Rozhovor Haló novin s Josefem Švarcbekem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodě č. 3 – Cheb a Tachov
Jaký je podle vás smysl Senátu?
Senát je podle současného pojetí pojistkou demokracie. Osobně mi to připadá, že to měla být jen ukázka toho, že v dolní komoře jsou nesvéprávní a hloupí poslanci, které musí hlídat ti schopnější a moudřejší v Senátu. Tak to samozřejmě není. Současnému systému toto rozložení vyhovuje, strůjci tohoto systému se dívali jen na první krok. Senát je brzda. Podívejme se dál. Co když se ve společnosti dostanou k moci občanům nepřátelské síly, které budou mít dostatek času, aby vyměnily členy Senátu podle svých představ. Pak skutečně Senát bude brzdou, ale brzdou pozitivních změn. Může to mít negativní dopad na stát a národ. Prostě krátkozraké jednání.
Já osobně vnímám senátora jako tribuna lidu. Pokud by ve společnosti vznikl většinový požadavek na zrušení Senátu, budu akceptovat hlas lidu. Ostatně v Izraeli, kde je hodně našich rodáků, taky Senát nemají. A co vím, tak jim nechybí.
Přesvědčit voliče, který nemá rád Senát, aby k volbám šel, však bude asi těžké.
V každém případě Senátu v našem ústavním systému zůstává role strážce Ústavy, protože bez jeho souhlasu nelze základní zákon země změnit. Senát má zákonodárnou iniciativu, svoji roli má v ústavních a vládních krizích a při jmenování ústavních soudců. Také spolurozhoduje s Poslaneckou sněmovnou o tom, zda bude v republice válečný stav, zda povolíme pobyt vojsk jiného státu na našem území, zda ČR ratifikuje mezinárodní smlouvy, včetně hospodářských, zda se staneme členy mezinárodních organizací. Svým negativním rozhodnutím může zrušit rozhodnutí vlády o vyslání našich vojáků na zahraniční mise, o průjezdu cizích vojsk přes ČR, včetně přeletů našeho území.
Co byste v Senátu chtěl prosazovat?
Jako kandidát na senátora za obvod 3 – Cheb a Tachov chci prosazovat jen to, co skutečně jako občané potřebujeme, a bránit tomu, co nás ohrožuje. Voličů se budu ptát, zda jsou spokojeni, nebo nespokojeni se současným stavem. Pokud jsou spokojeni s tím, co nám někteří politici už měli možnost ukázat, pak ať je volí. Pokud spokojeni nejsou, nabízím změnu. Chtěl bych, aby byli potrestáni ti, kteří rozkradli, co se dalo, a vyvolávají v nás zatím jenom zlobu nebo lhostejnost. Vadí mi, že jsme německou kolonií rozeštvaných, okradených slouhů a poskoků pracujících pro Němce za třetinové mzdy. Jako senátor bych se chtěl zasadit o to, abychom vůči těm, kteří za to nesou odpovědnost, nebyli bezmocní.
Jak jsem již uvedl, pozici senátora beru jako pozici tribuna lidu. Pokud jsou lidi spokojení, tak nebudu mít žádnou práci. Myslím si ale, že když se podívám na zadluženost a přicházející nezaměstnanost obyvatel obvodu, tak si pravděpodobně neoddechnu a nebudu mít žádný volný čas. Problémy se kupí, a nebudeme vědět, co dřív řešit. Začneme exekucemi, nezaměstnaností, životním prostředím, nízkými mzdami, které jsou značně nižší než pár kilometrů na západ. Skutečně naši lidé nejsou tak schopní jako u našich sousedů?
Rozhodně budu využívat zákonodárnou iniciativu. Věřím, že najdu i podporu u dalších patriotických a vlasteneckých kolegů v Senátu.
Máte pro Senát dost politických zkušeností?
Věřím, že již mám něco za sebou. Ano, Senát předpokládá jistou věkovou a profesní zralost. Vše, co jsem dělal, jsem dělal rád a vždy pro občany této země, a za ně se chci opět stavět, za jejich oprávněná práva a požadavky, aby byli pány ve vlastní zemi, aby si nepřipadali jako otroci. Ano, i taková vyjádření od občanů slyším. Není to zarážející?
Všude se nyní mluví o koronavirové krizi. Zvládneme ji?
Otázka zní jinak. Byla a je to krize koronavirová? Začátkem roku 2020 svět vstoupil do nové globální krize. Nové kolo ekonomické turbulence se časově shodovalo s vypuknutím koronaviru (COVID-19), který začal v Číně a rychle se rozšířil po celém světě. Hlavní média se tedy vrhla na vysvětlení krizového vývoje s dopadem pandemie. Mainstream na nás tlačí COVID zleva, COVID zprava, pak změna – pomoc zdola, pomoc shora. Článků o tom, jak dobrotivý stát všemožně pomáhá, je na výběr.
