Rozhovor Haló novin s kandidátem do Senátu ve volebním obvodě č. 24 - Praha 9 Pavlem Fraňkem
Jak hodnotíte opatření vlády, resp. ministerstva pro místní rozvoj (MMR), na podporu cestovního ruchu v souvislosti s pandemií koronaviru?
Vzhledem k tomu, že jsem na zmíněném ministerstvu pro místní rozvoj pracoval déle jak 20 let, mohu konstatovat, že všechna opatření vlády na podporu a pomoc resortu cestovního ruchu jsou vítána. Samozřejmě že obnovit příjezd zahraničních turistů nelze. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že zmíněný resort cestovního ruchu je vybaven skutečnými profesionály a odborníky, i odbornými asociacemi - ACK (Asociace cestovních kanceláří), AČCKA (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur), Fórum cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací a dalšími včetně agentury CzechTourism, jejímž zřizovatelem je MMR. Tyto složky velmi rychle a flexibilně reagovaly a vytvořily podmínky k obnovení domácího cestovního ruchu a ze zkušenosti mohu konstatovat, že úspěšně.
Ale snaha ministryně Dostálové s lázeňskými vouchery přispět k oživení lázeňské turistiky nebyla úplně šťastná. Zahraniční turisté zkrátka nejsou a hned tak nebudou. Stejně tak mohu konstatovat, že současný produkt CzechTourismu Světové Česko je poněkud nadčasový.
Jak to myslíte s těmi lázeňskými vouchery? Říkáte, že to nebyl šťastný nápad od MMR, přitom úmysl byl jasný: podpořit domácí klientelu v lázních, a to právě proto, že zahraniční hosté lázní prakticky nejsou. Můžete svůj názor blíže vysvětlit?
Především konstatuji, že lázeňství spadá do resortu zdravotnictví, nikoli do resortu místního rozvoje. Tedy vouchery na podporu lázeňství měly vystavovat ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Samozřejmě, lázně mají dost klientů ze zdravotních pojišťoven a o pomoc MMR nežádaly – tak to zaznělo například v rozhovoru předsedy lázeňských měst s paní ministryní Dostálovou. Byla to iniciativa Odboru cestovního ruchu MMR, myslím, že to bylo poněkud amatérské.
V 90. letech jste se jako ředitel odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj podílel na tvorbě Státní koncepce rozvoje cestovního ruchu. Jak zasáhla do této koncepce současná pandemie?
Velmi! Děkuji za vaši otázku a pokusím se ji odpovědět a určitě nebudu věštit.
Od roku 1990 se podílím na tvorbě moderního turistického průmyslu. Na ministerstvu regionálního rozvoje jsem pracoval od roku 1990 do roku 2012 a za zakladatelku moderní turistiky bez výjezdních doložek a víz považuji první porevoluční ministryni tehdejšího ministerstva obchodu a cestovního ruchu, váženou paní Vlastu Štěpovou. Cestování je nedílnou součástí moderního stylu života, pokud možno po celém světě. Do konce ledna t. r. byl cestovní ruch velmi dynamicky se rozvíjející resort české ekonomiky. Bohužel pandemie cestovní ruch postihla velmi destruktivně, zvláště mezinárodní leteckou dopravu, ale i oblast pojištění CK. Státní koncepce rozvoje cestovního ruchu je zaměřena především na příjezdový cestovní ruch, tedy na příjezd zahraničních turistů - a ti se nyní »nekonají«. Tento fakt se dotýká i takových produktů cestovního ruchu, jako jsou veletrhy a výstavy, a zvláště kongresová turistika. Zůstávají pouze náklady...
Měla by tedy vláda vytvořit nějaký dotační titul, který by veletrhy, výstavy a zvláště kongresovou turistiku u nás zachoval?
Z mého pohledu určitě ano, bez těchto aktivit se žádný moderní stát neobejde. Samozřejmě je nutno počítat se skutečností, že se jedná o dlouhodobý proces.
