Stalingrad – srdce velkého vítězství
77. výročí stalingradského vítězství, které je připomínáno 2. února 2020, je pro všechny lidi dobré vůle zvláštním výročím. Není na zemi místa, které by zakusilo od fašismu více než Stalingrad. A není na zemi místa, kde by nevěděli, že vítězství sovětské armády ve Stalingradské bitvě rozhodovalo o osudu celého světa, když se stalo určujícím faktorem dalšího upevnění protihitlerovské koalice.
Ve Stalingradu začala cesta k ukončení Velké vlastenecké a 2. světové války, k osvobození evropských národů od tak strašného jevu, jakým byl nacismus. Zcela zničený a nově vystavěný Stalingrad se stal symbolem upřímné touhy lidí po trvalém míru na zemi. Ale město, které zakusilo humanitární katastrofu, za to velmi tvrdě a nemilosrdně zaplatilo. Měl-li Stalingrad před válkou více než půl milionu obyvatel, tak po 2. únoru 1943 to bylo pouhých 32 000…
Jedna z nejgrandióznějších bitev ve světové historii trvala 200 dnů a nocí, od 17. července 1942 do 2. února 1943. Na území o rozloze přes 100 000 kilometrů čtverečných bojovaly na obou stranách na dva miliony vojáků, bylo zde na 2000 tanků a letadel, asi 26 000 děl a minometů. Bez ohledu na převahu v živé síle a výzbroji se protivníkovi nepodařilo dobýt město jediným úderem.
Od poloviny září začaly úporné a krvavé boje v ulicích města. Zvláštní urputností a vypětím vynikal boj o Mamajevovu mohylu, výšinu 102, která vévodí severní a centrální části města. Boje o mohylu trvaly 135 dnů.
Dne 19. listopadu 1942 přešla vojska Rudé armády do protiútoku, při kterém obklíčila 22 nepřátelských divizí s celkovým počtem 330 000 vojáků a důstojníků.
Dvacátého šestého ledna 1943 se dvě sovětské armády spojily na severozápadních svazích Mamajevské mohyly a rozdělily tak vojska protivníka na dvě části. Dne 31. ledna byl ve sklepě Ústředního obchodního domu zajat štáb 6. německé armády v čele s polním maršálem Friedrichem Paulusem. Druhého února ukončila odpor také severní skupina nepřátelských vojsk. Tak skončila tato největší bitva druhé světové války. Ztráty Rudé armády činily 1 129 000 vojáků a důstojníků. Wehrmacht a vojenská seskupení spojenců nacistického Německa ztratily, pokud šlo o padlé, raněné, nezvěstné a zajaté, na 1 500 000 vojáků a důstojníků – tedy jednu čtvrtinu sil, působících na sovětsko-německé frontě.
Centrum společenské diplomacie
Dnes, 77 let po Stalingradské bitvě, je Stalingrad - Volgograd, jedno z nejkrásnějších a největších měst Povolžské Rusi s milionovým obyvatelstvem, administrativním centrem Volgogradské oblasti. Nachází se zde více než 160 velkých a středních průmyslových podniků, na 50 vysokých a středních škol, kde jsou připravováni studenti jak z Ruska, tak i mnohých cizích zemí.
V míru a souladu žijí ve Volgogradu příslušníci více než 120 národností a různých vyznání, přičemž skoro třetinu jeho obyvatelstva představují mladí lidé od 14 do 30 let. »Dnešní komplikace v politických, ekonomických a diplomatických sférách diktují nezbytnost nejtěsnější součinnosti občanských společností. Proto misi Volgogradu jako centra společenské diplomacie vidíme především v upevňování mezinárodního porozumění a spolupráce. Žijeme ve velmi složité době. Mnozí kdoví proč zapomněli, že jediným způsobem rozvoje je mírový dialog. Proto je základním úkolem Centra společenské diplomacie naučit lidi hovořit spolu v míru jako přítel s přítelem. Ať proto přijedou do Volgogradu. Ať se vypraví na Mamajevovu mohylu. Je to zvláštní, sakrální místo. Po několika minutách na Mamajevově mohyle si člověk akutně uvědomí odpovědnost za mírovou budoucnost, která leží na nás všech,« řekl primátor Volgogradu Andrej Kosolapov.
Při přípravě této stati byly využity materiály muzea-památníku »Stalingradská bitva«.