Postoj KSČM k elektronické evidenci tržeb po jejím zavedení do praxe

           12. schůze VV ÚV KSČM dne 2. 6. 2017

Postoj KSČM k elektronické evidenci tržeb po jejím zavedení do praxe

 V programovém prohlášení vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL z února 2014 byl úkol efektivní kontroly vykazovaných tržeb v maloobchodě. Ministerstvo financí ČR v čele s Andrejem Babišem přišlo s návrhem zákona o elektronické evidenci tržeb, který byl předložen do Sněmovny v červnu 2015. ANO z tohoto návrhu učinilo vlajkovou loď svého „boje s šedou ekonomikou“. Pravicová opozice s tímto návrhem intenzivně polemizovala pro jeho zbytečně zatěžující dopad zejm. na OSVČ (i s použitím obstrukční taktiky), zákon byl ale nakonec koaličními hlasy přijat v březnu 2016.  A to za cenu omezení prostoru pro obstrukce.

Klub KSČM se obstrukcí pravice nezúčastnil, ale při hlasování o EET se zdržel. KSČM už v té době rozporovala výsledné provedení jinak přijatelné myšlenky na evidenci tržeb. Zejm. pokud jde o poměr nákladů na systém a efektů na výběr daní. Jako slabé místo jsme vnímali i okruh povinných osob a režim zavádění EET do praxe. Ta odhalí slabá místa a mezery. Tento materiál, který je předkládaný na 12. schůzi VV ÚV KSČM dne 2. 6. 2017, vznikl jako zhodnocení půlročního fungování EET v praxi v České republice a shrnuje postoje a závěry KSČM k systému EET. Přílohou je přehled o počtu OSVČ podle stavu k 31. 12. 2016.

I. Schválení a spuštění systému EET

Elektronická evidence tržeb (EET) či online registrace tržeb je netradiční systém, kde jsou údaje o každé transakci obchodníka online posílány na státní správu (v chráněném režimu se schraňují v centrálním datovém úložišti finanční správy). Systém EET se od roku 2016 spouští v Česku, již dříve byl zaveden v dalších zemích: v roce 2013 v Chorvatsku, v Maďarsku od roku 2015 funguje hybridní systém registračních pokladen a online připojení, ve Slovinsku funguje online evidence od začátku roku 2016; na Slovensku je online evidence tržeb nepovinná.

Pokud Andrej Babiš uvádí, že jde o běžný systém, tak je třeba zdůraznit, že nikoliv. V Evropě funguje především offline evidence tržeb využívající registrační pokladny, k roku 2016 existovala takováto evidence v 15 zemích. Registrační pokladny byly dosud využívány i v ČR. Poprvé se začalo uvažovat o povinném zavedení registračních pokladen už v roce 1999. Zákon o registračních pokladnách nabyl účinnosti 1. července 2005 s tím, že certifikované registrační pokladny s fiskální pamětí měly být zavedeny od ledna 2007. K tomu ale nedošlo, jelikož po nástupu vlády Mirka Topolánka (ODS) bylo jejich povinné používání zrušeno. KSČM tehdy zavedení povinného a plošného zavedení registračních pokladen po rozporných diskusích podpořila.

Nový systém EET byl představen veřejnosti již v červenci 2014 na panelové diskuzi se zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu, Hospodářské komory a velkých obchodních řetězců i středních a malých podnikatelů. Systém plánovaný pro zavedení v Česku je nejvíce inspirovaný chorvatským systémem. Podle ministerstva financí by se díky zavedení systému příjmy do státního rozpočtu měly zvýšit o 30 miliard korun.

Podle tehdejší náměstkyně ministra financí Simony Hornochové je obtížné předpovědět možný výnos, protože je obtížné odhadnout množství peněz pohybující se v šedé ekonomice. V květnu 2015 ministr financí Babiš pohrozil, že pokud elektronická evidence tržeb nebude schválena, budou další návrhy ministerstva financí zaměřeny na zvýšení daní. 10. února 2016 se vládní koalici na jednání sněmovny podařilo schválit EET, prosadilo se také snížení DPH u stravovacích služeb z 21 na 15 %.

Od 1. června 2016 byla o elektronické evidenci tržeb spuštěna informační kampaň v médiích. V televizní reklamě je zmiňováno, že díky elektronické evidenci tržeb se vybere ročně navíc až 18 miliard korun, stejná informace je zmíněna i v tiskových reklamách. Reklama na elektronickou evidenci tržeb rovněž vybízí k tomu, aby si zákazníci brali účtenky. Už tento první spot vzbudil polemiku, protože není o samotné elektronické evidenci tržeb, ale jenom o tom, že se vybere více peněz a za co je může stát utratit.

