Komunisté zásadně nesouhlasí s prodejem Pražské teplárenské, při listopadovém jednání pražského zastupitelstva vznesli také připomínky k návrhu rozpočtu Prahy na rok 2018, odmítli záměry developerů v Praze 6, podpořili obyvatele Kolovrat, požadovali systémovost ve výkupu pozemků kvůli stavbě metra D, bojovali za Nemocnici Na Františku i za zachování toho, aby městské části nebyly finančně motivovány k provozování hazardu, jehož negativní dopady převyšují výnosy…
Komunisté vyjádřili rozporuplný postoj k návrhu na koupi 19,32 % akcií společnosti Pražské služby hlavním městem od společnosti AVE CZ odpadové hospodářství za současného prodeje 51 % akcií společnosti Pražská teplárenská Holding ve vlastnictví Prahy společnosti PT-Holding Investment B. V. »Podporujeme to, že má Praha ovládnout Pražské služby. Vždy jsme prosazovali, aby firmy, které jsou důležité pro město a jeho občany, byly ve vlastnictví právě města – pochopitelně, pokud má město takový podnik odkoupit, tak záleží na podmínkách, za jakých se to uskutečňuje, včetně ceny. Pražské služby zajišťují zpracování komunálního odpadu v Praze, čištění ulic a vlastní malešickou spalovnu, která je pro město velmi důležitá. Mnozí si pamatujeme, jak v minulosti reálně hrozilo, že o ni město přijde. Budou nás čekat velké investice do kotlů a zařízení na energetické využití odpadů, což poběží nepřetržitě asi 20 let, opravy budou dost stát, hovoří se o částce asi 2,8 mld. korun. Na druhou stranu tím, že město ovládne Pražské služby, by mělo v budoucnu ušetřit, protože bude moci vypisovat zakázky v režimu in-house, to znamená, že svoz odpadu a úklid budou v režii některé z našich firem. Mimochodem, také by bylo dobře, kdyby to na svých peněženkách pocítili i občané. Když to shrnu – vliv města na odpady získáním strategického podniku považujeme za krok správným směrem,« uvedla předsedkyně zastupitelů KSČM Marta Semelová pomyslné A.
Za jakou cenu?
Jiná otázka je však ono B – za jakou cenu, za jakých podmínek… »Nemohu souhlasit s tím, že se hlavní město zbavuje svého vlivu v Pražské teplárenské, kterou by měl díky navrhované výměně podílů zcela ovládnout Energetický a průmyslový Holding Daniela Křetínského, který tam má v současnosti 76 %. My bychom měli naopak usilovat o to, abychom posilovali vliv města na dění v Pražské teplárenské, vedení města by mělo vyvinout snahu o získání této společnosti, i když vím, že je to velice obtížné. To, že součástí dohody má být podmínka, že městu zůstanou zástupci v dozorčí radě, je sice hezké, ale naprosto nedostačující. Náš klub s tímto prodejem zásadně nesouhlasí. Ono něco podobného se děje například i v jiných městech. Třeba v Plzni, kde se připravuje fúze městské teplárny s holdingem EPH právě miliardáře Křetínského, který zde mimochodem již vlastní Plzeňskou energetiku a.s. a tímto spojením by došlo k vytvoření monopolu, který by si diktoval ceny. Takže tam reálně hrozí nárůst ceny za teplo. A podobné to může být i tady v Praze, i když to radní (Karel Grabein Procházka z ANO – pozn. red.) vyvrací. Na těchto příkladech, a ony by se našly i další, jasně vidíme, jak se postupně ne v jednom místě, ale kousek po kousku, privatizuje toto, pro občany, pro města i pro stát tak klíčové odvětví. Vždyť si vzpomeňme, co se stalo s privatizací vody v ČR,« řekla.
