V pondělí jste na ministerstvu kultury podali návrh, aby pražský památník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva byl prohlášen za kulturní památku. Co by mělo prohlášení památníku za kulturní památku řešit?
Za prvé bych chtěl docílit, že by se tím stal památník skutečně kulturní památkou, protože z té doby je již dnes velmi málo pomníků Rudé armády nejenom v Praze, ale na celém území České republiky. Za druhé bych chtěl, aby zůstala socha tak, jak je, na stejném místě, protože jasně vypovídá o osvobození Prahy Rudou armádou. A v poslední době je veliký tlak přepisovat historii. A bylo by mi líto, pokud by se dnes mladá generace již o roli Rudé armády a o osvobození Prahy pravdu nedozvěděla.
Pravice ale tvrdí, že po odstěhování památníku Koněva by na jeho místě měl být jiný památník...
Já tomu rozumím a dostávám spoustu takových otázek. Ale myslím si, že každý jiný památník bude stát náš stát hromadu peněz, a když si vezmeme kauzu z nedávné doby, kdy město zrušilo autobus pro invalidy z Černého Mostu k Vysočanské nemocnici, protože na to nejsou peníze, tak by mě zajímalo, čím zdůvodní Praha 6 nebo pražský magistrát stavbu toho nového pomníku? Nebo o co by zase Pražané na druhou stranu přišli?
Objevují se ale také spekulace, že celá aféra je jen záminkou pro stavbu parkoviště na pozemcích, které jsou nyní pod památníkem. Co je na tom pravdy?
Je jisté, že určitý záměr Praha 6 měla. Pan starosta se ale k tomu později vyjádřil, že už to není aktuální. Ale samozřejmě my, co jsme pracovali dlouhá léta v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, víme, že se obdobné projekty dají velice brzy vzkřísit. A myslím, že ty garáže nebo něco podobného na Praze 6 vyrůst klidně může. My už nemáme důvěru ani v Prahu 6, ani v magistrát, že celá kauza není v zájmu různých lobbistů.
Takže primárně tedy jde o přepisování historie v jakémsi »vyšším« zájmu.
Určitě. Je to v souladu či součinnosti s touto dobou nějakým způsobem zesměšnit a úplně popřít podíl Rudé armády na osvobození Československa.
Takže nemyslíte, že by to bylo i kvůli tomu, že je maršál Koněv nějakým způsobem »kontroverzní osoba«?
Kontroverzní osoba může být dnes kdokoliv, protože vždy záleží na tom, kdo historii zrovna vykládá.
Promítlo se to i v diskusích, kterých jste se účastnil například v České televizi? Jak probíhaly?
Já myslím, že si toho všiml každý pozorný divák. Většinou probíhaly podle zadání se snahou zkreslovat historii. Ale jedna věc mě skutečně šokovala, a to v pořadu paní Jílkové. Když historik z Akademie věd České republiky, který místo aby rozsoudil obě strany a řekl objektivně, co je pravdou a kdo Prahu osvobodil, tak vlastně hovořil přesně to samé co oponenti. Tedy že se Praha osvobodila sama. Tím se druhá strana jasně odkopala s tím, že nejde o výklad historie jako takové, ale jde o zkreslení. Jde o dehonestaci rudoarmějců a vůbec o zpochybnění osvobození Československa. A to proto, že dneska se začaly vést velké diskuse, například k tomu, jakým způsobem probíhaly boje na Dukle a jestli to byl správný postup československé jednotky, nebo vůbec Rudé armády.
Ale já si myslím, že historie proběhla. A vždy to v ní nejvíce odnesou ti obyčejní lidé a obyčejní vojáci. A právě ti si nejvíce zaslouží naši pokoru, poděkování a uznání za to, že tu dneska můžeme být, pracovat a žít.
A jaký má vámi podaný návrh na ministerstvu kultury šanci a co bude následovat, pokud bude přijat?
Pokud bude návrh přijat, budu velice rád, protože socha zůstane tak, jak je i se skutečným výkladem těch historických dějin. A myslím si, že ministerstvo má dneska ministra, který je z Moravskoslezského kraje, kde probíhaly velmi těžké boje našich československých vojáků po boku Rudé armády. Byla to například Ostravsko-opavská operace a dodnes mají v Ostravě památník tanku T34, který patřil československým vojákům. A doufám, že i mnohé z těchto pomníků a památníků na území České republiky a hlavně Koněv v Praze zůstane.
Nedávno, respektive 19. září, byla v Evropském parlamentu schválena rezoluce evropské paměti pro budoucnost Evropy, kde se mimo jiné píše, že »Evropská unie žádá o revizi a prozkoumání zločinů komunistických a totalitních režimů, včetně fašistických«, což znamená, že dochází opravdu k jakémusi plošnému evropskému přepisování dějin. A jeden z těch dalších bodů je taky ten, že pakt Molotov-Ribbentrop byl záminkou k rozpoutání hrůz druhé světové války.
