Od září by měli podnikatelé přijetí nebo propuštění zaměstnance nahlásit České správě sociálního zabezpečení už druhý pracovní den. Dnes na to přitom mají čas osm kalendářních dnů. Řada firem a mzdových účetních označuje nová pravidla za nesplnitelná. Nyní mají naději, že vše nakonec zůstane při starém. Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová, která zkrácení času na podání původně navrhla, nyní otočila a chce vrátit původní lhůtu. O jejím novém pozměňovacím návrhu by sněmovna měla hlasovat během pátku. Je pravděpodobné, že změna projde i přes odpor ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).
Aulická pro HN před několika dny přiznala, že původní návrh pro ni připravili úředníci ministerstva práce. O tom, že obsahuje i zkrácení lhůty, prý během schvalování ve sněmovně dokonce ani nevěděla. Ostatním poslancům ho proto představila tak, že pro firmy zavádí pouze povinnost posílat sociální správě od září několik dokumentů výhradně elektronicky. Zákon, kterým vláda především chtěla firmám odložit na tři měsíce odvody na sociální pojištění, tak v režimu legislativní nouze v uplynulých dvou týdnech prošel i s jejím návrhem. Zkrácení lhůty si poslanci ani senátoři nevšimli.
Poslankyně a zastupitelka Mostu změnila názor až po kritice ze strany daňových poradců a zástupců zaměstnavatelů. "Jak znám praxi, tak nahlásit pracovníka opravdu ve dvou dnech nelze. Nevím, jak ministerstvo práce přichází k slaďování pracovního a osobního života. Práci mzdových účetních většinou dělají ženy na mateřské dovolené nebo na poloviční úvazky z důvodu rodinných záležitostí," říká Aulická. Pokud by podnik od září přijaté či propuštěné pracovníky nenahlásil do druhého dne, hrozila by mu pokuta až 20 tisíc korun. Odborníci to proto označují za výraznou komplikaci. Problém by to podle nich mohl být hlavně u firem, které si najímají externí účetní. Ty často vedou účetnictví pro několik desítek podnikatelů najednou.
2 dny měly mít firmy od září na to, aby sociální správě nahlásily propuštěné nebo přijaté zaměstnance. V úterý se proto Aulická sešla s ministryní Maláčovou a požádala ji, aby pro ni připravila nový návrh, který lhůtu vrátí znovu na osm dnů. "Paní ministryně se ptala, jestli si myslím, že je to opravdu nutné. Takže jsem jí řekla, že na tom trvám a že mi to dluží," popisuje Aulická. Návrh přidala k zákonu, který má menším firmám prominout odvody na sociální pojištění. "Doufám, že pro něj bude hlasovat i ministryně Maláčová. Každopádně zbytek sněmovny ho jednoznačně podpoří," říká poslankyně. Osmidenní lhůtu chtějí kromě komunistů zachovat i poslanci ODS a hnutí ANO. To by ve sněmovně znamenalo většinu 116 hlasů. "Určitě podpoříme, aby se to vrátilo zpátky, protože se schválilo něco, co je špatně," uvádí poslankyně a předsedkyně výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová (ANO).
Zkrácení termínu pro nahlášení pracovníků prosazovalo ministerstvo práce už v minulosti, s návrhem však neuspělo. Ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček hájí kratší lhůtu třeba tím, že bez aktuální informace o zaměstnavateli nemůže lékař vystavit pracovníkovi elektronickou neschopenku. Tu lékaři okamžitě posílají firmám a ty díky tomu mohou hned od prvního dne svého pracovníka kontrolovat, jestli nemoc pouze nepředstírá. Pro zaměstnavatele je tedy velmi důležité mít informace o svých pracovnících aktuální. A to i vzhledem k tomu, že náhradu mzdy za prvních 14 dní platí nemocnému pracovníkovi právě firmy. Praxe, kdy o neschopenku žádají lidé, u nichž nesedí údaje o zaměstnavateli, proto zřejmě nebude tak častá. "Neřeknu vám, kolik je to případů, ale nejsou to jednotky," říká Boháček.
Maláčová nadále trvá na tom, že firmy rychlejší nahlašování zaměstnanců zvládnou. Podle zákona navíc stále mají možnost se v určitých případech se sociální správou dohodnout na prodloužení lhůty. "Elektronizace a urychlení lhůt jsou v zájmu nás všech," tvrdí Maláčová.