Vytlačit menšinového akcionáře…
Nesouhlas s tím, že »něco za něco«, tedy že Praha ovládne Pražské služby za zbavení se Pražské teplárenské, vyslovil i zastupitel Ivan Hrůza (KSČM). »Dovedu si představit jinou variantu, že bychom menšinového akcionáře postupně vytlačili. Máme zkušenosti s tím, co se stalo v Praze s pitnou vodou, pokoušíme se proto vlastnicky dostat do Pražských vodovodů a kanalizací, ale na druhou stranu opouštíme Pražskou teplárenskou,« řekl. A to přitom v případě pitné vody soukromá společnost vodovodní infrastrukturu nevlastní, je »jen« dočasně jejím výhradním uživatelem, kdežto v případě Pražské teplárenské jde samospráva Prahy za tento rámec – soukromá společnost bude přímo výhradním vlastníkem rozvodů a technických zařízení, které bude současně provozovat. Jako varovný příklad uvedl Jablonec nad Nisou, kde před časem po privatizaci místní teplárny jako klíčového článku teplovodní soustavy vznikla vážná situace v zásobování teplem. Tehdy se cena za 1 GJ vyšplhala na 900 korun a teprve po zpětném odkoupení městem klesla ke 510 až 580 korunám. »Teplárna byla v roce 2013 navrácena do majetku města, následně v potřebném rozsahu zainvestována a výsledek je výhodný pro město i občany,« zdůraznil. Ekonomický profit z vyrobené tepelné energie v Praze by měl být ve prospěch občanů, nikoli vlastníka a managementu, což se zbavením vlastnictví města v Pražské teplárenské podle něj bohužel stane… Hrůza připomněl paragraf 16, odstavec 7, zákona o ochraně ovzduší, který praví: »Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud energetický posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.« Do lidové řeči přeloženo to znamená, že každá stavba po změnách, či stavba nová, musí být přednostně napojena na zdroj ze soustavy zásobování teplem. Výjimky jsou povoleny jen tehdy, vyjde-li prokazatelně individuální zdroj levněji. Nakonec byl návrh schválen jen 34 koaličními zastupiteli, komunisté i další opozičníci jej nepodpořili.
Ve prospěch občanů, nikoli developerů
Semelová se o Pražské teplárenské a Pražských službách zmínila už při schvalování programu zastupitelstva. Podpořila návrh Jiřího Nouzy (TOP 09), který neúspěšně navrhl bod stáhnout. Hrůza zase navrhl vyřadit tisk, který zahrnoval mimo jiné i to, aby bylo schváleno zahájení pořizování návrhu zadání úprav územního plánu (U944) na území Břevnova. Připomněl, že návrh již jednou v zastupitelstvu neprošel schvalovací procedurou a z neznámého důvodu je předkládán znovu. Obsahoval podnět, aby v prostoru vedle Kutnauerova náměstí, ve stráni nad Bělohorskou ulicí, byl koeficient míry využití území změněn z kódu C na E a vznikly kapacitnější domy. Připuštěním neúměrného navýšení podlaží a výšky domu by byli dotčeni ti, kteří bydlí v zástavbě ve stráni nad pozemkem. Hrůzův návrh na vyřazení tohoto bodu z programu sice neprošel, později se ale náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ, Trojkoalice) rozhodla zmíněný návrh přeřadit ke kontroverznímu záměru »ledního medvěda« na Vítězném náměstí. Oba návrhy pak byly hlasováním za podpory komunistů zamítnuty. Při schvalování programu komunisté podpořili všechny přednesené opoziční návrhy na zařazení bodů týkajících se vlastnické politiky Prahy nebo obsazování dozorčích rad v představenstvech městských firem, žádný z nich však koalice ANO, Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) a ČSSD na program nepustila. KSČM se proto při celkovém hlasování o návrhu programu zdržela hlasování, schválen byl jen 34 koaličními zastupiteli.
