Komu by se nelíbilo mít vždy po deseti letech práce rok tvůrčího volna na sebevzdělávání? Určitě by takovou možnost přivítali a také si ji zasloužili lidé mnoha náročných profesí. A to nejen těch placených erárem.
Bylo by to hezké, ale kde na to vzít? Státní kasa by to sotva unesla, a většinu soukromníků by to zřejmě položilo. Přesto se takový líbivý návrh nedávno zrodil, a to v hlavách zákonodárců STAN. Týká se ročního studijního volna pro učitele, a bylo by zajímavé, co by následovalo, kdyby ho poslanci schválili. Až se bude jejich návrh novely zákona o pedagogických pracovnících projednávat ve Sněmovně, uvidíme, jak se k tomu ostatní poslanci postaví.
»Je to krásná představa a já bych tuto možnost učitelům moc přála. Jejich práce je velmi náročná, jsou pod neustálým psychickým tlakem a není divu, že mnozí z nich trpí vyhořením. Je však třeba vnímat realitu. Na školách chybí tisíce kantorů, učí důchodci, nekvalifikovaní, neaprobovaní. Pedagogické sbory stárnou, učitelé odcházejí do důchodu a nemá je kdo nahradit. Polovina absolventů pedagogických fakult do škol nenastupuje, další po pár letech odcházejí mimo obor,« reagovala pro náš list expertka KSČM na oblast školství, exposlankyně – bývalá členka školského výboru Sněmovny Marta Semelová (KSČM). Ví, o čem mluví, jako učitelka pracovala dlouhá léta. Připomněla, že sehnat dnes nového učitele je nadlidský úkol, a to i na záskok. A do toho by měl kvalifikovaný učitel na rok ze školy odejít? »Já nezpochybňuji, že by si to mnozí zasloužili, ale nedokážu si představit, jak by to ředitelé škol organizačně zvládali. A to ani nemluvě o malé škole nebo malotřídce na venkově nebo v malém městě. To už je úplná utopie,« řekla našemu listu.
Podle poslankyně STAN Věry Kovářové, která novelu, v níž jde o zavedení možnosti až ročního studijního volna pro učitele jednou za deset let, představila novinářům, je cílem zvýšit atraktivitu učitelství na základních, středních a mateřských školách. Inspirací pro předlohu byly vysoké školy. »Učitel by mohl požádat o tvůrčí volno v rozsahu až dvanácti měsíců. Ředitel by takový návrh podle možností školy schválil. Mohl by jet do zahraničí, mohl by pracovat ve firmě, která se týká jeho oboru, mohl by studovat na pedagogické fakultě,« popsala Kovářová návrh, jehož je hlavní autorkou. Zdůraznila, že se nejedná o dovolenou, ale volno od vyučování, a učitelé by museli prokázat, jak ho využili.
Z čeho se to zaplatí?
Novinka, tzv. sabatikl, by podle Starostů měla začít platit od roku 2022 jako bonus ke zvýšení platů, jak ho prosazuje vláda. Ročně by podle jejich výpočtů vyšla na 1,5 miliardy korun. Učitelé by po deseti letech ve školách mohli požádat ředitele o studijní volno ke zvyšování kvalifikace. Trvalo by od pěti měsíců do jednoho roku. »Institut funguje v celé řadě evropských zemí, osvědčil se ve vysokém školství, povede k tomu, že se zlepší i výuka na základních školách,« uvedl senátor a končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Fakulty podle něj do té doby připraví kurzy, díky nimž si učitelé budou moct zvyšovat svou kvalifikaci a učit se novému.
Právě otázku peněz připomněla Marta Semelová. Poukázala na to, že školství v ČR je podfinancované, zdaleka nedosahujeme na 6 % HDP, což je průměr financování vzdělávání ve vyspělých zemích EU. »Neustále se dohadujeme o každou korunu a teď by měli učitelé, kteří na rok odejdou, dostávat každý měsíc tarifní plat? Z čeho se to zaplatí? Navíc se budou muset sehnat peníze pro ty, kdo za ně budou učit. Přitom se odpočinutý pedagog po těch 12 měsících ani nemusí do školy vrátit. Takže stát bude rok platit učitele, aby se dal dohromady nebo se podle svých zájmů vzdělával, ale on už to škole tím, že tam bude učit, nevrátí. No to mně připadá postavené na hlavu,« prohlásila. Záměr poslankyně Kovářové učinit toto povolání atraktivnější a přilákat nové učitele Semelová chápe, ale považovala by za rozumnější zaměřit se na to, co ocení všichni kantoři. To znamená nejen zvyšování platů, ale také zvýšení prestiže jejich povolání a zlepšení pracovních podmínek. »Dnes jsou zavaleni administrativou, potýkají se s neustálými změnami, reformami a pokusy, řeší nesmyslnou inkluzi a stále větší počet žáků cizinců, kteří neumějí slovo česky. To se pak nemůžeme divit, že je na konci června učitel na pokraji sil a po pár letech dojde k vyhoření,« dodala bývalá pedagožka.
Předkladatelé novely však důvody změny považují za podstatné. Pětina učitelů trpí příznaky vyhoření a další pětina je jimi ohrožena. Studijní obory a předměty vyučování se navíc v čase mění a na tyto změny je potřeba reagovat. Návrh podepsali i někteří poslanci ČSSD, TOP 09 a SPD. Do druhého čtení mu vyjádřili podporu Piráti a ODS. Starostové dále jednají i s ANO a KSČM.