Vláda České republiky na včerejším zasedání schválila návrh přednesený ministrem zahraničních věcí ČR T. Petříčkem, uznat J. Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Toto rozhodnutí je v příkrém rozporu s principy mezinárodního práva a Charty OSN. Jedná se o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí nezávislé země, člena OSN a žel i zpochybnění ústavního pořádku Venezuely a jejího legitimně zvoleného presidenta N. Madura.
Rozhodnutí vlády je navíc v rozporu s jejím programovým prohlášením, kde uvádí, cituji: „ Nejvyšší prioritou je zachování míru a tedy i záruka dodržování mezinárodního práva, Charty OSN“ a mohl bych pokračovat. Česká vláda tak zahodila další možnost chovat se jako skutečně suverénní stát. Navíc, toto rozhodnutí se České republice může vrátit jako bumerang, protože pokusy o majdanizaci politické scény v České republice a zpochybňování legitimně zvoleného prezidenta jsou na denním pořádku. Zde musím připomenout nejméně příklady Ukrajiny, Sýrie a Kosova a konce, ke kterým taková politika vede. Navíc, tímto rozhodnutím Česká republika přebírá spoluodpovědnost za další vývoj v této zemi, který ani zdaleka nemusí mít mírové vyústění. Zejména, když výzvy Spojených států a jejich satelitů na zorganizování nových prezidentských a parlamentních voleb ve Venezuele, v podmínkách totální diplomatické, ekonomické, finanční a mediální blokády, včetně výhružky vojenským řešením, jsou faktem. Pokud by tu byl i tzv. loutkový prezident, jsou takto vyhlášené volby naprosto nedůvěryhodné.
To, o co tady jde, je ovládnutí bohatých ropných zdrojů země, pod vlajkou tzv. demokracie, ochrany lidských práv, které tak dobře známe z jiných, dnes již rozvrácených zemí, např. Libye. Co krok, to „perla“, i tak by se dalo hodnotit dosavadní působení T. Petříčka v čele resortu zahraničních věcí, žel, jasně v rozporu s národními zájmy naší země a s naprostou ignorancí jejích historických zkušeností.