Klady i zápory rozpočtu
Haló noviny již stručně informovaly o návrhu rozpočtu hlavního města pro rok 2018, který představila náměstkyně primátorky Eva Kislingerová (ANO). Příjmy činí 54,1 mld. korun, celkové výdaje 70,3 mld. (z toho běžné výdaje 53,6 mld. a kapitálové výdaje 16,8 mld.). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí 16,2 mld. V rámci času, vyhrazeného pro veřejnost, vystoupil člen nejužšího vedení pražské KSČM a předseda Základní organizace Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Dopravního podniku Praha Marek Tošil, který se vedení města zeptal, co hodlá prostřednictvím rozpočtu pro rok 2018 udělat pro personální stabilizaci v Dopravním podniku Praha a tím především pro řádné zajištění veřejné služby – tedy fungování městské veřejné dopravy v Praze pro občany. »Tak, jak je rozpočet zatím sestaven, kdy neposkytuje k takovému kroku žádný prostor a kdy naopak ještě škrtí rozpočet DPP navýšením počtu vozokilometrů a současným snížením ceny vozokilometru o 0,4 Kč na jeden vozokilometr, to vypadá, že vůbec, ale vůbec nic,« uvedl mimo jiné. Ve své řeči hovořil mimo jiné o mzdách v dopravním podniku. Zatímco platy ve veřejné sféře rostou již druhým rokem více než 10% tempem, u lidí pracujících v Dopravním podniku Praha to podle Tošila není nijak zohledněno. K návrhu rozpočtu a některým jeho kapitolám se za klub KSČM vyjádřila Semelová. »S mnoha návrhy se ztotožňujeme a dlouhodobě je prosazujeme, s jinými samozřejmě máme problém,« uvedla. V pořádku podle ní je, že návrh rozpočtu, vzhledem k vysokému ekonomickému růstu a zvýšení podílu krajů na výnosech daní, předpokládá významný růst příjmů i výdajů.
Málo zadlužená Praha
Semelová zmínila, co komunisté vnímají pozitivně. »Rozpočet je sestaven jako vyrovnaný, respektive s deficitem 16,2 mld., který je ale pokryt zejména úsporou hospodaření minulých let a zapojením dočasně volných zdrojů k předfinancování státních dotací v oblasti školství (tj. zhruba 10 mld.) a státní správy,« řekla. Hovořila o snižování dluhu. Za čtyři roky by podle toho, co je předloženo, mělo dojít k poklesu zadlužení o 57 % (z téměř 32 mld. na konci roku 2014 na 13, 7 mld. na konci roku 2018). V té souvislosti je podle Semelové potěšující, že Praha je ve srovnání s velkými evropskými městy hodnocena ratingovou agenturou jako nejméně zadlužená. Rozpočet o 268 milionů korun navyšuje finance určené pro městské části, což podle jejích slov využívají hlavně ty malé. »Jiná otázka ovšem je, na co tuto dotaci používají,« uvedla. Mluvila i o rezervě ve výši 50 milionů korun (stejně jako letos) pro městské části na participativní rozpočet, který komunisté dlouhodobě prosazují. »Škoda, že tuto možnost městské části více nevyužívají,« poznamenala. Pozitivní je podle ní citelné zvýšení běžných výdajů v oblasti zdravotnictví a sociální péče. »Z velké části je navýšení o 7,7 % způsobeno nárůstem mezd a dalších odměn různým skupinám zaměstnanců, kteří si to určitě zaslouží, jsou mezi nimi učitelé, pracovníci v sociálních službách nebo v knihovnách,« řekla.
