Některým věcem je přikládána gloriola důležitosti a rádi se s nimi pochlubíme. Některým je nasazována psí hlava, aniž se nad tím někteří jedinci blíže zamyslí. Mezi jiným poklidnou hladinu rozpoutalo sdělení, že ruský prezident Vladimir Putin udělí Puškinovu medaili ostravskému písničkáři Jaromíru Nohavicovi, a to za zásluhy o upevnění přátelství mezi národy.
Ve svých písních využívá i překládané texty např. Vladimira Vysockého a Alexandra Bloka. Řeknete si, to snad nemůže nikoho rozčílit, vždyť Nohavica vyprodává haly a lidé ho mají rádi. Rozdává ve svých písních radost a jeho texty jsou lidem pochopitelné a často popisují realitu. Navíc, pokud je mají rádi v zahraničí a nejedná se vždy jen o Rusko, je to pro naši kulturu jenom dobře. Když se hlouběji zamyslíme, je až s podivem, že stejně vehementně není určitými skupinami kritizován Pavel Bělobrádek z KDU – ČSL za své vstřícné postoje k sudetským němcům. Kolik lidí bylo vyhnáno ze svých domovů a položilo životy při vstupu německých okupantů, to vše dokáží tito mravokárci akceptovat.
Je škoda, že se objevují novodobí „kádrováci“, kteří svůj názor vydávají za názor veřejnosti. Myslím, že bychom se měli věnovat zcela jiným záležitostem, než-li dehonestaci oblíbeného písničkáře.
Je toho hodně, co je třeba řešit. Např. prodej ostravské huti ArcelorMittal působí velké obavy. Lidé, kteří zde pracují, žijí v obavách a nevědí, jaký bude výsledek jednání. Odboráři poslali Evropské komisi námitky proti prodeji. Málokdo projevuje zájem, jak tato transakce dopadne ve vztahu k zaměstnancům.
Ve společnosti rezonuje téma Afghánistán. Zemřel další voják, jak dalece je tato mise potřebná, o tom se dá diskutovat. Přesto, skupinu pravicově smýšlejících lidí zajímá více vyznamenání Nohavici, než-li toto téma. Především kvůli rodinám padlých by měla být znovu otevřena diskuze o tom, zda-li účast v afghánské misi je pro naši republiku prospěšná. Našim cílem by měl být mír, který řinčící zbraně a násilí oddalují.
V těchto dnech slavíme 100 let republiky. Probíhají různá diskuzní fóra a na nich padají různé názory. Často jsou zde citovány tradice demokracie, které byly u vzniku Československé republiky. K tradicím bychom se měli vracet a umožnit, aby společnost žila v klidu a Česká republika přežila dalších 100 let. Myslím, že žabomyší spory kolem udělení medaile jsou opravdu špatnou ukázkou naší tolerance a pohledu na současný svět.