Již druhé volební období se KSČM podílí na vládě v kraji. S lídrem strany a stávajícím 1. náměstkem hejtmana Josefem Babkou (KSČM) jsme se ohlédli nejen za uplynulými čtyřmi roky. Představil nám hlavní priority volebního programu pro nadcházející volební období. Povídali jsme si také o situaci v OKD. Proč prosazuje reorganizaci a vstup státu s cílem ovládnout OKD? A jaké další opatření navrhuje? Vyjádřil se ale i k problematice sociálního bydlení a vyloučených lokalit.
- Čtyři roky jste se jako součást koalice podíleli na vládě v kraji. Co považujete za svůj největší úspěch?
Je zapotřebí připomenout, že stávající koalice ČSSD a KSČM se na vedení kraje podílí již druhé volební období, tedy 8 let. V uplývajícím druhém čtyřletém období jsme měli možnost navázat na předcházející období a dokončit celou řadu akcí, které jsme si společně stanovili v Programovém prohlášení Rady kraje. Vyčerpali jsme téměř 21 miliard korun, které byly alokovány v Regionálním operačním programu, a který nám umožnil spolu se zapojením prostředků z rozpočtu MSK realizovat investiční záměry v oblasti zkvalitnění dopravní infrastruktury, humanizace sociálních zařízení, školských staveb, modernizace zdravotnických zařízení a jejich vybavení, staveb integrovaných výjezdových center, které přispěly k zlepšení bezpečnosti našich spoluobčanů, včetně dovybavení všech složek IZS. Zvýšili jsme zapojení prostředků pro výkonnostní i vrcholový sport, dotační programy pro neziskový sektor, který zabezpečuje rozvoj práce s dětmi a mládeží. Stejnou pozornost jsme věnovali i zařízením kulturního zaměření, tedy našim divadlům a dalším kulturním institucím. Programové prohlášení Rady kraje jsme dali pod veřejnou kontrolu a čtenáři ParlamentníchListů.cz se s jeho plněním můžou podrobně seznámit na webových stránkách Moravskoslezského kraje nebo na webových stránkách moravskoslezské KSČM.
- S čím jdete do nadcházejících voleb? Jaké jsou vaše hlavní priority?
Hlavní priority našeho volebního programu, který je rozsáhlým dokumentem, jsme shrnuli do volebního desatera, se kterým vás a vaše čtenáře rád seznámím.
- Vše co děláme, děláme pro zvýšení zaměstnanosti našich občanů
- Bezpečnost kraje a jeho občanů – naše priorita
- Privatizaci nemocnic, sociálních a dalších veřejných služeb nedopustíme
- Majetek kraje je pod ochranou zastupitelů za KSČM, neoprávněné požadavky církví odmítáme
- Jen kvalitní a bezplatné školství, vzdělaní a dobře ohodnocení učitelé jsou zárukou vzdělanosti našich dětí a mládeže
- Podporujeme další rozvoj dostupnosti a kvality bezplatné zdravotní péče
- Senioři, hendikepovaní a sociálně potřební mohou počítat s naší podporou
- Vzduch, voda a půda si zasluhují nejen naši pozornost, ale zejména péči a ochranu
- Pro zajištění dopravní obslužnosti a investice v dopravě finance zajistíme potřebné předpoklady
- Nejen prací je živ člověk, podporujeme rozvoj sportu, kultury a lidových tradic
- Moravskoslezská krajská tripartita chce, aby byl úpadek těžební společnosti OKD řešen formou reorganizace, nikoli konkurzem. Tripartita zároveň požaduje, aby stát byl po reorganizaci většinovým vlastníkem OKD. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že by stát mohl těžební společnosti OKD poskytnout finanční pomoc při případné reorganizaci. V každém případě ale bude požadovat garance, že o vložené peníze nepřijde. Je to podle vás reálný požadavek?
Krajská tripartita i já osobně jsme prosazovali větší angažovanost státu, potažmo vlády ČR při řešení problematiky OKD již před prohlášením úpadku OKD. Nepodařilo se. Konkurs je jeden z nejhorších scénářů řešení úpadku OKD. Proto za vzniklé situace prosazujeme reorganizaci a vstup státu s cílem ovládnout OKD. Toto je cesta jak zabezpečit řízený , bezpečný a dlouhodobější útlum hlubinného dobývání v našem regiónu. Pokud se bude těžit, tak vzhledem k množství zásob uhlí, nepřerušení příjmu státu z daní, sociálního a zdravotního pojištění jakož i potřebě finančních zdrojů, které by čerpali jinak nezaměstnaní zaměstnanci OKD, ale i navazujících organizací je poskytnutí státní finanční pomoci nejen nezbytnost, ale i ekonomicky výhodný počin.
- Jaký je váš plán na zmírnění dopadů souvisejících s uzavřením dolů OKD?
