Náhradní výživné se opět dostává na politickou scénu. Návrh, aby za neplatiče alimentů poskytoval výživné na děti stát, předložila do Sněmovny skupina poslanců KSČM. O změnu se pokoušeli už v minulém volebním období, tehdejší koalice však jejich návrh odmítla projednat.
To, že se nejedná o první pokus komunistů pomoci samoživitelům, připomněla pro náš list za předkladatele normy místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny a stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová. »Již minulé volební období jsme předkládali tuto novelu, tak aby se mohlo v praxi pomoci nejpotřebnějším samoživitelům, kteří se dostanou kvůli neplacení přiznaného výživného od druhého rodiče do tíživé životní situace, ve které bohužel nejsou sami, ale i se svými dětmi, o které se starají,« řekla našemu listu. Uvědomuje si prý, že pro určitou část veřejnosti je tento způsob pomoci neakceptovatelný. Bohužel, systém vymáhání přes soudy je pro dotčené rodiny v praxi často nedosažitelný právě z finančních důvodů a zároveň jde i o samotnou délku soudního procesu, dodala poslankyně. Rodina podle ní potřebuje finance hned, nemá čas a možnost počkat, až soud rozhodne. »Stát v tomto směru selhává, protože nástroje, které jsou v praxi používané, nemají úspěšný efekt. Ano, je to především o samotné morálce a svědomí rodiče, ovšem v posledních letech se právě rodičovské povinnosti vytrácejí z běžného života a nahrazují se vynucováním svých práv. Za vším jsou však právě děti, nejvíce zranitelná skupina, která se nemá jak bránit. Od toho by tu měli být jejich rodiče,« řekla Aulická. Předloženým návrhem se podle ní komunisté »snaží také donutit stát postavit se tomuto problému čelem a skutečně legislativně uchopit tento velký problém ve společnosti«.
Dopad na státní kasu: miliarda korun
Nárok na náhradní výživné by měl podle návrhu KSČM rodič v případě, že příjmy domácnosti by nedosahovaly 2,9násobek životního minima. Podmínkou pro výplatu by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců. Částka náhradního výživného by odpovídala částce stanovené soudem, nejvýše by mohla dosáhnout 1,2násobku životního minima.
Rozpočtové náklady by podle odhadu předkladatelů předlohy činily v prvním roce asi miliardu korun, následně by se snižovaly. »V letech následujících lze předpokládat, že se částka vyplaceného náhradního výživného sníží, a to vzhledem k očekávané finanční návratnosti prostředků spojené s úspěšností státu při vymáhání výživného od dlužníka,« zdůvodňují tento odhad v důvodové zprávě.
Chudoba ohrožuje třetinu domácností samoživitelek
Autoři normy připouštějí, že situace neúplných rodin se v posledních třech letech podle dostupných statistických dat mírně zlepšila. Jedním z důvodů jsou podle nich pozitivní změny v sociální sféře – od roku 2012 stoupla sleva na dani na vyživované dítě a současně byly zvýšeny částky životního minima, v důsledku čehož vzrostl počet domácností, které mají nárok na některou ze sociálních dávek. Roste také počet částečných pracovních úvazků a úvazků na dobu určitou, což opět může pomáhat domácnostem samoživitelů, stejně jako jejich vyšší zapojení na trhu práce prostřednictvím vlastního podnikání. »I přes tyto relativně příznivé údaje patří neúplné rodiny, tedy ty, v nichž je pouze jeden dospělý člen starající se o děti, které jsou na něm závislé – v našich podmínkách se jedná převážně o domácnosti žen-samoživitelek – k rizikovým skupinám nejvíce ohroženým chudobou a sociálním vyloučením,« uvádějí předkladatelé. Na tuto skutečnost podle nich poukazuje mimo jiné analýza Českého statistického úřadu, vydaná počátkem roku 2015, jež se zaměřuje na život, ekonomickou situaci a finanční zázemí samoživitelek. »Podle zde využitých evropských dat mapujících peněžní příjmy a vydání domácností za rok 2012 v jednotlivých zemích osmadvacítky je v České republice ohrožena příjmovou chudobou či sociálním vyloučením přibližně třetina domácností samoživitelek,« konstatují poslanci KSČM.
Aby zákon začal platit od 1. ledna 2019, jak předkladatelé navrhují, musí ho po kabinetu schválit poslanci, senátoři a podepsat prezident.