To, co se v současné době děje na hranicích Řecka a Turecka, není až takovým překvapením, přestože se jedná o tragédii. Migrační krize v regionu doutnala již delší dobu. Tzv. dohoda EU s tureckou vládou o zadržování migrační vlny na tureckém území, výměnou za finanční kompenzaci, byla jen koupí času, nikoli trvalé řešení krize. To vše bylo poplatné bezpečnostní situaci v regionu. Řešení následků a ne příčin migrace byla a je pouze slepá ulička. K tomu navíc EU vůbec nevyužila čas od první migrační vlny v roce 2015, aby posílila ochranu hranic Schengenu, a tak sklízí výsledky své nečinnosti a neschopnosti vypracovat jednotnou strategii zemí EU proti migračnímu nebezpečí. Ustupuje vyděračům a převaděčům a ohrožuje nejen bezpečnost, ale také sociální a politickou stabilitu v zemích EU. Má také lví podíl na destabilizaci států v oblasti Blízkého a Středního východu, a tedy i primární podíl na kořenech tohoto problému. Domeček z karet se sesypal a EU se stala lehkým soustem vyděračských praktik turecké expanze, které tímto způsobem řeší své jinde neúspěšné geopolitické ambice a stále větší problémy na domácí politické scéně. Jakkoliv je situace na řecko-turecké hranici napjatá a nesporně i humanitárně bolestivá, nelze přehlížet, že to je pouze součást geopolitické hry, která se skrývá za opatření rady.
KSČM podporuje Řecko v jeho situaci. Systémovým řešením je znovunastolení a respektování mezinárodního práva, zastavení agresí a intervencí, obnovení a respektování suverenity zemí a jejich územní celistvosti, opuštění neokoloniálních praktik, nastolení mírových poměrů v těchto zemích, aby se lidé mohli co nejdříve vrátit i se svými rodinami do svých domovů. V opačném případě zůstanou pouze nebezpečnými pěšáky na šachovnici zájmů velkých imperialistických mocností. Dílčí kosmetické kroky, sice potřebné a žádoucí, pouze zmírňují vnější projevy migrační krize, neřeší ovšem její pravou příčinu.