KSČM odmítla apriorní postoje vůči myšlence EET. Nelze říci, že EET je spásné řešení, ale ani pouhou buzerací podnikatelů. Obecně vítáme každé rozumné opatření proti nadměrné šedé ekonomice. Poctivé podnikání podporujeme, nepoctivce je třeba odhalit a zinkasovat. Takoví šejdíři jsou vůči těm slušným nekalou konkurencí. To ale nesmí bránit rozumně kritickému pohledu na navrhovaná řešení. Počínaje otázkami miliardové zakázky na technické řešení systému a konče reálnou případovou studií pokud jde o dopady na některé podnikatelské segmenty, např. malé řemeslníky. Aby nakonec při zavedení tohoto experimentu nepřevážily problémy nad přínosy.

Po schválení zákona v březnu 2016 byl připravován systém k postupnému spuštění. Od listopadu 2016 fungoval dobrovolný režim EET, kdy se podnikatelé mohli dobrovolně rozhodnout posílat data tržeb, aby si otestovali svou připravenost. Od 1. prosince 2016 funguje ostrý provoz EET v první fázi, ve které je povinnost evidovat tržby za ubytovací a stravovací služby.

           Významná byla kompenzační změna DPH, kdy byly přeřazeny stravovací služby do snížené sazby, aby se tak zmírnily dopady zavedení EET. První vlna EET se týkala zhruba 40 000 podnikatelů. Od 1. března 2017 přibyla povinnost evidence i pro maloobchod a velkoobchod. Podle některých analytiků měla evidence vliv na prosincové zdražení v restauracích, cca o tři procenta, u půllitru piva cena stoupla průměrně o 80 haléřů. Další etapy mají následovat v příštím roce. Od března 2018 pro ostatní činnosti (s výjimkou některých řemesel), od června 2018 pro řemeslníky.

Klíčovým oponentem EET byla Asociace podnikatelů a manažerů. Podle ní byl návrh zákona o EET vařen z vody, nemá rozumný základ a všechny důvody ve prospěch zavedení EET lze snadno vyvrátit. Podle Asociace podnikatelů a manažerů se od zavedení EET            v Chorvatsku výběr daní nezvýšil, zaniklo asi 20 000 živností, na nevybraném DPH se malí podnikatelé a živnostníci podílejí pouze 7 %. Asociace podnikatelů a manažerů se domnívá, že pro zavedení EET existují tři důvody:

• pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků,
• zajistí politikům a vysokým úředníkům kontrolu a moc nad částí společnosti, která jejich vlivu zatím uniká,
• je to obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy, a ty už asi mají předem určené příjemce.

Již od počátku jsou pochybnosti o tom, že EET je namířena proti neplatičům, mimo jiné proto, že ministerstvo financí neví, kolik existuje neplatičů a proto, že asi dvě třetiny šedé ekonomiky se týká práce načerno, která se malých živnostníků a malých podnikatelů netýká.

Již rozjezd EET ukázal, že ho ministerstvo financí připravilo neprofesionálně a že jde především o útok na drobné podnikatele a o pěstování nerovnosti. S ohledem na postupné spuštění systému je v letošním roce navýšení výběru daní kvůli EET prakticky nulové. V řadě firem, kde se zavádí EET, již byly dříve zavedeny registrační pokladny.

          Nedokonalost zákona přiznává i jeho navrhovatel - příkladem mohou být pozměňovací návrhy hnutí ANO 2011 ohledně vyloučení e-shopů z EET poté, co se ukázalo, že se u mnoha typů plateb EET nedá vůbec realizovat. Dále vyloučení podnikatelů s tržbami pod 250.000 Kč i přesto, že se ukázalo, že takoví podnikatelé vzhledem k daňovým odpočtům neplatí žádnou daň a zatížilo by je to navíc paušálem 5000 Kč. V květnu 2017 Babiš zmírnil povinnost pro neziskové organizace a venkovské spolky, jejichž cílem není vytvářet zisk, evidovat tržby pokud nepřekročí 300 000 korun ročně. Dříve to bylo 175 000 korun ročně.

           Propaganda ANO samozřejmě líčí průběh spuštění systému v pozitivním světle. Např. zdůrazňuje, že zaniklo jen 104 hospod, avšak 370 nových vzniklo. Souvislost s EET je ovšem sporná už i s ohledem na další změny v tomto oboru podnikání. Nafouknutý byl i argument nárůst tržeb restaurací a hotelů v prosinci 2016 ke stoprocentnímu, tedy na dvojnásobek oproti loňskému roku.  Ve skutečnosti došlo dle CSU k 7% nárůstu v stálých cenách a k 15% nárůstu v běžných cenách. Na to mělo vliv zdražení z konce roku, nikoliv lepší inkaso.

Permanentně opakovaný reklamní argument, že EET přinese na 18 dalších miliard Kč do státního rozpočtu, nemá věcný základ. Pokud jde o daňové inkaso, tak zde se osvědčilo kontrolní hlášení, které je mnohem účinnějším nástrojem než EET.