Jaká je ovšem skutečnost? Odborníci ve skutečnosti předpovídají celosvětovou hospodářskou krizi už dlouhou dobu a mají rozumné důvody: od nerovnováhy světové ekonomiky a rozporů mezi klíčovými producenty ropy až po rostoucí napětí mezi vlivnými hráči v klíčových regionech. Naše vláda navrhuje dluh 500 miliard. Když to čtu, tak mě napadá jediné – zdroje vytvořené nenáviděnými bolševiky jsou rozkradené, tady už není kde brát. Stát i před pandemií COVID-19 byl zadlužen až po uši, což neznamená nic jiného, než že ti velmi »šikovní« vše rozkradli. Takže co zbývá? No přece budoucnost, kterou máme přenechat našim potomkům. Vše dále naznačuje, že tohle současníci už neprojedí, ale bude to řádně a podle demokratických pravidel vytunelováno. Začít šetřit a o výdajích víc přemýšlet je základ. Zrušit 80 procent neziskových »politických ziskovek« – 20 procent neziskovek dělá, co opravdu má – to je první krok k úsporám. Ale šetřit se dá všude. Musíme se proto všichni připravit na to, že budeme sklízet to, co dosavadní politická elita zasela.
Pokud slyšíme, že je potřeba se z krize proinvestovat, tak je třeba, aby nám všem blikaly všechny kontrolky. Kam a za co půjdou tyto půjčené peníze? Aby bylo jasno, tyto peníze budeme my, ale zejména naše děti, muset vrátit i s úroky. To jim necháme pěkné dědictví. Jen se bojím, aby nás neproklínaly. Je jasné, že naše vlády neuměly dostatečně kvalitně investovat. Stačí se podívat, jak dopadlo naše »rodinné stříbro« a jak rychle a kvalitně stavíme dálnice. Myslím, že není třeba nic dalšího dokládat o investicích. Desítky miliard se ztratí či utratí za zbytečnosti. Taky je ekonomická pravda, že se můžeme uspořit až k smrti, a dál se neposuneme. Investovat ano, ale smysluplně, a pak bychom se měli zabývat tím, kdo tyto investice ovládá, kam budou směřovat zisky a rozhodně by nebylo špatné zřídit národní banku za toto vše zodpovědnou. Chápu, že o to není zájem. Jsou kruhy, které jsou radši, když přes 95 procent bank je v cizích rukou a desítky miliard odcházejí každoročně do zahraničí. Jen 10 milionů občanů republiky je okradených. Prostě, bez zamezení odtoku stovek miliard ročně se nemůžeme nikam posunout, leda zadlužit a nasměrovat se do finančního otroctví. Možná je potřeba nového národního obrození. Vím, že se slovo národ u někoho nenosí, ale já s národem cítím, a chci žít ve spokojené a bezpečné společnosti. Nechci, aby byl u nás člověk člověku vlkem.
Vidíte z této situace nějaké východisko? Co by nyní podle vás měla udělat vláda pro oživení ekonomiky?
Po zločinné privatizaci a rozprodeji vybudovaných výrobních zařízení je zřejmé, že se vygenerovala úzká skupinka pseudopodnikatelů, která podrazila nohy celému národu, jeho ekonomické základně. Spekulace vždy bude spekulací bez jakéhokoli přínosu a krádež vždy zůstane krádeží. Co nám přinesl pan Roman Janoušek? Co takový pan Rittig? Co dokázali pánové z MUS a Škody Plzeň? Jen ty podniky rozprodali! Tohle je podnikání? Ne, jsou to jen podvody a krádeže. Pokud by naše soudy nespaly či nebyly zkorumpované, tak by to správně pojmenovaly, jako soudy ve Švýcarsku. My všichni bychom u těchto podnikatelů měli žádat prokázání původu majetku. Pokud se ptáte, co by měla dělat vláda, tak by měla prosadit jediný zákon: zákon o prokázání původu majetku a zamezení podnikání na území státu firmám s anonymními vlastníky, včetně veřejných zakázek státu, krajů i obcí. Nestačí jen z lodi vylévat vodu, je potřeba ty díry v lodi ucpat. Když to neuděláme, tak se stejně brzy utopíme. Chceme to?
Pro náš národ je současná situace velikou příležitostí nejen ekonomiku udržet v chodu, ale investovat do toho, co nemáme. Začít znovu budovat náš, opravdu náš, průmysl a zbavit se jakékoliv závislosti. Jsme pracovitý a nesmírně šikovný národ. V historii jsme to několikrát dokázali. Naše zlaté české ručičky znal celý svět. Neudržujme jimi ekonomiku, která nám ani nepatří. Budujme svoji vlastní. Teď je ten správný čas. Pro Českou republiku to znamená pouze jediné: jít svou vlastní nezávislou cestou, cestou směřující k neutralitě.
Kdo z vlády má vaši důvěru?
Vy se mě ptáte, zda fandím Spartě, nebo Slavii? Já fandím dobrému fotbalu. Nevolím Mažňáka ani Losnu. Já chci věřit v řádného občana, v naši šťastnou a bezpečnou budoucnost, a pro to chci pracovat tak, jak jsem pracoval dosud. Jednotlivé postavičky ve vládě nejsou tak podstatné. Podstatné hry se dějí mimo naši kotlinu. Rozehrávají se globální hry, na kterých my nemáme žádnou účast. Jsou to hry o dalším směřování celého světa, bude docházet k zásadní změně paradigmat světového hospodářství a politiky. Jediné východisko vidím v jednotě a informování občanů. Občané musí mít účast na řízení společnosti. Jejich hlas musí znít. Vše musíme nazývat pravými jmény. A právě za tímto účelem kandiduji. Chci být jejich hlasem.