Zahájit diskusi o bezplatné MHD
Podporu KSČM má podle jejích slov zachování bezplatné dopravy zdarma pro děti do 15 let a pro seniory nad 65 let. »Jak známo, chceme zahájit odbornou diskuzi na téma zavedení MHD v Praze zdarma,« řekla. Další její poznámka se týkala školství. KSČM vítá navýšení peněz na mimořádné odměny ve školách spadajících pod městské části ze 100 na 300 milionů, tedy o 200 milionů více než letos, stejná částka jde i na školy spadající pod hlavní město. »Na některých školách je kritická situace s organizačním zajištěním výuky matematiky, fyziky, chemie, IT, chybí učitelé odborného výcviku, 60 % absolventů vysokých škol nenastupuje do škol, další tam vydrží jen chvíli a odchází do jiných oborů. Oceňuji v této souvislosti připravovaný projekt týkající se zvýšení počtu bytů vyčleněných pro mimopražské učitele i zafinancování projektu školních tzv. hnízd, tedy zajištění pracovních činností žáků základních škol na střední školy, kam jezdí do dílen. Přesto by si podporu zasloužilo znovuvybudování školních dílen přímo v základních školách. Oceňuji, že do rozšiřování kapacit mateřských a základních škol a do oprav a rekonstrukcí školských budov a jejich sportovního zázemí dává hlavní město poměrně dost peněz,« uvedla Semelová.
Podfinancované sociální služby
V příspěvku o sociální oblasti zopakovala, že sociální služby včetně platů pro tamní pracovníky jsou dlouhodobě hluboce podfinancované. »Při projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně bychom měli hromadně požádat pražské poslance napříč politickým spektrem, aby požadovali navýšení pro sociální služby, protože každoročně se musí v průběhu roku dofinancovávat, aby některé z těchto služeb nezanikly. Nedostatek peněz je i na terénní služby, které mají velký význam pro seniory v domácnostech, lidi bez domova a další skupiny občanů,« řekla. Věnovala se i oblasti bydlení. »Nedávno jsme vedli diskuse o vysokých cenách bytů, nájmů a nákladů na bydlení vůbec – v Praze vzrostl průměrný měsíční pronájem dvoupokojového bytu o 14 %, z 12 800 korun v roce 2016 na současných 14 600 korun. Kdo si to může dovolit platit? Problémem je vybydlené centrum města a zároveň nedostatek bytů – chybí byty pro mladé rodiny, mladé lidi, kteří odcházejí z dětských domovů, či pro seniory, kteří nejsou schopni platit nájem, je nedostatek malometrážních bytů. Je třeba využívat na tyto účely Fond rozvoje dostupného bydlení, jehož zřízení klub KSČM podporoval,« uvedla. Připomněla, že v Praze jsou tisíce lidí bez domova plus další vysoké počty rodin i jednotlivců, kteří jsou ohroženi bezdomovectvím nebo žijí ve velmi špatných podmínkách, což znamená třeba velké množství lidí v bytě nebo špatné hygienické podmínky.
»Bylo by také potřeba získat přehled o prázdných bytech, jejich vlastnících a možnostech využití. Oceňuji jiný tisk, který dnes projednáváme, a to uvolnění prostředků pro městskou část na rekonstrukci dlouhodobě prázdného domu, vznikne tam 15 malometrážních bytů,« řekla. Jedná se o městskou část Praha 7, která z Fondu rozvoje dostupného bydlení získá dotaci 28 900 000 korun na rekonstrukci bytového domu v ulici Dobrovského, který bude sloužit pro bydlení znevýhodněných občanů. »Ve Fondu rozvoje dostupného bydlení hlavního města Prahy je aktuálně k dispozici přibližně 2,2 miliardy korun. Prostředky je možno použít na výstavbu dostupného bydlení, dále na údržbu a opravy vytipovaných bytových domů. Naším cílem je pomoci nemocným, hendikepovaným a jinak znevýhodněným spoluobčanům, seniorům, mladým rodinám, matkám samoživitelkám a zástupcům vybraných profesí na území metropole. Dnes jsme schválili dotaci ve výši bezmála 29 milionů korun na podporu dostupného bydlení na Praze 7, jde již o několikátý schválený projekt v rámci městských částí, celková výše této podpory přesáhla 170 milionů korun,« upřesnil radní Radek Lacko (ANO) v následném tiskovém prohlášení. Semelová zmínila i to, že chybí další domovy pro seniory a s pečovatelskou službou, kde je navíc dlouhá čekací doba na umístění.
