Poslanec Jiří Valenta v interpelaci na premiéra Andreje Babiše:
Vážený pane premiére, prosím o vaši jasnou odpověď, tentokrát již nikoliv formou dopisu předsedovi Sněmovny, ale zde na mikrofon před námi poslanci a přirozeně před celou občanskou veřejností, a to konkrétně na můj dotaz k vládní realizaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 653 k nezaplaceným podnikům privatizovaných vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998. Zmíněné usnesení bylo přijato významnou sněmovní většinou, prakticky všemi přítomnými, snad kromě poslanců z řad politických subjektů, jejichž předchůdci jsou za privatizační zločiny minimálně morálně spoluzodpovědní, a zavázalo tak vaši vládu ke zpracování trestně právních předpisů, aby bylo možno privatizační zločiny, které způsobily našim občanům stamiliardové škody, dále vyšetřovat a stíhat, aby nedošlo k jejich promlčení, a to alespoň u těch, které ještě promlčeny nejsou, a to včetně posouzení, zda nedocházelo v některých obdobích k situaci, kdy nemohla promlčecí doba ani běžet.
Resumé vaší písemné odpovědi, že se domníváte, že stávající právní úprava je nastavena vhodně a nepokládáte za přínosné podnikat jakékoli kroky směřující k požadované změně, nejen mne, ale i obrovskou část společnosti nikterak neuspokojila, ale naopak pouze ilustrovala vaši nechuť se zřejmými zlodějnami v našich novodobých dějinách zaobírat, ale i despekt k Poslanecké sněmovně, které je i vaše vláda ze své činnosti odpovědná. Děkuji za odpověď.
Andrej Babiš: Já nevím, jaký despekt? Žádný despekt. Proč mluvíte o despektu? Já jsem kvůli tomu, o čem mluvíte, založil protikorupční hnutí. Já mám tady takovou tabulku, kdybyste chtěl (ukazuje), kupónka, krádež století, 600 mld., tunelování bank a jejich následná sanace 338 mld., lehké topné oleje 100 mld., privatizační fondy 50 mld.... 2 tisíce mld. pryč, v dnešních cenách 5 tisíc mld. Mě nemusíte přesvědčovat. Bych nikdy nešel do politiky, kdyby tradiční demoblok fungoval a nenechal zdecimovat naše hospodářství. Takže já určitě nemám zájem tady něco tajit nebo něčemu bránit, určitě ne.
My samozřejmě na vládě posuzujeme každý ten návrh a já tady mám pozici Ministerstva spravedlnosti, ano, můžu to tady dlouho číst, tady sedí paní ministryně spravedlnosti, ona nemůže bohužel vystupovat, ale zkuste interpelovat ji, kde je problém a co vy navrhujete. Já zkrátka s tím nemám problém, aby tady, pokud došlo k nějakým - a určitě došlo - zvěrstvům a někdo nám rozvrátil hospodářství... Přišli jsme o české pivo a můžu tady dlouho mluvit, IPB a ty všechny věci, kampeličky, privatizační fondy, někteří dokonce kandidují na prezidenta, ti, co byli ve fondech, které se vytunelovaly (s úsměvem)... Ano, lidi mají krátkou paměť. Můžeme to připomenout. Já s tím problém nemám. Já určitě ničemu nebráním. Ale nechápu, co je potřeba, jaký zákon nebo kde co je potřeba udělat, aby se stalo co? Nevím, co by se mělo stát konkrétně. To byla otázka vůle, jestli to chtěl někdo vyšetřovat. Před námi to nikdo nechtěl vyšetřovat. Před námi to byla jedna parta, ano? Takže já s tím problém nemám. Ale pokud mi poradíte, co máme udělat, jaký zákon je potřeba změnit, tak paní ministryně spravedlnosti se na to podívá a já určitě k tomu... Tady mi píšou např. - Ministerstvo spravedlnosti: Doplnění předmětných trestných činů do ustanovení § 35 zákona trestního zákoníku je považováno za neslučitelné s účelem a celkovou