Za prvé doufám, že nedojde k plošnému uzavření dolů OKD. A za druhé navazuji na předcházející odpověď. Region v současné době není schopen absorbovat lidi, kteří by přišli ze dne na den o práci. To nejsou jen horníci, ale tisíce zaměstnanců firem, které jsou na OKD navázány. Proto je útlum zapotřebí rozložit v čase a vytvářet předpoklady pro vznik nových pracovních míst nejen ve stávajícím průmyslu, ale i prostřednictvím připravenosti budovaných průmyslových zón pro naše i zahraniční investory. Samozřejmě jsme přivítali i všechna sociální opatření ve vztahu k předčasným odchodům do důchodu horníků i finanční překlenovací podporu odcházejícím zaměstnancům.
- A kde vidíte potenciál kraje mimo průmysl?
Náš kraj je krajem průmyslovým a myslím, že je to dobře. Na druhou stranu máme dostatek přírodních krás a technických památek. To je příležitost pro rozvoj turismu a s tím spojených služeb.
Je nezbytné změnit vnímání našeho kraje jako periferie republiky, místa kde se nedá dýchat. Černá Ostrava ale i Ostravsko je historií. Významné kulturní podniky, technické památky, místo pro vrcholový sport, široká škála zejména technických oborů na vysokých i středních školách, krása Beskyd a Jeseníků včetně vybavených a připravených lázeňských komplexů – to jsou příležitosti nejen pro naše obyvatele, ale i pro domácí a zahraniční turisty.
- Ukončení těžby uhlí v OKD je dle vás v rozporu s energetickou koncepcí státu. „Je velmi smutné a špatné, že stát dovolil vyvádět tyto tučné dividendy do zahraničí. Myslím, že by se měl z této situace poučit a přijmout zákonné opatření proti této nedobré praxi, kdy se privatizuje zisk, a ztráty jdou na bedra státu, potažmo daňových poplatníků.“ Proč jste nepodal legislativní návrh sám? Přece – i kraje mají zákonodárnou iniciativu.
Moravskoslezský kraj využil své oprávnění předložit Poslanecké sněmovně několik zákonodárných iniciativ, ať se týkaly životního prostředí či jiných záležitostí. Příprava legislativního návrhu, který by řešil to, co jsem dříve napsal, je natolik komplexní, natolik zasahuje do oblasti daňových zákonů, mezinárodních vztahů a jiných právních předpisů, že není v silách kraje to předložit. Tím se musí zabývat vláda ČR a její jednotlivá ministerstva.
- V době vlády Jiřího Rusnoka byla vytvořena „Pracovní skupinu pro řešení sociálně-ekonomické situace v Moravskoslezském kraji“. Výsledky práce této pracovní skupiny se transformovaly do řady usnesení vlády Jiřího Rusnoka a byly prohloubeny za vlády Bohuslava Sobotky. Ne všechny úkoly jsou splněny. Co vnímáte jako nejzásadnější z toho, co by z vašich požadavků prosazeno být mělo, a není?
Za zcela zásadní považuji zpracování, přijetí a prosazení „Komplexního programu dokončení restrukturalizace průmyslu Moravskoslezského kraje a jeho rozvoje“ za účinné spolupráce s MSK a jeho obcemi a městy. Potřebujeme nutně dlouhodobější koncepci se stanovením jednotlivých kroků a odpovědnosti za stanovené úkoly jak z pozice vládních orgánů, tak navazujících krajských opatření.
- Za posledních deset let v České republice přibylo sociálně vyloučených lokalit i lidí, kteří v nich žijí. Jejich počet vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském kraji a v Moravskoslezském kraji více než trojnásobně. Proč, podle vás, v tomto směru stávající politika kraje selhává? Nelze totiž říci, že byste se problémem nezaobírali. A plánujete také nějaká nová opatření?
Sociálně vyloučeným lokalitám věnují pozornost především města a obce. Sociální inkluzi mají poměrně dobře rozpracovanou města Ostrava a Karviná. Kraj jako takový může být obcím a městům nápomocen při řešení této závažné problematiky. Zastávám však dlouhodobě názor, že jedině vzdělání – práce – bydlení jsou základními nástroji při odstraňování sociálně vyloučených lokalit.
- Věříte, že vláda skutečně stihne prosadit zákon o sociálním bydlení ještě v tomto volební období?
Už vaše slovo „prosadit“ je úsměvné. Stávající koalice má dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Jen vnitřní rozpory mohou způsobit neprojednání tohoto zákona.
- Jaká by v rozdělování sociálního bydlení měla být role státu, krajů a měst? Kdo by měl mít největší pravomoci? A jaké?
Z hlediska pomoci při budování a financování výstavby sociálního bydlení jednoznačně stát prostřednictvím státního fondu a při přidělování města a obce, které mají na výstavbu rovněž myslet ve svých rozpočtech.
- Otázkou také je, pro koho by mělo být sociální bydlení určeno…
Startovací byty pro mladá manželství, dále byty pro seniory, kteří se mnohdy „trápí“ ve velkých, mnohapokojových bytech, které jsou nad síly jejich příjmů, hendikepovaní spoluobčané se zřetelem na jejich postižení, ale i pro příjmově nižší vrstvy obyvatel. Zásadou je podpora pouze nájemního bydlení v dispozici měst a obcí.