Problém čerpání kapitálových výdajů
Podle ní přetrvávají mnohé problémy v hospodaření hlavního města. Za problém označila čerpání nebo spíš opět velké nečerpání kapitálových výdajů, což se týká Prahy i některých městských částí. Upozornila na nerealizaci mnohých investic do rozvoje metropole pro nepřipravenost projektů a akcí, na přesuny peněz do dalšího roku, což podle ní není problém náměstkyně Kislingerové, ale správců daných kapitol. »Opakuje se to každý rok. U kapitálových výdajů je překvapivé zásadní snížení v oblasti infrastruktury, prudký růst v dopravě a v hospodářství. U investic v dopravě se hodně připravuje, ale málo realizuje. Chybí tolik potřebná bytová výstavba. Největší investiční akcí v příštím roce má být Ústřední čističa odpadních vod, která je potřebná, dále investice 1,7 mld. na metro D, jehož výstavbu podporujeme. Ale bude tato částka opravdu využita?« zeptala se. Co se týče Technické správy komunikací, zmínila, že i podle důvodové zprávy návrhu rozpočtu přetrvává nedostatečná údržba a opravy pozemních komunikací.
Je třeba vnímat souvislosti
Na nízké čerpání kapitálových výdajů upozornil i Hrůza. »Je jistě pozitivní, že jsme snížili zadluženost Prahy, nicméně mám pocit, že nejsou vnímány souvislosti onoho kroku – snížení zadluženosti nebylo plánované, bylo spojeno s tím, že správci jednotlivých kapitol nezvládli situaci a v průběhu roku nečerpali plánované investiční výdaje. Obávám se, že to tak může být i v roce 2018. Škoda, že radní nepředstoupí před tento sbor se zárukou, že budou investiční výdaje čerpat tak, jak si to naplánovali a schválili. Snížili jsme sice finanční zadluženost, ale vzrostla skrytá zadluženost Prahy – chybí nová infrastruktura, kterou potřebujeme pro chod města a zdravé životní prostředí. Chápu, že je lepší zaplatit včas závazky bankám, než mít na účtech hodně, v danou chvíli, nepotřebných peněz. Šetření tímto způsobem nás ale může v budoucnu přijít draho. Náklady na výstavbu a obnovu vážně poškozené infrastruktury budou časem vyšší a budou je splácet naši nástupci,« řekl. Hovořil i o praxi v městských částech, zkušenost má z Prahy 6, kde je léta zastupitelem. »Dlouhodobý trend růstu běžných výdajů je v mnoha městských částech zjevný, stejně jako nedostatečné čerpání plánovaných investičních prostředků. V Praze 6 je čerpání kapitálových výdajů o desítky procent nižší, než je stanoveno v plánu. Bylo by proto fajn, kdybychom si všichni zametli před vlastním prahem a hospodařili jako řádní hospodáři,« narážel přitom na to, že pravicová vedení (TOP 09 a ODS) mají na radnicích městských částí mnohdy stejné problémy, pro které vládnoucí celoměstskou koalici kritizují.
