Rozhovor s kandidátem KSČM do Senátu Pavlem Fraňkem za volební obvod č. 25 - Praha 6
Do Senátu kandidujete ve volebním obvodě Praha 6. Určitě je to pro vás velká výzva – i vzhledem k protikandidátům. Jakými soupeři jsou pro vás kandidáti z ostatních politických stran?
Především musím vzít v úvahu skutečnost, že kandidáti z ostatních politických stran mají velkou mediální podporu. A to jak tiskovou, tak především v České televizi. Žádný sdělovací prostředek neuvedl, že i KSČM má svého kandidáta. Nazval bych to malichernou a hloupou ignorací, ale taková je už doba. Kandidáti z ostatních stran jsou mediálně známí. Za ODS je to publicista a disident František »Čuňas« Stárek, za TOP 09 ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička, za ANO známý baletní mistr Vlastimil Harapes a za ČSSD a Stranu zelených filozof Václav Bělohradský. Všichni mají své politické a společenské zkušenosti, se kterými voliče budou seznamovat.
Já jsem ekonom a »suchý konkrétní úředník« a v mém případě jsem dával vždy přednost argumentům, konkrétně těm, které se opíraly většinou o statistiku a řídily se strohými ekonomickými zákony. Snažil jsem se vždy věci nazývat pravými jmény. Nemám nic proti diskusi s panem Harapesem, rád si s ním vyměním názor na téma nejnižší důchod a minimální mzda, s panem Stárkem na vývoj HDP a řešení krize v OKD, s panem Bělohradským rád pohovořím na téma řešení imigrantské politiky a třeba i na téma Sudetoněmeckého landmanšaftu. Témat, kde se naše názory budou rozcházet, je určitě celá řada. Můj slogan je jasný: Nastal čas na změny a Zlatá šedesátá až devadesátá.
Jaké jsou vaše dosavadní politické zkušenosti a proč hodláte kandidovat do Senátu PČR?
Mé politické zkušenosti se zatím opíraly především o publikační činnost. Nikdy jsem veřejně nevystupoval, ale na veřejných vystoupeních svých kolegů jsem se velmi často podílel. Není vždy jednoduché mít k disposici dostatečné množství přesvědčivých argumentů. Ze zkušeností vím, že když argumenty dojdou, tak se začne pomlouvat, a to je špatně! Jsem praktik, a tak hodlám taky vystupovat. Do roku 1990 jsem pracoval v zahraničním obchodě, konkrétně v zemědělsko-potravinářském sektoru. Z této funkce jsem byl dvakrát vyslán do zahraničí. Tři roky jsem pracoval v Etiopii a šest let v SRN. Po roce 1990 jsem pracoval na ministerstvu pro místní rozvoj v řadě funkcí, nejdéle ve funkci ředitele odboru cestovního ruchu. Z této funkce jsem byl dvakrát delegován do zahraničí, konkrétně do Ruské federace. Poprvé ve funkci ředitele zahraničního zastoupení CzechTourism. Tři roky jsem strávil v Moskvě a v roce 2009 jsem zakládal pobočku v Jekatěrinburgu, kde jsem pracoval dva roky. V současné době jsem v důchodu, nicméně jsem činný jako OSVČ a jsem zastupitelem ÚMČ Praha 17 – Řepy.
Do Senátu mě jako kandidáta navrhli kolegové ze základní organizace a kolegové z OV KSČM. Jejich návrhu si velmi vážím. Mé priority se soustředí především do oblastí, které jsou mi z praxe blízké. Je to především oblast zemědělsko-potravinářská, především pak propagace regionálních potravinářských produktů, jejich výrobců a jejich značek, dále pak regionální politika včetně čerpání strukturálních fondů EU. Z praxe mohu konstatovat, že preference projektů ROP (Regionální operační program) nebyla tou správnou cestou. Na MMR jsem vždy dával přednost programům IOP (Integrační operační program). Za velmi důležitou považuji oblast vzdělávání. Na MMR jsem byl autorem mnoha vzdělávacích programů, ale byl jsem v mnoha případech i velmi zklamán. A to tehdy, když byly programy špatně nastaveny a předpokládaný efekt se nedostavil. Toto se týkalo zvláště rekvalifikačních projektů.
Na mítincích a setkáních s voliči se budou zajisté probírat nejrůznější aktuální a třeba i neaktuální témata. Jaké otázky od voličů očekáváte?
Samozřejmě, že s touto skutečností počítám. Proto se také předvolební setkání organizují. Myslím si, že je to správné, protože jedině tak se může kandidát do Senátu představit – dostane od voliče otázku, správně ji pochopí a také na ni umí odpovědět. Nejhůře se odpovídá na otázky hloupé, naivní a primitivní, o něco lépe se lze vypořádat s provokacemi nebo různým obviněním. Počítám s deseti až dvanácti diskusními místy, kam budou voliči obvodu č. 25 formou plakátů pozváni. Doufám, že bude hezké počasí a přijde si s námi popovídat co nejvíce lidí.
Jak hodnotíte současnou práci Senátu jako horní komory parlamentu? V čem by se měla jeho práce zlepšit?
Senát je samozřejmě důležitou součástí našeho ústavního systému. Ze začátku se možná zdálo, že se jedná o nadbytečnou instituci, ale časem se ukázalo, že jeho funkce je zcela nezbytná. Jako horní komora našeho parlamentu si už našel v našem systému své místo. Některá jeho rozhodnutí se mi však nelíbila. Byla to především ta, která se týkala vyslání našich armádních jednotek do krizových oblastí světa.
V čem by se mohla práce Senátu zlepšit? To je velmi široká otázka a dá se na ni odpovědět z různých úhlů pohledu. Zlepšovat se nechá všechno, ale musí k tomu být vůle. Rozhodování Senátu by mělo být rychlé, dostatečně transparentní a mělo by respektovat práva, ale také názory občanů České republiky.