Premiér Andrej Babiš (ANO) má podle doporučení Sněmovny na jednání Evropské rady podpořit Plán na podporu oživení Evropy, který počítá s částkou 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Poslanci ale předsedu vlády požádali, aby usiloval o změnu v rozdělování peněz.
Jedním z kritérií pro přidělování peněz členským státům má být míra nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. To se nelíbí ani Babišovi. »Způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce. Návrh komise zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU,« konstatoval. Podle něj to zásadně znevýhodňuje země jako ČR, které měly před krizí nízkou míru nezaměstnanosti. Sněmovna mu v přijatém usnesení uložila, aby usiloval o změnu principu rozdělování peněz. Místo údajů o nezaměstnanosti by měl fungovat ukazatel zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize.
S tím, aby podpůrný systém grantů a úvěrů zvýhodňoval země s vysokou nezaměstnaností v době před pandemií, nesouhlasí ani místopředseda výboru pro evropské záležitosti Jiří Valenta (KSČM). »Toto je skutečně ‚perfektní‘ motivační faktor pro mnohé země EU, jak nebojovat s domácí nezaměstnaností a raději si vždy počkat a nastavit ruku. Toto kritérium trestající země za úspěch by mělo rozhodně z podmínek přidělované podpory zmizet,« uvedl.
Pravdou podle něj je, že dopady koronavirové krize do celé evropské ekonomiky, kterou považuje za extrémně nestabilní, jsou velice citelné. »Jestli už chceme z tohoto důvodu nejen celou EU, ale potažmo i občany České republiky do budoucna jakkoliv zadlužovat, byť v bohulibém úmyslu, musí to mít svá racionální, spravedlivá a odpovídající pravidla,« míní Valenta. Apeloval proto na Babiše, aby při vyjednávání na evropské úrovni měl vždy na mysli oprávněné zájmy občanů ČR.
Prodloužit období pro využívání peněz
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur. Tato částka, kterou si chce EK vypůjčit na finančních trzích, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur. Babiš se už dříve vyslovil pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.
Sněmovna také vyzvala Babiše, aby usiloval o prodloužení období, v němž bude možné peníze využívat. Premiér uvedl, že cílem české strany je, aby se peníze daly využívat delší dobu, než jsou navrhované čtyři roky. V tom se s ním ztotožnil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému čtyřletá lhůta připadá nedostačující. »A je nezbytně nutné, aby tyto peníze směřovaly do oblastí, které mají následně nějakou přidanou hodnotu. Skutečně to není utracení peněz na nějakou zábavu, na nějaký festival,« dodal Bartoš.
Vláda by také měla na výzvu Sněmovny připravit rovné podmínky pro snadné a spravedlivé čerpání evropských fondů. Sněmovna vyzvala i Evropskou komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala, že čerpání fondů bude v souladu s právním řádem členských států.
Na návrh poslance ODS Jana Skopečka uložila Sněmovna Babišovi, aby prosadil zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje. Skopeček měl k plánu výhrady. »O nic jiného nejde než využít té koronavirové krize k tomu, aby se našel mechanismus, který umožní pokračování žití na dluh zejména jižního křídla eurozóny,« řekl. Plán odmítl Václav Klaus (Trikolóra). Unie v koronavirové krizi podle něj selhala a projevila se jako byrokratický moloch. (jad)