Já myslím, že toto tvrzení je určitou zbabělostí demokratických politiků, protože spouštěčem nemohly být věci následující. Spouštěčem, když budeme o tom hovořit, byla mnichovská dohoda, kde se francouzští a britští demokraté shodli s německými nacisty a italskými fašisty na vydání československého pohraničí, a všichni věděli, že skončí celá Československá republika po dvaceti letech své existence. A už byly i určité plány o invazi na východ, ať to bylo Polsko či Sovětský svaz. A tyto věci se dnes snaží demokraté převádět do určitých jiných historických událostí a nedávat je do souvislosti. A já si myslím, že je potřeba mladou generaci informovat a vzdělávat bod po bodu. Protože když bylo 1. září napadeno Polsko, tak všechny ty operace následně logicky vyplývaly a pokračovaly. Ale dnes demokraté míchají hrušky s jablky, převracejí historická fakta a berou to tak, že první, co bylo historicky dáno, bylo propojení Stalina a Hitlera, ale ono to tak vůbec nikdy nebylo.
Jak se můžeme bránit proti takovému přepisování historie?
Musíme se bránit. Můžeme se například na školách soustředit na vykládání historických faktů. Můžeme psát knížky, protože ještě pořád existují pamětníci. Můžeme pouštět různé historické filmy. Seznamovat mládež, která nám důvěřuje, s historií tak, aby ona byla schopna zase mezi dalšími mladými lidmi vykládat pravdivou historii. Protože bohužel třicet let života v naší republice úplně obrací povědomí mladých lidí o historii. Je to útok na pravdu, útok na skutečnost, která v naší zemi byla. Spousta lidí se za to stydí. A faktem je, že v Československu bylo 250 tisíc konfidentů gestapa a dalších německých složek a že bylo minimum lidí potrestaných. Spousta lidí po válce se narovnala, srovnala a začala zase pracovat pro společnost. Byl to takový generální odpustek. Například daleko větší perzekuce než v Československu byly proti těmto lidem ve Francii, v samotném Německu, v Holandsku, v Belgii atd. Tam, kde proběhla skutečně válka a fronta.
Naše západní část České republiky nebyla tak válkou postižená, protože 9. května v Čechách probíhalo minimum bojů v podobě, jak je známe, to znamená náletů, kobercových bombardování, srovnávání měst se zemí. A právě díky maršálu Koněvovi a rychlému postupu vojsk od Berlína byla zachráněna Praha, protože jsem pevně přesvědčen, že kdyby nešel Koněv Praze na pomoc, tak by Praha dopadla možná jako Varšava.
Souvisí Koněv a současná akcelerace přepisování historických faktů a dějinných událostí nějakým způsobem s útokem na Ruskou federaci? Nebo se vznikem a přiživováním rusofobie?
Je potřeba to rozdělit na dvě části. Aby mohla být vedena účinně tato hybridní válka proti Ruské federaci, tak se musí zpracovat občané České republiky. Soustavným lhaním a zkreslováním historie se dostává už ta hlavní generace do určitých kolejí nenávisti. Ale musíme si uvědomit, že Česká republika je malou zemí kdesi uprostřed Evropské unie s počtem obyvatel kolem deseti milionů. Ale chováme se, jako kdybychom byli pupkem světa a mohli bychom o všem rozhodovat. Ale ono to tak není. A každý z těch lidí by si měl stoupnout před mapu světa, podívat se, jak je velké Rusko, jak je velká Čína, jak jsou velké USA, jak jsou velké ostatní země, jejich poměr obyvatel a udělat si určitý náhled na svět. A pak by asi došli i k možná poněkud jinému názoru.
A co se týče té hybridní války proti Rusku, tak Česká republika ji nikdy nemůže vyhrát. Faktem je, že válku jsme podpořili, myslím tím válku Evropské unie. Už s tím, jak jsme podpořili embargo na Ruskou federaci. To nám ovšem ublížilo a ve většině případů na to doplatily české firmy, ne Rusko. Například v Moskvě bylo evropské zboží během pár hodin po embargu nahrazeno zbožím americkým či čínským. Takovými rozhodnutími si většinou jen velmi škodíme.
A musím říct, že se obávám, že pokud dojde ke spravedlivé odvetě, protože pokud Rusko vyhlásí aktivně válku proti České republice, tak skutečně poznáme, co je to zlo, a budeme mít veliké problémy se svým národním hospodářstvím.
A pokud ministerstvo kultury návrh neschválí, máte připravený nějaký další postup?
Postup je ten, že zvažujeme podání k obvodnímu soudu na Praze 6, aby udělal předběžné opatření k nakládání se sochou maršála Koněva, dokud ministerstvo kultury nerozhodne. A dokud ministerstvo nerozhodne, tak dokud socha nebude odstraněna, budeme bojovat dál. A v případě, že bude odstraněna, budeme mít zase v ruce spousty důkazů a vyprávění pro tu mladou generaci, že pravda je na naší straně a o tom, jak zvráceně se představitelé Prahy k těmto památníkům chovají. A když nebude Koněv, tak to dopadne stejně jako na Smíchově s tankem. Že stejně 9. května tam budou chodit lidé s květinami a budou vzpomínat na osvobození Prahy i díky rudoarmějcům.