Se zájmem jsem zaregistroval názor, že kravaťáci jsou burziáni, generální a jiní ředitelé, manažeři, bankéři či jiná „zvířata“. K zástupcům „lidu“, tedy dolním deseti milionům, se hodí spíše každodenní uvolněnost. Obyčejní lidé prý kravatu nenosí. Tu vytáhnou maximálně do divadla či na ples. Zvláštní názor v dnešní době.
Obyčejní lidé – název, který kdysi proklamoval Jiří Paroubek – je poněkud zcestný. Žádný člověk není obyčejný, každý z lidí je něčím neobyčejný. Je suverénním člověkem, který může v mnohém překvapit. Člověk nemusí excelovat ve všech oborech, ale rozhodně se nedá zařadit do zástupu obyčejných, nic neříkajících tvorů.
Doba se změnila a my s ní. Člověk z těch deseti dolních milionů nemusí být nutně oškubán a neupraven. Kravata rozhodně patří povinně k některým profesím, jako jsou úředníci, zaměstnanci bank a mnohým dalším, a určitě to zrovna nejsou milionáři. Kam ale člověk s názorem, že kravata je špatně, zařadí třeba představitele hnutí ANO, kteří zásadně v minulých i nadcházejících volbách používají košile s rozhalenkou? A už vůbec si nemyslím, že lidé, kteří kravatu nosí, jsou „zvířata“.
Ke státním zkouškám či maturitám kravata neodmyslitelně patří, patří i pro mnoho dalších životních událostí. A jen málokdo z dnešních mladých lidí ji ve svém šatníku postrádá. Rozhodně však nošení kravaty neovlivňuje politický názor. Ani se nemusíme lidem v ulicích českých a moravských měst a obcí podbízet nenošením kravaty.
Pro všechny patrně nejdůležitějším bude, jaké názory proklamujeme, jaký program nabízíme a jak říkala moje babička: nejdůležitější je, chlapče, co máš v hlavě.