Je už to pár let od doby, kdy jsem pracoval v energetice a mým zaměstnavatelem byla teplárna s elektrárnou. Tyto roky práce v Ostravsko-karvinských elektrárnách mě paradoxně přivedly k ekologii. Kdo si dnes vlastně pamatuje hnutí Brontosaurus 2000?
V této době byla snaha o co největší úspory při co nejnižším znečištění, samozřejmě, co plán dovolil a ekonomika vyhodnotila jako přínosné. Přesto bylo hodně věcí, které komunisté a svazáci ve fabrikách prosazovali a o kterých se dnes mlčí a nebo se případně znovu objevují jako západní novinky hodné následování.
Jedním z těchto kroků tehdejší doby bylo centralizované vytápění bytů ze zdrojů továren, tam kde bylo teplo mnohdy spíše problém, elektráren, kde bylo „odpadem“ a velkých kotelen spojených s hlídanou ekologickou efektivitou. Každé sídliště bylo napojeno na takový zdroj tepla a starší zástavba se postupně připojovala při rušení malých kotelen a věřte mi, nikoho v průmyslových oblastech s vysokou hustotou zástavby nenapadlo budovat lokální kotelny. Toto nám záviděla celá Evropa. Nyní se ukazuje, jak prozíravé to bylo.
Lokální topeniště se stávají jedním z největších znečišťovatelů ovzduší, když velcí jsou stále častěji a důrazněji nuceni investovat do ekologizace výroby hlavně prostřednictvím tlaku samospráv a stále rostoucí ceně emisních povolenek. V současné době se u nás ale děje paradoxně opak. Po privatizaci obecního bytového fondu a vzniku společenství vlastníků bytových jednotek nebo malých družstev, bohužel, pozorujeme snahu mnohých odpojit se od centrálního zdroje tepla. Ať už je to způsobeno obchodním marketingem dodavatelů, technologiemi malých kotelen nebo dotacemi, jedná se o špatný individualistický přístup na úkor většiny. Centrální zdroje tepla totiž potřebují také určité množství odběratelů, aby mohly být efektivní.
Proto se poslanci hospodářského výboru s podporou Ministerstva životního prostředí ČR většinově shodli na nutnosti omezit daňové zvýhodnění, tuto nepřímou dotaci, která ve svém důsledku vede ke snahám o odpojování z centrálních zdrojů tepla. Argumentem je narovnání ceny, kdy zemní plyn spotřebovávaný v domovních kotelnách je dnes oproti plynu, který spotřebovávají teplárny, zvýhodněný dokonce dvakrát. Jednou osvobozením od daně a podruhé tím, že malé zdroje tepla neplatí za nákup emisních povolenek.
Dle propočtů ministerstva by cena plynu měla vzrůst o 2,4 %. Je také zajímavé, že cena plynu v domovních kotelnách je dokonce nižší, něž cena plynu pro ostatní občany jinak zásobované. Určitě nikdo nevítá jakékoliv zvyšování cen (cca 11 Kč/měs./os.) a samozřejmě, že se budou ozývat i negativní hlasy kritizující tento postup. Nikdo, ale bohužel, zatím nenabídl jiné řešení, jak zabránit dalšímu odpojování od centrálních zdrojů tepla, než ekonomickou rovnováhou.
A stále je zde centrální zásobování teplem jako projekt sice z doby minulé, ale pořád unikátní a ekologicky nejvýhodnější. Já osobně toto odpojování od centrálních zdrojů tepla považuji za sobecký přístup na úkor ostatních uživatelů. A hlavně, je to proti čistému ovzduší, neboť znečišťující látky z nízkých komínů se kumulují pod inverzní vrstvou a negativně se projevují zejména při smogových situacích. A o těchto inverzích a lokálních topeništích bychom mohli u nás v Moravskoslezském kraji psát romány.