koncepcí tohoto ustanovení, neboť všechny kategorie trestných činů zakotvené v předmětném ustanovení jsou odrazem závazků vyplývajících z přijetí příslušných norem mezinárodního práva a rovněž odrazem některých negativních zkušeností... Ministerstvo spravedlnosti nechce stíhání privatizačních trestných činů bagatelizovat, je zřejmé, že tyto trestné činy svojí povahou nedosahují takové závažnosti, aby bylo opodstatněné jejich zařazení do kategorie nepromlčitelných trestných činů. V této souvislosti lze upozornit i na disproporci, která by vznikla ve vztahu např. k trestnému činu vraždy, která by i nadále promlčitelná byla - došlo by tak k preferenci hospodářského zájmu státu nad zájmem na ochranu lidského života. V případech, u nichž se dosud ani během stanovené promlčecí doby, tzn.během dvaceti let, nepodařilo získat dostatečné poznatky potřebné k zahájení trestního stíhání, pak nelze důvodně předpokládat, že by tomu bylo jinak. -
Takže pokud je to o tom - to je asi odborná záležitost - a tom, že se tady děla zvěrstva a někdo, kdo tady vytuneloval OKD, má tady síť médií, které chrlí různé lži od rána do večera, i proti mně... A na Ministerstvu financí po tom zvěrstvu a ukradení OKD nezůstalo nic. Ani papír. Máte komisi, tak zkuste aspoň to. Já nevím. Řekněte mi, co teda je špatně a co vám brání, abyste to načetl jako poslanec, když máte něco. Já určitě tyhle lidi, kteří tady zapřičinili totální rozvrat našeho hospodářství, bránit nebudu. Nemám na tom nejmenší zájem.
Jiří Valenta: No tak děkuji za odpověď, pane premiére, popsal jste tu situaci velice přesně, podrobně a myslím si i správně. Ale mně tady chybí ty vaše kroky. Vy jste vláda. Vy jste vláda téhle země. A Sněmovna vás tím zmíněným usnesením pověřila k tomu, abyste ty kroky, minimálně k tomu, aby ta promlčecí lhůta neskončila u některých těch zločinů, které ještě vyšetřovat jde, aby ještě nadále běžela. Ale vy jste pro to neudělali nic. Na druhé straně přezíráte vydávání majetku šlechtickým rodům. To je úplně ta samá situace, akorát v obráceným gardu. To vám nevadí! Tak mně vysvětlete, proč v jednom případě nereagujete na zjevné zlodějny, a v druhém případě na zjevné zlodějny, které v podstatě obírají o majetkové nároky občany této země šlechtickými rody a šlechtou, jste také benevolentní. Tak na to bych chtěl vaši odpověď slyšet.
Andrej Babiš: Paní ministryně, poslouchejte teďka. (K ministryni spravedlnosti, která odpovídá mimo mikrofon, že poslouchá.) Protože pan poslanec mi říká, že já jsem víc než nezávislá justice. Tam rozhodl nějakej soudce. A pokud rozhodl blbě a divně, tak můžete podat stížnost paní ministryni spravedlnosti. A pokud máte nějakého experta, který nám poradí, jak to řešit, já budu první, který bude rád. Takže neříkejte mi, že nic neděláme. My žijeme ve státě, který řídí úředníci. Zákon o státní službě. (Poslanec Valenta mimo mikrofon: Máme vládu.) Máme vládu. Ano. Tak se zeptejte některých ministrů. Tady přišel ministr zdravotnictví. Ten měl takového skvělého státního tajemníka, že mu řídil celé ministerstvo! Když byl na dovolený, tak tam chodil a dělal si, co chtěl! To je zákon o státní službě. Když už jsme u toho. Takže buďte trošku objektivní. Stát není firma, bohužel. Snažím se to řídit jako firmu, ale není to firma. Já tomu nebráním. A pokud máte pocit, že tam ten soudce rozhodl nějak podivně, tak tady je ministryně a ona se tomu určitě bude věnovat. Děkuji.