Rozhovor s místopředsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslancem Jiřím Dolejšem
Vláda se zabývala daňovým balíčkem a chystá některé změny. Psali jsme o pivu, vodě a holičích. Čeho by se tyto změny ještě dotkly?
Daňový balíček na rok 2019 připravovala ještě v zimě původní vláda v demisi. Nyní od ní do Sněmovny dorazily dva tisky, které musí být projednávány ještě v červenci, aby se balíček stihl legislativně projednat do konce roku. Je to balíček rozsáhlý a týká se v různých daňových souvislostech více jak desítky zákonů. V prvním tisku se řeší pokračování projektu elektronické evidence tržeb, jehož část byla loni přerušena. Byla také avizována korekce zákona o EET jednak kvůli nálezu Ústavního soudu, jednak pro úpravu okruhu povinných osob, zejm. drobných podnikatelů. Dál se tu navrhují přesuny některých komodit do snížené sazby DPH.
V druhém tisku jde o kroky proti agresivnímu daňovému plánování – například limity na daňové uznání nadměrných výpůjčních výdajů, pravidla pro ovládané zahraniční společnosti, zdanění při odchodu majetku do zahraničí atp. Dále jde o rozsáhlý komplex změn směřující k zpřehlednění a zefektivní daňové správy, jako jsou další procesní úpravy u zákona o DPH, spotřební daně, daně z hazardních her, daňového řádu, o finanční správě, celní správě a další. Je to poměrně rozsáhlý komplex, který by měl být ve Sněmovně řádně projednáván celé léto a podzim.
Co by to v praxi znamenalo?
Pokud jde o EET, tak jde prakticky o spuštění 3. a 4. fáze v termínu, který bude souviset s hladkostí projednávání zákona, optimálně v polovině roku 2019. Rozhodnout je třeba o alternativě pro cca 300-400 tisíc drobných podnikatelů, kterých by se již povinnost EET neměla týkat. Tedy pro neplátce DPH a pro ty, jejichž hotovostní měsíční platby nepřekročí určitou hranici. Těm bude nabídnut tzv. off-line režim, popřípadě se znovu diskutuje i platba paušální daně.
Pokud jde o snížení DPH, tak přesun vodného a stočného či točeného piva do sazby deset procent znamená prakticky především více peněz na správu vodárenského systému a na produkci a prodej piva. Připomenu, že v souvislosti s EET již byly daně snižovány u stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů. Sníženy mají být i daně u služeb pro občany, jako jsou již zmínění kadeřníci a holiči, ale také opravy oděvů, obuvi, péče o nemocné a seniory atp.
A vzpomenu i úpravu spotřební daně u tabákových výrobků. Tady jde kromě úpravy podmínek aplikace kontrolních nálepek u jednotkových balení a nové členění tabákových výrobků i o novou daňovou povinnost u tzv. zahřívaného tabáku. Tady jde o novinku na trhu, kde se tabák nespaluje a nekouří, ale pouze ohřívá, čímž zplodiny neobsahují tolik škodlivých látek. Tato inovace nebyla dosud zdaňována a netýká se jí ani evropská harmonizace. Je tedy nově zaváděna daň na kilogram hmotnosti tohoto specifického produktu.
Psalo se i to, že snížení daně u piva v hospodách pivo nezlevní. Myslíte si to také? Jde tedy o dar hospodským?
DPH patří mezi nepřímé daně. Zde obecně platí, že jejich zvyšování se prakticky vždy promítne do růstu cen. Snížení nepřímé daně se ovšem do ceny promítne jedině, když jde o výraznou úlevu na daních a současně působí silný konkurenční tlak. Za současných podmínek na trhu ale asi nelze očekávat snížení ceny točeného piva. Premiér Babiš se tedy těžko může chlubit, že Čechům zlevní pivo. Malé hospůdky jsou už dnes v tlaku poklesu poptávky, své udělala i restrikce kouření. Nesnadná situace na trhu piva se dá doložit i na poklesu výstavu pivovarů na domácí trh a poklesu spotřeby piva na osobu v ČR.
Úprava DPH u piva tedy skutečně především pomůže malým hospůdkám. A uvědomme si, že v českých restauracích tvoří pivo více jak čtvrtinu všech tržeb.
Nezdraží nám něco jiného?
Odhady vývoje růstu cenové hladiny v příštím roce činí 1,9-2,2 procenta. Aktuální prognózy ministerstva financí uvádějí úpravy DPH jako faktor inflaci snižující. Myslím ale, že to nebude tak horké. Viditelnější pohyb cen vyvolaný administrativními kroky neočekávám. Kde lze očekávat pohyby cen, jsou pohonné hmoty. To ale souvisí hodně s vývojem světových cen.
Co se bohužel neustále zdražuje - a to také nesouvisí s daňovými, ale jinými důvody - je cena bydlení (v hl. m. Praze vzrostla cena bytů za poslední léta o 50 procent). Nejvíce rostly ceny bydlení v roce 2016, ale bohužel přes jisté zpomalení ceny realit, a tedy i ceny bydlení, porostou i v příštím roce.
Prý kvůli nějakým opatřením souvisejícím s daněmi pláčou veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas. Oč jde? Nepřemýšlí se kvůli tomu o zvýšení koncesionářských poplatků?