Hospodaření města s majetkem
Další závažnou oblastí je podle Semelové hospodaření města s majetkem. »Rozprodávají se pozemky a následně zjistíme, že je potřebujeme, tak je zase za vysokou cenu zpětně vykupujeme. Prodávají se domy, třeba Národní dům na Smíchově, docházelo k mohutné privatizaci bytového fondu, a teď nám byty chybějí. Jsou prodávány akcie firem, jež mají pro město a jeho obyvatele strategický význam a které mohou (třeba ne hned dnes) rozhodovat o navyšování cen základních životních potřeb občanů – například tepla. Je neprůhledná vlastnická struktura městských firem a firem s městskou účastí, kde dlouhodobě požadujeme pravidla, která by zaručila transparentnost. Odmítáme outsourcing, tedy placení externích firem tam, kde můžeme využívat vlastní síly, tedy zaměstnance magistrátu,« zmínila některé další problémy. Hovořila i o penězích pro neziskovky. »Dvě milardy jsou moc. Nemám na mysli organizace, které se zabývají například prací s dětmi a mládeží, a další, které dělají opravdu smysluplnou činnost pro lidi. Je ale mnoho jiných, kde utápíme obrovské částky zbytečně. Mnohé služby by mohlo zajišťovat město svými organizacemi. A v neposlední řadě granty na opravu a udržování památkově významných staveb – ano, ale pokud jde o objekty ve vlastnictví církví a náboženských společností, ty dostávají dost spoustu peněz z tzv. církevních restitucí, příslušné opravy a rekonstrukce by měly tedy realizovat z vlastních prostředků a ušetřené peníze by se daly využít například na výstavbu jeslí,« uzavřela. Rozpočet byl schválen 34 hlasy koalice, opozice jej nepodopořila, KSČM se vzhledem k tomu, že vnímala pozitiva i negativa, hlasování zdržela.
Podpora lidem v Kolovratech
Zastupitel Petr Šimůnek (KSČM) se postavil za lidi, kteří prožili kus života v Kolovratech a chtějí se tam vrátit, proto prosazoval, aby zastupitelstvo schválilo návrh na výstavbu několika rodinných domků, keré by nenarušily pás místní zeleně, na daném místě se nachází pole. V původním návrhu totiž bylo, aby návrh schválen nebyl. Vlastníci pozemků se zavázali, že by na vlastní náklady, bez nároku na rozpočet hlavního města, vybudovali inženýrské sítě. »Všichni ví, že zbytečnou zástavbu nepodporuji, tohle je ale jiný případ, těm lidem bychom rádi pomohli, chtějí se vrátit tam, kde v minulosti žili,« řekl Šimůnek. K jeho názoru se připojili i další komunističtí zastupitelé. Zastupitelstvo návrh schválilo, komunisté slavili malé-velké vítězství. Hrůza při projednávání konkrétních návrhů týkajících se změn územního plánu upozorňoval na protichůdné závěry ve stanoviscích příslušných posuzovatelů. Při projednávání návrhu na poskytnutí finančních prostředků formou jednorázové účelové neinvestiční dotace organizace Česká asociace streetwork Semelová uvedla, že službu Streetwork online (terénní práce, která se přesouvá za dětmi na internet) považuje za potřebnou, zeptala se ale, zda částka na sociologickou analýzu této služby ve výši 1 623 600 korun není příliš vysoká… Komunisté se nedočkali jednoznačné odpovědi a tak se zdrželi hlasování.
Vykupování pozemků kvůli metru D
Hrůza se vyjádřil k tiskům, týkajícím se vykoupení pozemků kvůli výstavbě metra D. Zkritizoval, že chybí jasně stanovená koncepce a pravidla. Některé pozemky mají být Prahou vykupovány za cenu v místě a čase obvyklou, jiné za cenu navýšenou o více než 6 %, další dokonce o 15 %. To podle Hrůzy dává prostor ke spekulativnímu jednání, někdo z vlastníků pozemků si může postavit hlavu, požadovat daleko víc a celý proces tak zablokovat, zpomalit. »Co kdyby někdo z vlastníků řekl, že chce o 50 % víc? Nakonec by to možná skončilo u vyvlastnění. Vadí mi, že to není řešeno komplexně. Určující má být cena obvyklá, stanovená znalcem. Dokážu si představit, kdyby se všechny úseky, spjaté s výstavbou metra D, řešily najednou, nejdřív byla sepsána smlouva o smlouvě budoucí, pak standardní kupní smlouva, zkrátka nějaký řád,« řekl. Komunisté dali jasnou podporu jen výkupům pozemků za cenu v místě a čase obvyklou.
