Téma dlouholeté a aktuální téma především dneška se podle komunistů týká klimatických změn. KSČM byla první ze stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, když předstoupila před dolní komoru s ústavním návrhem zákona k posílení ochrany vody a vodních zdrojů.
Před novináři to zdůraznil místopředseda ÚV KSČM, předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič. »Není vinou KSČM, že doposud její návrh i předlohy dalších dvou politických subjektů stále leží ve Sněmovně a nebyly doprojednány. Pro nás je to téma velké, nebráníme se ani jednání o návrhu zákona, který by byl průřezový mezi všemi politickými subjekty a vytvořil by cestu k posílení ochrany vodních zdrojů tak, aby voda byla chráněným prvkem i v rovině ústavního pořádku,« zdůraznil. Podle místopředsedy komunistů by se tím otevřela cesta ke konečné diskusi o podobě vodního zákona, který na ni čeká právě proto, že není jasné, v jakém rozměru bude zakotvena ústavní podoba ochrany vody a vodních zdrojů.
Grospič v odpovědi na dotazy na tiskové konferenci sdělil, že poslanecký klub nemá problém podpořit úsilí hnutí STAN o svolání mimořádné schůze k otázce sucha a nakládání s vodou. Na programu by mělo být osm předpisů, které sucho nějakým způsobem řeší. Jde o vládní zákon, několik předpisů STAN, ale i návrh KSČM. Mimořádná schůze by měla dát projednávání předpisů do pohybu, protože ve standardním programu se nedaří je upřednostnit.
Zájmy jednotlivců nad potřebami státu?
Místopředsedkyně hospodářského výboru Květa Matušovská (KSČM) se vyjádřila k vládní novele zákona o urychlení přípravy výstavby dopravní infrastruktury. Ta přichází po tzv. malé poslanecké novele, kterou Sněmovna schválila na začátku volebního období a která měla podporu napříč politickým spektrem. Matušovská zdůraznila, že KSČM dlouhodobě volá po zjednodušení legislativy u dopravních staveb. »Podporujeme snahy po zrychlení a zjednodušení procesů souvisejících s přípravou staveb, výkupy pozemků, posuzování vlivu na životní prostředí a vydávání stavebních povolení. Bohužel v posledních letech můžeme zaznamenat, že zájmy jednotlivců se upřednostňují nad potřebami státu,« řekla poslankyně.
Komunisté proto podle Matušovské podpoří pozměňovací návrh Martina Kolovratníka (ANO) zavádějící tzv. polský model, kdy se pozemky důležité pro stavbu například dálnice stávají majetkem státu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení stavby. Následně pak úřady stanoví výši odškodnění pro původního vlastníka pozemků.
Matušovská uvítala, že v hospodářském výboru neprošel pozměňovací návrh na zrušení seznamu prioritních staveb, což jsou vysokorychlostní tratě, dálnice, silnice 1. třídy a plavební stupně Děčín a Přelouč. »S tím jsme nesouhlasili, spíše jsme pro rozšíření seznamu o další prioritní stavby, ať už jde o vodní stavby nebo energetiku,« konstatovala Matušovská. Bohužel výbor nepodpořil ani její pozměňovací návrh, který mezi prioritní stavby řadil i přivaděče a obchvaty. »Ty by pomohly městům a obcím,« dodala.
Bezpečnostní témata
Místopředseda bezpečnostního výboru Sněmovny Zdeněk Ondráček připomněl, že v období před koronavirem poslanci řešili několik zásadních bezpečnostních témat, která musela být odsunuta. Je proto rád, že nyní se podařilo tyto body zařadit pevně na projednání ještě na této schůzi. »Jde o zbraňovou směrnici, která měla být už dávno projednána a implementována, a kvůli které Česká republika čelí pokutám ze strany Evropské unie až ve výši 200 milionů korun,« uvedl Ondráček. Ruku v ruce s ní jde novela zákona o nakládání se zbraněmi, kterou předložili poslanci napříč politickým spektrem. Oba návrhy by měli poslanci projednat odpoledne. Podle Ondráčka jde o dva nejdůležitější body, které je potřeba v oblasti bezpečnosti řešit ještě do prázdnin, protože jejich účinnost by měla být nejpozději od ledna 2021. »Občanům bychom měli dát jasně najevo, jak se ČR k otázkám bezpečnosti staví,« zdůraznil.
Připomněl, že ve hře je i senátní návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, který by měla horní komora projednávat na schůzi příští týden.
Sněmovna by se už konečně měla zabývat problematikou exekucí
Komunisté budou také chtít, aby se poslanci zabývali otázkou exekucí, která může být – a zřejmě také skutečně bude - v době koronavirové krize a těsně po ní velmi aktuální. KSČM předložila novelu zákona, týkající se úpravy lichvy. »Myslíme si, že zvlášť v dnešní tíživé době se toto téma znovu otevírá. A osud mnohých lidí, kteří se budou muset třeba i zadlužit, přijmout nějaký úvěr, může být i předmětem lichvářských spekulací. I toto je pro nás zásadní téma,« zdůraznil Grospič.
Komunisté umožní projednat ve Sněmovně zákon o majitelích, chtějí však, aby z návrhu vypadla diskutovaná zmínka o svěřenských fondech. Zákon o evidenci skutečných majitelů, který v pondělí schválila vláda, má podle Stanislava Grospiče zachovat princip rovnosti, výjimka týkající se svěřenských fondů proto KSČM vadí. V případě, že by v dolní komoře nedoznala předloha změn, zřejmě by ji komunisté nepodpořili. Kritici předlohy tvrdí, že zákon má premiérovi Andreji Babišovi (ANO) pomoci ve sporu o střetu zájmů. Na vládě pro něj nehlasovali sociální demokraté.