak ke zvyšování reálného pocitu bezpečí občanů. Je nezbytné připomenout, že svoji vinu na zhoršujícím se stavu bezpečnosti silničního provozu měla také nedostatečná údržba silničních komunikací, zejména při náhlé změně sjízdnosti silnic (sněhové jazyky a ledovka na silnicích). Zásadní vliv na to také má nedostatek dopravních policistů a tím prakticky absence kontrol a postihů.

3. Systémová, strategická a institucionální opatření v oblasti zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku ČR (personální x organizační)

V podmínkách veřejné správy jsou v posledních obdobích kontinuálně realizovány aktivity, jež mají přispět ke zvýšení systémovosti zabezpečení vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR. Jejich potřeba vzrůstá zvláště v podmínkách zhoršující se celosvětové bezpečnostní situace a významný pozitivní dopad lze předpokládat v případě jejich plnohodnotné implementace a dlouhodobého systematického uplatňování. V daném období se jednalo o následující podstatná opatření:

• schválení Auditu národní bezpečnosti ČR (UV č. 1125/2016) – prosinec 2016,
• vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (dále jen CTHH) - nové           oddělení Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR - k 1. lednu         2017
• schválení Metodiky ochrany měkkých cílů ČR.

Dále Vládou ČR schválení Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017-2020. V koncepcích a metodikách máme uvedeno, jak se budou školit a připravovat občané, žáci apod., co budou dělat složky IZS. Teroristé jsou však vždy o krok napřed a pro občana nacházejícího se v tzv. měkkém objektu je v první fázi uskutečnění útoku důležité dostat se z objektu ven. To musí být zajištěno únikovými komunikacemi v těchto objektech a proškoleným personálem objektů. Jaký je však současný stav. Stačí se jen podívat do jednoho z typů měkkého objektu, obchodního centra, a zjistíme, že na chráněných únikových komunikacích jsou prodejní stánky. Délky únikových cest jsou různými dispozičními přestavbami neúměrně prodlouženy. Tento stav se netýká jen obchodních center, ale i různých podchodů (metro, apod.). Výsledkem je, že původně stanovená kapacita únikové komunikace a tomu odpovídající šířka a délka již neodpovídají projektovaným parametrům.  Tím se vytváří podmínky pro zhoršení následků po uskutečnění teroristického útoku na takovýto cíl. Tomuto pohledu by měla být věnována mimořádná pozornost. Skutečnost tedy odporuje podmínkám, které byly stanoveny a odsouhlaseny při povolení stavby do užívání. Výsledky kontrol SPD (Státní požární dozor) jsou v tomto směru tristní.

Pro zvýšení ochrany obyvatelstva se musí zavést přísná opatření v tomto směru proti vlastníkům a uživatelům těchto objektů a trvat na návratu do stavu, schváleného při uvedení objektu do užívání. To však v koncepcích chybí.

• Aktualizace Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020, která reflektuje další vývoj bezpečnostní situace v ČR a evropském prostoru v roce 2016,
• schválena Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, cíl - snížit do roku      2020 počet usmrcených na úroveň průměru zemí EU (tj. cca o 60 %) a počet těžce             zraněných o 40 %.

Všechna výše uvedená systémová opatření jsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě a současně znamenají potřebu zvýšení finančních prostředků v následujícím střednědobém období do oblasti vnitřní bezpečnosti.

Problematickou je činnost CTHH

Vlastní působení CTHH je přes pozitivní hodnocení ze strany Ministerstva vnitra, které je s dosavadní činností CTHH spokojené a jeho vznik považuje za správný krok, hodnoceno kontroverzně.

Ukazuje se, že CTHH je spíš k smíchu. Centrum příliš sledované a úspěšné není. Ale to se dalo předpokládat od začátku i vzhledem situaci kolem jeho vzniku. Česko není jediné, podobná centra jsou v celé Evropě, ale spíše vyvolávají různé emoce. Od vzniku CTHH bylo jasné, že představa, že si někdo sedne na úrovni státu a řekne, že toto je pravda a toto ne, byla naprosto nesmyslná a hloupá.

CTHH mělo působit, na rozdíl od tajných služeb, vně, na veřejnost, nebezpečné dezinformace ve veřejném prostoru vyhodnocovat, uvádět fakta, a tyto ,,fake news“ metodicky zveřejňovat. Jenže činnost CTHH je veřejnosti prakticky neznámá.

Institucionální změny v Policii ČR, personální posílení Policie ČR a zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů

V institucionální oblasti došlo v rámci policie k organizačním změnám. V současné době dochází k personální obměně a zároveň snaze personálně posílit Sekci terorismu a extremismu v rámci Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV.

Vlastní reorganizaci šetřila sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Podle jejích závěrů se nepodařilo prokázat, že by reorganizace byla řízena ze zákulisí, ať už podnikatelského nebo politického. Také konstatovala, že Policejní prezidium zásadně podcenilo komunikaci, a to jak směrem dovnitř policie, tak směrem k veřejnosti. Zda se reforma vyplatila a vyšetřování bude díky ní efektivnější, se zatím říci nedá.

