Rozhovor Haló novin se znovuzvolenou poslankyní Evropského parlamentu za KSČM - Česká levice společně! Kateřinou Konečnou
Při letošních evropských volbách KSČM získala téměř stejný počet hlasů jako při minulých volbách. Volební účast celkově byla ale o deset procent vyšší a výsledkem je jen jeden mandát. Co to pro vás znamená?
Prakticky i s tím jedním mandátem jsme se stali nejsilnější levicovou stranou v České republice. Ale je to samozřejmě závazek. Bude to boj, protože každý, kdo zná práci v Evropském parlamentu, si dovede představit, jak je obrovská. Nicméně my to nevzdáme a budeme se snažit tak, jak jsme řekli před půl rokem, bojovat o každý hlas, které nám vzaly ANO, SPD a další strany, a vzít si je zpátky.
Myslím si, že se nám část z toho povedla. Už tím, že máme po pěti letech zhruba stejně hlasů, jsme ukázali, že jsme dokázali oslovit řadu jiných voličů, a já v tom hodlám pokračovat nadále. Předpokládám, že mi všichni pomůžou. Nebude to lehký boj, ale nevzdáváme se. Je to šance jít dál. Máme svého zástupce v Evropském parlamentu, budeme vědět, co se tam děje, jsme součástí nějaké politické skupiny, rodiny, a bude hodně na našem týmu, který tam v Bruselu máme, abychom to zvládli.
A myslíte, že i s tím jedním hlasem se dokážete prosadit?
Mnohokrát jsem byla u jednání, kdy jsem zastupovala celou naši politickou skupinu - já, jako Kateřina Konečná - a dokázala jsem tam prosadit pozitivní věci pro Českou republiku. Ať se jednalo o české teplárenství, energetiku, o spoustu věcí v životním prostředí… Když mluvíte za určitou politickou frakci - a předpokládám, že postavení naší frakce zůstane - tak věřím, že budeme mít své zastoupení, budeme u těch zásadních jednání. Model vyjednávání v Evropském parlamentu je jiný, než známe z České republiky. A i díky tomu, že už jej znám velmi dobře, budu schopna řadu věcí prostě akcentovat a dál vyjednávat.
Podle výsledků v celé Evropě je zřejmé, že výrazně posílila euroskeptická uskupení. Co to bude pro Brusel znamenat v budoucnu?
V Evropském parlamentu se vždy jedná o umění kompromisu. Frakce, ve které chtějí být euroskeptici, v podstatě nikdy kompromis nehledala, tudíž nikdy nic nevyjednala. Vůbec ne pro české občany, vůbec ne pro sebe samu. A i kdyby měli desetinu Evropského parlamentu, tak je tam pořád devadesát procent lidí, kteří se chtějí v nějakém zájmu dohodnout. Pokud dál hodlá tato frakce - přestože posílí - jednat způsobem, že buďto všechno, nebo nic, tak to pro české občany znamená jediné – že nedostanou nic. Prostě takhle to v Evropském parlamentu nefunguje.
Já se budu dál snažit dělat tak, jak jsem se naučila za uplynulých pět let. Prostě v nějaké chvíli jít třeba na kompromis, který bolí, ale který je pozitivní pro české občany, a nehodlám na tom nic měnit.
Takže jestli budou mít deset procent Evropského parlamentu, tak to při jejich pojetí politiky nicnedělání a vyřvávání, že se na ní nechtějí aktivně podílet, neznamená bohužel nic pozitivního pro české občany.
Nehrozí ale tím pádem částečný, nebo úplný rozpad Evropské unie a následování brexitu?
Tady je otázka, jak to voliči těchto politických uskupení vyhodnotí za dalších pět let. Ona v podstatě i Marine Le Penová poslední dobou začala říkat, že nechce vystoupení Francie z Evropské unie. Oni vlastně velmi silně mění rétoriku. I SPD v ČR jako původně první a jediná »czechxitová« strana už dnes říká, že vlastně neví, jak by to bylo, a vlastně kdoví, jestli je to možné, atd. Takže já si nemyslím, že to bude znamenat nějaké změny, nicméně doufám, že to něco bude znamenat. Ale ne posílení krajně pravicových stran, do kterých nyní SPD patří. Prakticky tam již nebude ona klidná většina lidovců a socialistů a budou se muset v tomto období hledat partneři pro potřebný kompromis. A to třeba pro nás, pro Českou republiku a pro mě jako pro europoslankyni, může být spíš pozitivní, protože to je přesně ta chvíle, kdy můžete prosazovat pozitivní návrhy pro naši zemi. A o tom by to mělo být.