          EET se věnovaly i průzkumy veřejného mínění. Podle průzkumu z února 2017 má EET od lidí spíše pozitivní reakce. 37,8 % dotázaných uvedlo, že se EET spíše nebo velmi osvědčila, odpověď spíše nebo vůbec se neosvědčila, vybralo 22,9 % lidí a 39,2 % neví.        V lednu 2017 byl zrušený tzv. „udavačský web“, který umožňoval každému nahlásit hospodského, který nevydal účtenku finančnímu úřadu. Nástroj byl kritizován za jeho údajné zneužívání v konkurenčním boji.

II. Postoj KSČM k systému EET po jeho zavedení do praxe

Přes kritické výhrady ke zpracování a spouštění systému EET KSČM nenavrhuje (jako již učinila ODS), že po volbách EET zruší.  Letošní rok se dá využít k vyhodnocení přínosů a ztráty při zavádění systému. V současnosti se uvádí, že plně zaveden je systém v cca 140 000 pokladních místech, tzn. těch, o kterých má ministerstvo financí přehled „on line“, byť i třeba v dávkovém režimu.

V porovnání celkového počtu OSVČ a drobného podnikání, kterých je cca 1 400 000, je takto zapojeno a evidováno 10 % daňových poplatníků. Další by měli následovat v souladu s harmonogramem až do března 2018, nedá se však předpokládat, že potom zahrne více než 20 %, protože větší část finančních toků se děje bezhotovostním stykem. Nepotvrdily se katastrofické scénáře, že skončí velké množství provozoven, většinou si alespoň základní sestavu zatím pořídili všichni, kteří chtěli pokračovat.

Je pravdou, že některé provozovny zanikly a jiné vznikly spekulativně, aby se nepoznalo, jak krátily daňové příjmy. Vzhledem k tomu, že daňová správa je dobře připravena z časových řad takové případy zjistit, dá se předpokládat, že deklarované zrovnoprávnění podnikatelského prostředí bude mít i své výsledky.

Co však rozhodně nenastalo, je očekávaný přínos reklamovaných 18 miliard Kč navíc, za které budou školky, nemocnice a kdoví co ještě. Nekoná se to zejména proto, že drobní podnikatelé „nekradli“ tolik, kolik předpokládal ministr financí A. Babiš. Spíše dochází k dalšímu omezení vlivu malých a středních firem a k likvidaci střední třídy.

Řada uživatelů EET si nyní uvědomila, že jim údaje, které takto sami denně získávají, mohou být užitečné, a pokud využívají rozšířené verze, která hlídá i zásoby a objednávky, tak si vlastně mohou zlepšit i úroveň řízení.

Základní chybou celého systému je, že není citlivý k výjimkám. KSČM by měla usilovat o spravedlnost, ale ta v daném případě není v rovnosti. V tomto případě by byla na místě diferenciace, a to zejména podle obratu. Tak, jak stoupá minimální mzda, ukazuje se, že více než třetina OSVČ na tuto hranici nedosáhne. Pro tuto skupinu de facto „samozaměstnanců“ možná nyní, kdy je malá nezaměstnanost, tolik problémů nevzniká, ale je pro ně zničující dlouhodobá nemoc nebo úraz, kdy nemají žádný příjem, ale musí platit zálohy na pojištění dál. Často je to tragédie pro celou rodinu s dětmi a exekuční past hrozí i těmi nejhoršími důsledky.

Drobní řemeslníci a OSVČ poskytující služby občanům často přispívají i k tomu, že nedochází k vylidňování menších obcí. Drobné a živnostenské podnikání také není jen získávání daní pro stát, ale má i závažnou funkci sociální. Z tohoto důvodu je potřeba bránit případnému zdaňování příjmů spolků, které peníze získané z plesů, zábav a jiných akcí využívají ke své činnosti a tím obohacují zejména malé obce ve společenském smyslu.

Také v souvislosti se zaváděním EET by KSČM měla i nadále usilovat o zlepšení postavení OSVČ zejména:

1)V oblasti sociální, aby nedocházelo k bezvýchodným situacím při pracovní neschopnosti, zejména pokud jsou další osoby na jejich příjmu závislé

2)Ve vztahu k úřadům prohloubit elektronizaci a digitalizaci státní správy, hlavně zjednodušením a nezávislostí na poruchách systémů.

Stále se nedaří zejména:

a)Přístup k finančním zdrojům nutným pro malá výběrová řízení tak, aby i státní správa využívala více řemeslníky v místě, a také podpora poradenství pro využití dotací.

b)Nezávislost na agenturách, které si nechávají dobře zaplatit přístup k penězům z EU tak, aby mohly být i pro ně dosažitelné, a tím využít jejich flexibilitu, zejména při využití nejnovějších poznatků vědy a nových technologií.

Podle mínění KSČM je celkově základní nespravedlnost zavádění EET právě v tom, že pořádek platí jen pro ty malé, a těm, kteří ke svým miliardám nepřišli přes malé pokladny, ale přes předražené státní zakázky, se taková účinná systematická pozornost nevěnuje.

1. Závěr