Policie ČR v roce 2016 nebyla schopna naplňovat personální stavy a přijmout potřebný počet uchazečů v kontextu potřeby zajištění vnitřní bezpečnosti státu. 

• Zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů (o 4 % s platností od 1. listopadu 2016 (nařízení vlády č. 330/2016 Sb. a o 10 % s platností od 1. července 2017), což vzhledem k předchozím škrtům a vývoji inflace není navyšování, ale postupné navracení do reálné výše mezd z roku 2009.
• Zpracování návrhu systémových opatření na podporu procesu personálního posilování Policie ČR – změna zákona č. 361/2003 Sb. ve smyslu uvolnění kritérií nástupu k Policii ČR (možnost přijímání uchazečů nedisponujících středoškolským vzděláním, uchazečů jiné státní příslušnosti a uchazečů s nižší fyzickou nebo zdravotní způsobilostí).

Tato opatření souvisí jednak s faktickou potřebou zvýšit mzdové ohodnocení bezpečnostních sborů, zvýšenou potřebou připravit bezpečnostní složky na zhoršení bezpečnostní situace, ale také se snahou vládních stran ovlivnit voličskou základnu před blížícími se volbami do Parlamentu ČR. Na druhou stranu je nezbytné připomenout, že vedle nedostatku zájmu o práci v Policii ČR je omezujícím faktorem případného zvýšeného zájmu omezená kapacita policejního vzdělávání pro vstupní vzdělávání policistů.

4. Legislativní opatření

V daném období byla přijata následující legislativní opatření, jejichž cílem je zefektivnění oblasti zabezpečení vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR:

• Novela zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (rozšiřuje pravomoci obcí v oblasti regulace shromáždění - stanovení podmínek konání shromáždění, a to zejména v případě kolize více ohlášených shromáždění ve stejném čase a místě). Tato novela zákona má za cíl zvýšit pravomoci samosprávy s cílem omezit možnost střetů vzájemně nesnášenlivých skupin.

• Novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (posílení odchylek v úpravě správního řízení ve věcech vstupu a pobytu cizinců) od správního řádu s cílem posílit bezpečnostní prvky migračního procesu a mechanismy zamezující zneužívání některých ustanovení zákona o pobytu cizinců - zpřesňuje úpravu pobytu rodinného příslušníka občana EU. Tato novela má primárně za cíl implementovat požadavky EU na sjednocení postupu státu v této oblasti.

• Novela zákona o zbraních, č. 229/2016 Sb., úprava pravidel pro nakládání s municí, znehodnocování a skladování zbraní, střeliva a munice.

• Azylová a migrační politika. Ministerstvo vnitra ČR na základě podkladů ostatních resortů a dalších subjektů zpracovalo a předložilo k jednání vlády „Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců - Ve vzájemném respektu v roce 2017“.
• Program Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů[1]. Do konce roku 2016 ČR prostřednictvím Programu Ministerstvo vnitra podpořilo implementaci aktivit v celkové výši 150 mil. Kč ve čtyřech prioritních regionech: na Blízkém východě a Turecku, západním Balkáně, v severní Africe a Africkém rohu a na Ukrajině.
• Terorismus - Vláda ČR schválila Koncepci ochrany měkkých cílů do roku 2020 (měkkým cílem se rozumí místa s výskytem většího množství osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům). Tato koncepce vychází ze schválených opatření Auditu národní bezpečnosti ČR. Lze očekávat zvýšení výdajů na zvýšení technického zabezpečení těchto míst.
• Korupce - Vláda v dané oblasti:

• svým usnesením č. 1169 přijala Akční plán pro boj s korupcí na rok 2017,
• stanovila úkol připravit návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání,
• stanovila úkol připravit sektorovou analýzu korupce ve zdravotnictví.

5. Specifické aktivity v oblasti podpory – zvýšení vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku

V  oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na lokální úrovni je významným prvkem zvyšující se bezpečnost využívání projektů spolufinancovaných v rámci Prevence kriminality.

Jedná se zejména o projekty:

• Podpora veřejného pořádku na lokální úrovni.
• Projekt Bezpečnostní dobrovolník pro obce (žádosti o státní účelovou dotaci, a to až do výše 100 % nákladů na realizaci projektu na území obce).
• Program prevence kriminality na místní úrovni 2017.
• Nejlepší preventivní projekt na místní úrovni“ za rok 2016, kdy tématem bylo „Bezpečné město – naše společná věc“. V silné konkurenci zvítězil brněnský projekt Bezpečné bydlení a Domovnická akademie Brno, druhé místo obsadilo město Kolín s projektem Bezpečné město Kolín a třetí se umístila Ostrava a její projekt Bezpečnější Ostrava.
• Projekt Senior akademie, který již od roku 2006 realizuje Městská policie Brno jako speciální studijní program ve formátu celoživotního vzdělávání určený seniorům.
• Projekt Domovník – preventista.
• Projekt Bezpečná lokalita - zaměřená zejména na prevenci majetkové kriminality.
• Naplňování programu obecně zvyšuje bezpečí, zlepšuje mezilidské vztahy a pozitivně přispívá ke spolupráci mezi veřejností, policií, samosprávou a vlastníky bytových domů. K obsahu projektu patří zejména vysvětlit a ukázat veřejnosti jak správně a účinně zabezpečit svůj byt, dům, majetek; vysvětlit a ukázat, jak rozpoznat skutečné prvky tvorby bezpečnosti a jejich správné kombinace v reálném životě.

