Rozhovor Haló novin se Stanislavem Mackovíkem, učitelem na zdravotní škole a bývalým ředitelem Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje
V současné době se zvyšuje tlak na vládu kvůli uvolňování omezení vyvolaných nemocí COVID-19. Jak vy, jako učitel na zdravotní škole se zkušenostmi řízení ve zdravotnictví, to chápete?
Už dříve jsem se třeba na Facebooku zmínil, že jsem zvědav, jak dlouho bude vláda odolná vůči tlakům různých zájmových skupin. Bohužel, na některých překotných prohlášeních členů vlády se ukázalo, že tlaku podléhají. Budeme-li brát pandemii vážně, tak by na prvním místě měla být ochrana zdraví. Části podnikatelské lobby a zastáncům ultra extremistického výkladu svobod ale vadí jakákoliv regulace během nouzového stavu.
Vláda udělala řadu chyb, které opozice okamžitě nafoukla, a mainstreamová média, jež stojí právě na straně opozice, tím krmí své diváky a čtenáře dodnes. Na druhou stranu - žádná předchozí vláda nemusela nikdy řešit takový problém. Je docela bizarní, že kleptomani v ODS a TOP 09 plus jejich poskoci se snaží radit vládě, když především oni nesou odpovědnost za prázdné rezervy čehokoliv, co stát může za krize potřebovat. Vláda také měla řadu věcí rozhodovat ve větším klidu a stanoviska neměnit podle toho, jak se to hodí médiím a jejich chlebodárcům. Překotná snaha se zavděčit nebyla dobrým rádcem.
Máte tedy obavu, že vláda až příliš ustupuje nebo bude ustupovat tlaku hospodářské sféry anebo mladší velmi se prosazující generaci při uvolňování dosavadních opatření?
Vláda je zcela logicky pod tlakem. Není mnoho těch, kteří sedí u mikroskopu a dokážou říci, zda je COVID-19 skutečností, nebo jen něčí celosvětovou hrou. Tu hru ale dnes hrají v Německu, USA, Itálii a jinde ve světě. Každý hraje na svém hřišti a má tu výhodu, nebo nevýhodu, že pravidla pro tenhle zápas si může nastavit. Bereme-li absolutní čísla, tak počet zemřelých na koronavirus v ČR je malý. Dá se to přisuzovat i razanci opatření, která vláda zavedla.
Mladší generace je vychovávána médii a školou, že jakákoliv svoboda jednotlivce je nadřazena všemu ostatnímu. Část těch mladších má v hlavách představu, že budou jen bohatí a nikdy nemocní. Lež je v naší zemi velmi často považována za projev svobody. Některá vyjádření pak odpovídají takovému tupému »světonázoru«. Ukazuje se, že část členů vlády je schopna tolerovat nepřiměřené tlaky na rádoby svobodu za každou cenu. Krize jasně ukázala - kdo je kdo a čeho je v nouzi schopen. Určitě platí, že v nouzi poznáš přítele.
Mám chápat vaši odpověď tak, že vláda, kromě pozitivních kroků, ne vždy postupovala správně?
Chybu v takové situaci, jaká vznikla, by udělala každá vláda. Nikdo v posledních padesáti letech neřešil pandemii. Rozhodování vlády, jak potvrdil soud, nebylo zpočátku zcela podle zákona. Na druhou stranu se ukázalo, že pro některé lidi je ultimativní výklad zákona nadřazen obecnému zájmu. Nejsem právník. Ale mohou-li soudy říci u smrti člověka, že došlo ke spáchání trestného činu a zároveň upustit od trestu, tak mohou vládě vytknout postup za pandemie a zároveň asi mohou najít jinou cestu, než rušit vládní nebo ministerské rozhodnutí. Soudy vůbec v posledních letech vykazují spíše jakousi na státu absolutně nezávislou, nekontrolovatelnou a netrestatelnou instituci, která i špatná rozhodnutí schová za svoji nezávislost. Zdejší soudy si upevňují své postavení jako »stát ve státě«, a pak se mnohdy jen divíme.
Další připomínky se týkají nákupu pomůcek. Kritika nákupu je v médiích probírána každý den. Ať tedy Nejvyšší kontrolní úřad provede kontrolu a vydá své nezávislé stanovisko. Pokud dojde ke zjištění, že byl porušen zákon, nechť se činí orgány policie. Je těžké stav věcí kolem nákupu hodnotit jen podle výkřiků ve zdejších médiích.
Mohli jsme na něco podobného, jako je tato pandemie, být připraveni?