Jde o to, že veřejnoprávní média uplatňovala dosud standardní odpočet DPH. Vzhledem k tomu, že tato veřejnoprávní služba není běžně obchodována (není za úplatu, ale je hrazena z koncesionářského poplatku), vymyká se tím filozofii daňového odpočtu. Odpočet by podle tohoto pohledu měla tato média uplatnit jen proporčně u aktivit, které jsou obchodované za úplatu. Ustanovení zákona, které to dosud umožňuje, prosadila Sněmovna před časem a nyní ho vláda v demisi navrhla zrušit s odkazem na vleklé spory. Pouhé vypuštění kolizního ustanovení zákona bude mít přitom na ekonomiku Českého rozhlasu a České televize určitý dopad. Soukromá média samozřejmě odpočet uplatňovat mohou a lze to tedy chápat i jako zhoršení konkurenčního postavení veřejných médií. Když před časem prohrál Český rozhlas spor o daňový odpočet, bylo to 73 milionů. U České televize by šlo o stovky milionů. Nepochybně tedy tento krok bude ještě předmětem politických i mediálních debat.
Co považuji za vyloučené, aby se případný propad příjmů veřejnoprávních médií řešil zvyšováním poplatků. Nejde přeci jen o spravedlivé nastavení daní, ale i o hospodárnost fungování těchto významných, ale také občas kritizovaných kulturních institucí.
Paní ministryně financí Schillerová při zdůvodňování změn řekla, že máme jedno z nejvyšších daňových zatížení v Evropě. Proč?
Tak hodně záleží, s kým srovnáváte a zda se mají na mysli čisté daně, anebo souhrn včetně sociálních odvodů. Celková daňová kvóta, tedy poměr vybraných daňových odvodů na HDP, je na průměru zemí OECD, a dokonce pod průměrem EU. Je tu ale silný tlak firem na zdanění práce v situaci, kdy rostou mzdy – nejde ani tak o daň z příjmů, ale o sociální odvody za zaměstnance. Ty jsou v ČR relativně vyšší a paní ministryně, stejně jako pravicová opozice, opakují tyto argumenty.
Je třeba si ale uvědomit, že absolutní objem příjmů do systémů sociálního pojištění těžko redukovat bez rizika ohrožení finanční stability těchto systémů. Konkurovat světu nižší cenou práce na úkor sociálního státu by byl špatný krok. Tedy KSČM je rozhodně proti tomu sociální odvody snižovat. A jsme v tom zajedno i s českými odbory.
Co všechno v této souvislosti chce prosazovat Evropská unie?
Zejména v druhém tisku předkládaného vládního daňového balíčku se zavádějí, neboli implementují některé nové prvky evropského práva. Je to zejména směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem ATAD (Anti-tax Avoidance Directive, 2016). Tato směrnice zasáhne činnost velkých firem, zejm. v oblasti výpůjčních nákladů (týká se i historie financování, tedy i dobíhajících půjček). Též se dotkne vlastnického propojení s podniky v zahraničí. V oblasti mezinárodní daňové spolupráce jsou to poslední směrnice ke standardům výměny informací DAC (Directive on Administrative Co-operation, 2016). Dále je to směrnice k uplatňování DPH v případě placení poukazy (různé vouchery a e-commerce) a k místu plnění u přeshraničních digitálních služeb. U zohlednění výkladové praxe u oprav základu daně jde o judikaturu Soudního dvora EU. Z Evropy přichází i rozhodnutí k aktualizaci nomenklatury a značení tabákových výrobků atd.
Zavádění evropské legislativy může mít národní specifika. Příkladem může být debata o limitech uplatnění výpůjčních výdajů v základu daně. Nebo výslovné doplnění principu zákazu zneužití práva do daňového řádu. Návrh tedy významně zachycuje aktuální vývoj evropského práva, ale řeší souběžně i celou řadu problémů domácího práva. Jako například uplatnění zákona o státní službě ve finanční správě, přesun správy daně z hazardních her na specializovaný finanční útvar či zřízení de iure daňové analytické evidence (DAE) při generálním finančním ředitelství včetně přístupů a zvýšené ochrany těchto dat.
Z jakých důvodů nebyla zrušena tzv. superhrubá mzda? Nevěřím totiž, že by pro tento záměr vláda nezískala podporu…
Superhrubá mzda jako svérázná konstrukce daňového základu pro odvod daní z příjmu fyzických osob byla uzákoněna za vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Její odstranění slibovala už vláda Bohuslava Sobotky. Zrušení této konstrukce k 1. 1. 2019 mělo být původně součástí i tohoto daňového balíčku. Je to v souladu s programovým prohlášením vlády z ledna 2018. Ministerstvo financí odklad opravdu zdůvodnilo tím, že vláda v demisi neměla dostatečnou politickou oporu. Reálně ovšem jde i o to, že návrat k hrubé mzdě znamená přesné přenastavení sazeb, kompenzující současné deformace, které by mělo určitý fiskální dopad. Zůstává to tedy jako úkol pro novou vládu, ovšem nikoliv už asi na rok 2019. KSČM je připravena takový krok podpořit.
Jaroslav KOJZAR