Přestože tyto aktivity mají nepochybně pozitivní dopad na oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, v celorepublikovém měřítku se jedná pouze o zanedbatelnou míru pokrytí ČR a nízký počet obyvatel, na které dopadají výsledky realizace těchto projektů. Jejich systémové uplatňování s dopadem na celé území ČR by vyžadovalo několika násobně vyšší finanční prostředky.

6. Očekávaný výhled a doporučená opatření

V souvislosti s blížící se předvolební kampaní lze očekávat, že budou politickými subjekty využívány v kontextu bezpečnosti zejména metody vyvolávání nepřiměřených obav a stylizace do role zachránce občana – voliče. Současně bude poukazováno na neschopnost a nízkou profesionalitu politických konkurentů v oblasti zajištění ochrany obyvatel.

Kvůli pokusům ovlivňovat volby ve světě, ačkoli, jak samo vnitro uznává, v ČR poznatky o takové hrozbě nejsou, zřídilo 1. února CTHH po konzultaci se zpravodajskými službami skupinu na ochranu voleb. Činnost skupiny je utajována. Začátkem roku vedení CTHH uvedlo, že CTHH může reagovat i na výroky vysoce postavených politiků.

Oproti tomu bude bagatelizováno riziko dopadů nelegální migrace, zejména s odkazem na dosavadní relativně nízký počet odhalených nelegálních migrantů na území ČR. Dále se budou projevovat snahy o zakrývání požadavku EU na dodržení kvót povinného převzetí migrantů, které budou logicky zvyšovat riziko narušení veřejného pořádku a zhoršovat situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Lze konstatovat, že tyto praktiky cílí spíše na psychologické aspekty voličů a nezohledňují reálný stav v daných oblastech. Jeho popis je poměrně reálně zachycen ve výše uvedené Koncepci rozvoje Policie ČR do roku 2020, která poukazuje na riziko nemožnosti plnohodnotně zajistit vnitřní bezpečnost státu a veřejný pořádek ve zhoršené bezpečnostní situaci (ochrana hranic před nelegální migrací, kyberkriminalita, drogová problematika, terorismus apod.). Z analýzy i ze stanovených opatření vyplývá, že při rezignaci na personální a materiálně-technické posílení Policie ČR bude v takovém případě zajištěn jen minimální standard, či se dokonce projeví faktická neschopnost zajistit požadovanou míru vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Doporučená opatření ze strany KSČM:

• Zdůraznit vážnost celospolečenské potřeby efektivně řešit následující dílčí témata ovlivňující úroveň vnitřní bezpečnosti státu v příštím volebním období:
  • boj proti nelegální migraci,
  • zvýšení ochrany obětí trestných činů a dalších potenciálně ohrožených skupin obyvatelstva s nižší schopností zajistit vlastní ochranu (důchodci, děti a mládež),
  • boj proti korupci a závažné hospodářské kriminalitě,
  • boj proti terorismu a extremismu,
  • boj proti kyberkriminalitě,
  • boj proti organizovanému zločinu.

• Zdůraznit potřebu důsledné a reálné realizace opatření stanovených ve výše uvedených koncepčních a strategických dokumentech na vládní a rezortní úrovni (přestože navrhovaná opatření jsou efektivní, vlastní realizace je blokována z důvodu nezabezpečení prostředků v rámci státního rozpočtu a rigidního postupu příslušných orgánů státní správy).
• Jednoznačné vymezení se v otázce odmítnutí kvót povinného převzetí migrantů (ve vztahu k EU).
• Prosazovat záměr realizace preventivní ochrany vnitřních hranic ČR.
• Zdůraznit potřebu zvýšení připravenosti Policie ČR na aktuální bezpečnostní fenomény (identifikované v rámci Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020).
• Poukázat na neefektivitu a pouze demonstrativní charakter opatření zaměřených na boj proti korupci a zdůraznit potřebu reálného narušení sítě klientelistických vazeb napříč veřejnou správou a podnikatelskou sférou.
• Důsledně kriticky posuzovat činnost bezpečnostních orgánů (v rámci kompetencí zástupců KSČM v příslušných komisích Parlamentu ČR), spolupráce s odborným zázemím a vedením ÚV KSČM.
• Prosazovat adekvátní zvýšení výdajů státního rozpočtu na zabezpečení vnitřní bezpečnosti a zajištění veřejného pořádku, které jsou v porovnání s výdaji na vnější bezpečnost (v důsledku politického tlaku NATO) relativně nízké.
• Prosazovat záměr orientovat činnost policie jako službu občanovi.