Spor kolem výnosů z hazardu
Zastupitelé se zabývali i návrhem na poskytnutí účelových dotací městským částem obdržených jako odvod z loterií. Odsouhlasili rozdělení finančních prostředků ve výši 128,5 mil. Kč mezi 57 městských částí. Jedná se o polovinu ze 128,5 mil. Kč, které hlavní město obdrželo jako odvod z loterií a jiných podobných her a jako výnos daně z hazardních her v souladu se zákonem o dani z hazardních her a s tím souvisejících rozpočtových opatření. Čtvrtina z uvedené částky je určena na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících na území městských částí, které zajišťují dlouhodobě organizovanou sportovní výchovu mládeže, další čtvrtinový podíl tvoří finance určené na sport a zbývající polovina půjde na podporu kultury, školství, zdravotnictví a sociální oblast. Zastupitelka Jaroslava Janderová (ODS) kritizovala, že peníze jsou rozdělovány podle počtu obyvatel, tudíž městské části, které mají nulovou toleranci hazardu, získávají prostředky od městských částí, kde kasína jsou. Mělo by to být podle ní řešeno tak, aby i městské části s menším počtem obyvatel, které se pro nulovou toleranci nerozhodly, dostávaly víc. Semelová reagovala, že naopak danou metodiku podporuje, KSČM ji dlouhodobě prosazovala. »Celá Praha sice čerpá z výnosů hazardu, na druhou stranu ale zase na celou Prahu dopadají negativa z hazardu vyplývající, což se týká problémů v sociální oblasti nebo zvýšené kriminality. Je správné, že městské části s nulovou tolerancí peníze dostávají a že městské části nejsou – oproti nedávné době – k hazardu finančně motivovány,« uvedla.
Za záchranu Nemocnice Na Františku
Semelová přednesla i interpelaci na radního Daniela Hodka (ČSSD), respektive Lacka, týkající se Nemocnice na Františku. »Radnice Prahy 1 vypsala tendr na soukromého provozovatele Nemocnice Na Františku, kterou dosud vlastní a zajišťuje sama. Důvodem tendru má být finanční náročnost provozu nemocnice, radnice podle místostarosty dává na provoz ročně víc jak 50 milionů korun, výhledově by to mělo být až 70 milionů. K tomu obnova přístrojového vybavení. Městská část Praha 1 chce navázat spolupráci se soukromníkem formou koncesionářské smlouvy, celková hodnota koncese je na 35 let a je odhadována na 10,5 mld. korun. Podle zveřejněných informací se má radnice zavázat soukromému provozovateli, že mu bude poskytovat kompenzaci 50 až 60 milionů korun ročně bez ohledu na výsledky hospodaření, dále k permanentnímu krytí ztrát, což radní Hodek vyvracel. Naopak provozovatel nebude zavázán k žádnému investičnímu rozvoji. Je tak zřejmé, že pro některé soukromé společnosti (například pro Pentu, skupinu Tomáše Chrenka, společnost Hartenberg Capital či jiné) se může jednat o lukrativní záležitost. Nemocnice má 120 lůžek akutních a 60 lůžek pro dlouhodobě nemocné, k tomu pozemky, proslýchá se, že se zde mají stavět podzemní garáže. Nemyslíte si, se jedná o tendr, který je nevýhodný nejen pro městskou část, ale pro obyvatele města vůbec? Po uvedených 35 letech bude nemocnice z majetku městské části vyvedena, což může znamenat definitivní ztrátu nemocniční zdravotní péče o občany. To, že je nemocnice ve špatné ekonomické situaci přece neznamená, že se jí budeme zbavovat, je třeba hledat jiná řešení, podívat se na to, jak například funguje její stávající management. Nemocnice Na Františku neposkytuje zdravotní péči výhradně obyvatelům Prahy 1, ale občanům celé Prahy a také obyvatelům středních Čech,« uvedla.
