Školský zákon bude zřejmě do budoucna počítat s distanční výukou. Novelu, která výuku na dálku zavádí, ve středu ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Předlohu musí posoudit ještě Senát, měl by se jí zabývat už na dnešní schůzi.
Změna zákona ukládá dětem povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka.
Novela je reakcí na epidemii COVID-19, kvůli níž byly školy uzavřeny od poloviny března, některé až do června. Povinná výuka na dálku se má týkat krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice. Nebude se vztahovat pouze na epidemii koronaviru, ale na různé krizové situace, které by mohly nastat.
Školy budou muset podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.
Zákon prošel ve Sněmovně bez vážnějších komplikací. Podpořilo ho 95 ze 128 přítomných poslanců.
»Návrh reaguje na situaci, které byli žáci, studenti ale především učitelé vystaveni v souvislosti se zavřením škol kvůli epidemii COVID-19. Vyhlášení krizových opatření ve druhém pololetí školního roku 2019-2020 ukázalo naprostou nezbytnost přijetí právní úpravy pro případ zákazu přítomnosti žáků a studentů ve školách,« řekl novinářům člen školského výboru Ivo Pojezný (KSČM). Proto taky podle něj ministerstvo navrhuje, aby v případech, kdy bude z důvodu vyhlášení krizového stavu nebo karantény znemožněna přítomnost žáků ve škole, byla škola povinna děti vzdělávat distančním způsobem. »To bohužel v zákoně nebylo, nebyli jsme na to zvyklí a nová situace nám připravila nutnost změny zákona,« vysvětlil Pojezný. Zdůraznil, že vzdělávání distanční formou musí probíhat v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, nicméně musí být uzpůsobeno žákům tak, aby to byli schopni zvládnout, to znamená, že může být i částečně omezeno.
Nejde o covidovou jednorázovou novelu
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že distanční výuka se nemusí týkat pouze situací souvisejících s epidemií. Krizový zákon předpokládá vyhlášení krizového stavu a následné přijímání krizových opatření i z jiných důvodů, například živelních pohrom a podobně. »Toto není covidová jednorázová novela, je to záležitost, kdy jsme díky COVID-19 zjistili, že tato věc v zákoně není vůbec upravena, a upravujeme ji pro různé možné situace, které mohou v budoucnu nastat nejenom v souvislosti s COVID-19,« řekl poslancům ministr školství Robert Plaga (ANO).
Podle novely bude také mateřská škola povinna poskytovat vzdělávání distančním způsobem dětem, pro které je předškolní vzdělávání povinné. Bude ho muset spustit tehdy, pokud do školky nebude moci přijít víc než polovina dětí, kterých se povinná předškolní výchova týká. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci.
Žáci v jazykových a základních uměleckých školách se na dálku nebudou muset vzdělávat.
Škola bude muset přizpůsobit distanční vzdělávání potřebám každého jednotlivého žáka. Důvodová zpráva popisuje, že pokud žák nebo student nemá doma počítač, musí škola využít jiný způsob vzdělávání. Například si žák vyzvedne učivo a úkoly ve škole nebo se se školou spojí telefonicky. Vláda upozorňuje, že i při distanční výuce jsou děti, žáci a studenti povinni se takto vzdělávat, protože i v tomto případě trvá období školního vyučování a školáci nemají prázdniny.
Senát rozhodne už dnes
Plaga připomněl, že vláda navýšila o 1,3 miliardy korun peníze určené školám na dovybavení výpočetní technikou, softwarem nebo výukovými programy. Školy by peníze měly dostat do konce října. Podle ministra by měly z části peněz nakoupit vybavení pro žáky, kteří nemají doma výpočetní techniku.
Sněmovna schválila předlohu ve vládní podobě bez pozměňovacích návrhů. Občanští demokraté neuspěli s návrhem vypustit z novely ustanovení, které mělo ministerstvu odebrat možnost libovolně měnit způsob maturit, přijímacích i závěrečných zkoušek.
»K uzavření škol může dojít pouze lokálně a není možné, aby se kvůli uzavření například dvou nebo tří škol musela sejít Sněmovna a hlasovat o lhůtách přijímacích zkoušek.« vysvětlil Pojezný, proč komunisté tento pozměňovací návrh nepodpořili. Nesouhlasili, stejně jako většina přítomných poslanců, ani s omezením platnosti zákona pouze na jeden rok, jak to navrhovali Piráti. »Nejedná se vyloženě o reakci na COVID 19, může dojít k různým krizovým stavům, např. k záplavám apod., kdy se děti nebudou moci několik týdnů dostat do školy,« uvedl Pojezný.
Předloha nyní putuje do Senátu. Jeho předseda Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že ačkoli to považuje za nestandardní, umožní projednat návrh školského zákona předložený vládou na dnešní schůzi horní komory.
Epidemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953 000 dětí a do středních škol 424 000. Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10 000 dětí.