KSČM mluvila hodně v souvislosti s Evropskou unií o reformě. Je pro ni šance a jak může vypadat?
Já myslím, že reforma přijde. Ona už nejde odkládat, protože takto to dál nemůže v Evropské unii fungovat. A my za nás budeme bojovat za to, co jsme měli ve volebním programu, to znamená oslabení pozice Evropské komise, posílení Evropské občanské iniciativy, posílení Evropského parlamentu, a budu pevně věřit a doufat, že reforma půjde právě tímto směrem. Protože pokud nepůjde, tak půjde tím druhým, což bude znamenat další federalizaci EU. A to bych si v žádném případě nepřála. Já nechci, aby za nás rozhodovali Francouzi a Němci. A udělám všechno pro to, aby se tak nestalo.
Já věřím tomu, že budu dál ve výboru pro životní prostředí, to znamená, že v něm budeme chtít dále otevřít otázku dvojí kvality potravin i další nařízení, která máme pevně v rukou. Zároveň se budeme snažit hájit tu pozici, kterou máme v rámci sociálních práv lidí, protože si myslím, že nastal čas se bavit o nějaké minimální důstojné evropské mzdě a evropském minimálním důchodu. Protože je evidentní, že bez toho se budou pomyslné nůžky rozvírat dál.
Zároveň budeme chtít, aby všechny nesmyslné smlouvy o volném obchodu, které dneska máme v EP na stole, došly k tomu, že nebudou škodlivé pro evropské občany. To znamená, že budou mít prvotní zájem v tom, aby naši lidé dostávali i ze třetích zemí kvalitní potraviny, aby měli jistotu, že to, co sem přijde na evropský trh, je bezpečné.
Zároveň budeme nadále bojovat třeba za to, za co bojoval Jiří Maštálka, to znamená jak proti cenzuře internetu, tak se budeme chtít bavit i o úpravě zbraňové směrnice, protože to naše lidi hodně trápí.
Prostě budeme velmi konstruktivní a myslím si, že budeme velmi silnou opozicí. Možná, že ani nebudeme opozicí, možná že se najde většina, která nás zahrne do svých počtů. To ale teď ještě neumím říct. Nové frakce se jistě budou tvořit, ale je to otázka měsíce.
Jak zpětně hodnotíte celou volební kampaň?
Já bych chtěla obrovsky poděkovat všem kandidátům a kandidátkám za Českou levici společně!, protože dokázali, že umějí fungovat a byli většinově absolutně skvělí. Pevně věřím, že jsou to lidé, se kterými se vaši čtenáři nepotkávají naposled. Sice jsem na ně ze začátku možná byla přísná, ale všichni dokázali, že umějí jednat týmově, umějí bojovat za myšlenku, za stejný cíl, a byli ve výsledku prostě úžasní. Já jsem vděčná za to, že máme takové lidi, a pevně věřím, že se s nimi potkáme při dalších podobných příležitostech.
Ráda bych také poděkovala celému volebnímu týmu, který byl složen jak z lidí z vedení ústředního výboru strany, tak z okresů a krajů. Ale jmenovitě bych chtěla poděkovat dvěma lidem, a to Filipu Zachariašovi, který celou kampaň vlastně odřídil, co se týče logistiky a informací. On byl vlastně nárazníkem, který řešil spousty menších, ale pro danou chvíli podstatných problémů, které byly strašně důležité, abychom byli vidět a aby kampaň správně běžela.
A druhý člověk, který by měl dostat poděkování, je Marie Pěnčíková, která pro nás na Moravě udělala opravdu obrovský kus práce. Dále i Martin Kalous na sociálních sítích, které jsou v dnešní době velmi podstatné, a pak bych mohla pokračovat ještě dlouho s výčtem neskutečného množství lidí.
A velké poděkování patří i celé řadě lidí v okresech, kteří nám pomohli. Jsou okresní výbory, které tu kampaň skutečně vzaly za svou. A je dobré vidět, že máme skvělé lidi, na kterých můžeme stavět a kteří svoji práci dělají dokonale. Představovala bych si, aby takhle jsme se to všichni naučili.
A velké zvláštní poděkování patří i mé rodině, která mi byla obrovskou podporou a která celou tu situaci zvládla, protože těch posledních několik týdnů pro ni vůbec nebylo jednoduché. A přiznám se čtenářům, že tento týden chci již věnovat jenom své rodině, jen spánku, jídlu a normálnímu odpočinku mezi svými blízkými. Ale už příští týden do toho naběhnu znovu a budu bojovat za to, abychom naše zájmy prosadili.