»Proč vůbec tendr s nastavenými podmínkami, když má městská část ročně stejně platit tak vysoké částky? Majetek byl městské části Praha 1 hlavním městem svěřen – nemělo by za této situace v zájmu zachování zdravotní péče zasáhnout město a majetek odsvěřit?« zeptala se. Hodek se z interpelací předem omluvil, Semelové však, ještě před přednesenou interpelací, poskytl vyjádření. V něm mimo jiné uvedl, že Praha 1 je jedinou městskou částí, která vlastní nemocnici, což podle něj není levná žáležitosti a městská část řadu let není schopna z finančních důvodů nemocnici efektivně rozvíjet, nutné dotace se zvyšují. Dodal, že Praha 1 nemocnici prodat nechce. »Nechceme ji zároveň měnit na něco jiného ani v rámci zdravotnického zařízení, protože obyvatelé Prahy 1 jsou zvyklí na stávající podobu zařízení. Primární podmínkou budoucí koncesní smlouvy je proto to, že koncesionář si od nás převezme smlouvy s pojišťovnami a zároveň zaručí, že se nezmění obory, které nyní nemocnice nabízí, a nesníží počet lůžek,« uvedl Hodek, který je zároveň místostarostou první městské části. Za nedodržení podmínek by podle něj hrozily sankce, finální a definitivní sankcí by bylo vypovězení smlouvy. Lacko Semelové odpověděl, že hlavní město nemá moc pravomocí do situace zasahovat, ale vše »monitoruje«.
Vášnivě o cyklistech a Pirátech
Víc než hodinu zastupitelé vášnivě diskutovali o petici proti omezení jízdy na kole v centru Prahy, kterou podepsalo více než 1300 lidí. Praha 1 chystá zákaz průjezdu na kole přes Příkopy, náměstí Republiky a Staroměstské náměstí. Na názor Hodka, že by to takové omezení nebylo, neboť mnoha ulicemi cyklisté v centru projedou, reagoval předseda dopravního výboru Matěj Stropnický (SZ, Trojkoalice), ať se na to zkusí podívat z motoristického hlediska – pro řidiče aut by taky bylo složitější jezdit po okrskách než po dálnici. Zastupitelé nakonec nepřijali žádné usnesení, petice bude postoupena radnici první městské části. V závěru se zastupitelé hádali o to, zda Piráti, kteří byli zvoleni do Poslanecké sněmovny a v budoucnu se hodlají vzdát zastupitelského mandátu, neboť si chtějí ponechat jen poslanecký, mají být odvoláni z magistrátních výborů. Piráti to požadovali a chtěli místo sebe nominovat nečleny zastupitelstva, kteří po nich v budoucnu mandát převezmou. Zastupitelé ANO nebo Trojkoalice jim vyčítali, že se mandátu vzdávají na etapy nebo to, že by docházeli na jednání pléna, ale nepracovali ve výborech a že není dobré, když jsou ve výborech nečlenové zastupitelstva. Piráti argumentovali tím, že u TOP 09 také někteří v minulosti hlasovali pro to, aby do výborů nominovali lidi, kteří nejsou zastupiteli. Komunisté se do diskuse nezapojili, konzistentně s dřívějšími proklamacemi, že strany mají právo nominovat do výborů koho chtějí podle svého uvážení a že nominaci nezastupitelů umožňuje zákon o hlavním městě Praze, hlasovali pro odvolání Pirátů z výborů. K dalšímu hlasování se už zastupitelstvo nedostalo, neboť pirátští zastupitelé z výborů odvoláni nebyli… Příští jednání zastupitelstva se uskuteční ve čtvrtek 14. prosince. Uvidíme, zda bude stejně »veselo«…