Otázky pro místopředsedu ústavně právního výboru Sněmovny, místopředsedu ÚV KSČM Stanislava Grospiče
Ústavně právní výbor Sněmovny doporučil poslancům schválit vládní předlohu, která se týká zrušení osmi set tzv. obsolentních, tedy již překonaných a vyhaslých, zákonů. Jaký na to máte jako místopředseda tohoto výboru za KSČM názor?
Nesouhlasím s tím, ani nepodpoříme při konečném projednávání ve Sněmovně tento návrh. Jednak je to věc velice neobvyklá, a nenašel jsem obdobný případ u žádného evropského státu snad od doby Velké francouzské revoluce, že by přistoupil k rušení zákonů z minulosti, byť jsou již obsolentní. A je to věc i velmi komplikovaná. Mnohdy se totiž na zákony, které se navrhují zrušit, vážou další právní normy a zachovávají určitou kontinuitu.
V našem právním řádu byl takovýto historický pokus v období první republiky ve smyslu vztahu k Rakousku-Uhersku. Nakonec se od toho upustilo, protože existoval právní dualismus rakouské části a maďarské části Rakouska-Uherska, a vlastně se vytvořila neřešitelná situace pro část, kterou v Československu tehdy tvořila země slovenská a Podkarpatská Rus. Upustilo se tedy od toho.
Dnes bych to viděl jako velice chybný, špatný krok. Byť se možná může pro leckoho jevit jako naprosto bagatelní, bezvýznamný. A řekne si – to, co pozbylo platnosti, zrušme. Ale ono to už samo o sobě pozbylo platnosti, takže vlastně není co rušit a vyřazovat z právního řádu.
Když vláda chce zrušit 800 vyhaslých, časem už dávno překonaných norem, považujete to tedy za zbytečné?
Ale tyto právní předpisy v našem právním řádu budou vždycky. Musí být zveřejněno, že tyto normy existovaly, ale přestaly platit. Pokud však navržené zákony formálně zrušíme, ony nepřestanou existovat, nezmizí, součástí našeho právního řádu už zůstanou navždycky, stejně jako jejich účinky jsou součástí naší historie.
Co vám tedy hlavně vadí?
To, co vláda tímto krokem myslí, je, jako by se tyto právní normy vygumovaly a nikdy nebyly. A to je ta chyba. Tam je to čertovo kopýtko – třeba na některé zákony navrhované ke zrušení odkazovaly některé dekrety prezidenta republiky. A to by mohlo způsobit třeba i složité procesní posuzování.
Já mám pocit, že ten, kdo toto prosazuje, se snaží vskrytu vytvořit právní předpolí zase znovu pro otázku, která se nyní tolik otevírá – a to znamená vyrovnání s Německem, vyrovnání se s druhou světovou válkou. A zde bych chtěl podtrhnout, že Česká republika - Slovensko to zatím nevznáší, dostala vlastně jen sedm procent válečných reparací z Německa, resp. od nástupníků. Řada tzv. nevinných kroků, a mezi ně patří vyřazení těchto obsolentních předpisů z našeho právního řádu, může mít opravdu i své následky.
Před vládou přišla s obdobným návrhem ODS, jejíž předloha je zatím zaparkována ve vašem výboru...
Vláda se k návrhu občanských demokratů postavila neutrálně a řekla, že předloží vlastní návrh. To také udělala, a mě mrzí, že je to spojeno s ministerstvem vnitra. Sociální demokracie, její předseda a ministr vnitra Jan Hamáček by si také měli uvědomit, že taková změna skrývá řadu jinotajů, na které budou odpovídat soudy, až to někdo začne využívat třeba v různých občansko-právních sporech a poukazovat na to.
Takže opakuji – já bych to nečinil. Zákony, které byly kdysi přijaty, a jsou mezi nimi i mnohé normy kuriózní, třeba i z doby Rakouska-Uherska, v podstatě pozbyly platnosti, protože se změnila právní situace apod. A mimo jiné by se zrušením jedné právní normy také změnilo i to, že se v ČR opět budou moci používat šlechtické tituly. To by se mohlo znovu otevřít. Přijetí této vládní předlohy by zkrátka mohlo přinést řadu složitostí.