Nemohu uvěřit, kam se posunula dříve snad svobodomyslná polská společnost. Kde jsou ochránci lidských práv, kteří se angažovali v různých dobách různě a dnes mlčí? Asi jejich angažmá bylo spíše účelové. Pro mne je za hranicí a zcela nepřípustné odsouzení představitelů legálně registrované strany Komunistická strana Polska, jimž byl vyměřen trest v rozsahu několika měsíců vězení s nucenými sociálními pracemi.
A za co tak přísný trest? Za propagaci marxistických myšlenek o sociální spravedlnosti. Jde tedy o trest za názor, za přesvědčení, nikoli za protiprávní čin. Polským soudem a vlastně polskou státní mocí tak bylo jednoznačně porušeno právo svobody slova a vyjadřování vlastních názorů. V Polsku zakazují myslet. V Polsku zneužili soudní moci a předvedli učebnicový příklad nedemokratického jednání, které není možné tolerovat v Evropě. Stejně jako kolegové z Polska se také domnívám, že byl rozsudek vydán bez ohledu na realitu a znalost dějin, možná záměrně. Žel, se tak Polsko vydalo na cestu nenávisti, xenofobie a bezpráví, kdy dochází k evidentnímu potlačování myšlenek rovnosti, svobody, sociální a jiné spravedlnosti. A to rozhodně není cesta rovnosti v přirozených právech.
Musím chtě nechtě závěrem podotknout, že z mé strany nejde jen o obranu samotných levicových myšlenek a práva k jejich propagaci, ale obecně o obranu práva svobody vyjadřování. Dnes je to Komunistická strana Polska, která byla neprávem a křivě odsouzena, zítra to může být kdokoliv z nás! To není právo a spravedlnost.