V zemi, kde na prvním místě je zisk za každou cenu, plánování je považováno za přežitek a skladování čehokoliv do zásoby je neekonomické, tak jen těžko můžete mít lepší přípravu na krizi. Dnes hodně politiků a pravicových novinářů křičí, že vláda to dělá špatně a nic nebylo připravené. Dělat to lépe by šlo jen v jiném systému. Státu v této zemi patří stále méně pozemků a výrobních kapacit. Stát se zbavil i »národního« leteckého dopravce. Ve zplundrované zemi je zázrak to, čeho bylo dosaženo. Armáda se orientuje na zahraniční mise. Zdravotnictví je jedna velká obchodní společnost. Každý rozumí úplně všemu. Čím méně ale tomu rozumí, tím více dostane prostoru v médiích - hlavně když říká věci jako Kalousek nebo Fiala.
Příprava na krizové stavy je hodně závislá na fungování krajů. Tam funguje velká část nemocnic. Všechny záchranky jsou zřizovány kraji. Všude byl a stále je hlavním kritériem zisk a úspory. Pak se nedivme, že ochranné pomůcky scházejí. Žádný manažer není hodnocen za připravenost na krize. Zdravotní pojišťovny stojí v této přípravě prakticky mimo hru. Nemotivují žádné zdravotnické zařízení ke krizové připravenosti. Za krize se pak musí omezit plánované výkony, aby byl dostatek ventilátorů a vybavení pro oběti pandemie. Tím se omezuje dostupnost péče pro ty koronavirem nepostižené pacienty. Jde o špatné systémové nastavení. Dokud nebude rozdíl mezi nemocnicí, slévárnou nebo opravnou sekaček, tak lépe nebude.
Jak hodnotíte nynější přístup opozičních stran a jejich »kritické« hlasy?
Opozice v naší zemi je opravdu žumpa. Bezcharakterní, arogantní a nabubřelá. Má výhodu v tom, že je propojena s mediálním světem a společnost už politiky nehodnotí podle skutků. Společnost hodnotí politiky podle článků v novinách.
Do politiky se dnes vlamuje každá druhá politická neziskovka, která si chodí pro peníze i na Velvyslanectví USA. Společnost je konzumní a nemá sebereflexi. Prožíváme něco, co tu bylo ve třicátých letech minulého století. Roste ideologický extremismus a lidé nevnímají, že se je snaží ovládnout služky cizích zájmů. Šedá většina je zatím mlčící většinou. Opozice - ta parlamentní a mediální, tak ta je destruktivní a jde jí jen o koryta, tedy o prachy.
Ale vraťme se k minulým měsícům. Jak hodnotíte práci našich zdravotníků?
České zdravotnictví má řadu problémů. Stále ale jeho největší silou jsou lidé. To bylo za nouzového stavu hodně znát. Práce v tzv. první linii je pro mnohé zdravotnické pracovníky každodenní chleba. Ten dík nemají sklízet až teď. Je potřeba udělat praktické kroky, které odlehčí našim lékařům a sestrám jejich práci. Zároveň se jim dostane náležitého finančního odměňování.
Zdravotnictví je přetopený kotel, a pokud nedojde ke změnám, tak bude klesat kvalita a dostupnost péče. Do zdravotnictví teče stále více peněz a stále více se peněz nedostává. Je to řízená snaha dokončit přechod od dostupného zdravotnictví pro všechny na zdravotnictví za peníze, které bude jen pro horních deset tisíc.
Díky ale patří všem složkám, které mají podíl na řešení pandemie.
Podle některých se koronavirus na podzim vrátí v nové síle, podle jiných už své síly vyčerpal. Jak to vidíte vy?
To je otázka pro ty nad mikroskopem. A nejsem ani z České televize ani ze Seznam zpráv nebo Deníku N - abych předjímal, zda se virové onemocnění vrátí. Každopádně nemusí to být COVID-19, který nám může zatopit. Snad se tahle zkušenost promítne do organizování krizové připravenosti vlády, krajů a zdravotnických zařízení. Určitě by to chtělo nějakou změnu legislativy.
A co dál? Opravdu tu bude s námi COVID-19, nebo něco na ten způsob, navždycky?
Viry tu jsou a budou. Musíme se naučit žít i s tímhle. Je to výzva, kterou musí medicína respektovat a hledat řešení. Jak se k tomu postavíme, je věc, která předurčuje budoucnost. Každopádně tenhle virus nám ukázal, kdo nám je schopen pomáhat a kdo o pomoci dokáže jen mluvit.