Ale zpět ke Koncepci rozvoje cestovního ruchu. Zahraniční turisté chybějí, Karlovy Vary smutně zejí prázdnotou, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary se nekoná, gastronomická zařízení přežívají ze dne na den a Svaz průvodců prožívá smutné chvíle. Cestovní kanceláře, které vybraly zálohy na zájezdy, sice tyto svým zákazníkům nahradily poukazy, které údajně lze uplatnit do konce roku, nicméně se zhroutil celý systém pojištění.
Na závěr k vaší otázce sděluji, že stávající Státní koncepce rozvoje cestovního ruchu je bohužel nevyužitelná a je třeba operativně a rychle zpracovat koncepci novou.
A ještě poznámka. Tento týden jsem zaznamenal další opatření vlády - ministryně financí vyhlásila program COVID ubytování, což by měla být podpora ubytovacích služeb, které jsou nevyužité a zejí více než šest měsíců prázdnotou, personál je propuštěn a zůstávají jen náklady.
Dokázal byste odhadnout, jak dlouho může tento stav trvat? Kdy dojde v oblasti cestovního ruchu ke zlepšení a stabilizaci?
Řekl bych, že za velmi dlouho. Za sebe mohu prohlásit, že resort cestovního ruchu se již nikdy neobnoví v takovém rozsahu, jak jsme ho znali v minulých letech. V současnosti musíme počítat se skutečností, že než bude objevena účinná vakcína, která projde všemi testy, bude zde stále možné kdykoliv tzv. neshromažďovat se, vyhýbat se větším kolektivům a možnost obnovit restriktivní opatření proti šíření koronaviru, tj. roušky, zákaz shromažďování atd. To je skutečně běh na dlouhou trať.
Potom to budou obavy psychické a přirozeně i důsledky ekonomické. Náklady na cestování do vzdálených destinací extrémně vzrostou a rizika nebude chtít žádná pojišťovna hradit. Z uvedeného důvodu se potenciální zájemci o výjezdový cestovní ruch budou opět jako v minulosti soustředit na destinace v blízkosti, dosažitelné vlastní dopravou, vlakem nebo autokarem. Tak jako před 30 lety. Nicméně toto je jen pohled na oblast cestovního ruchu v měřítku ČR.
Ale jak na tom budou destinace, které jsou na cestovním ruchu ekonomicky závislé, to je věštění z koule. Pokud opomenu oblíbené evropské země, jako je Řecko, Bulharsko, Itálie, Španělsko, které čekají na zahraniční turisty tak jako Česká republika, jsou zde ještě destinace severoafrické, které jsou na mezinárodní turistice životně závislé, a tam je nutno počítat s následky nejen ekonomickými, ale i politickými!
Na druhé straně se bude jistě jednat o určitou renesanci domácího cestovního ruchu. Obnoví se opět i takové produkty jako agroturistika, ekoturistika, své aktivity obnoví Svaz turistů ČR, velmi populární bude cykloturistika, všechny druhy vodních sportů, bude se víc stanovat a trampovat a určitě i chatařit. Stejná situace je i v ostatních oblastech české ekonomiky. Nejvíce je to patrné v oblasti kultury. Prázdná divadla, kina, koncertní sály atd., to je černá můra.
Samozřejmě je třeba hledat příčiny a řešení. Opozice hledá viníka a má spojence i ve vědeckých kruzích, například v Masarykově univerzitě v Brně. Názory odborných vysokých škol, jako je VŠE - fakulta cestovního ruchu nebo Univerzita Karlova, jsou z pohledu opozice asi zřejmě méně kvalifikované.
Jaký je váš volební program pro oblast Prahy 9, za niž kandidujete do Senátu?
Seznámil jsem se se Strategickým plánem rozvoje městské části Praha 9. Osobně znám Prahu 9 z pohledu mezinárodního Výstaviště Letňany, sportovního Letiště Letňany, kde jsem před mnoha lety jako člen Svazarmu absolvoval plachtařský výcvik, mezinárodního letiště Kbely, Letecké muzeum Kbely. Jedná se o městskou část, o kterou je velký zájem, a to nejen developerů, ale i vlády, se zájmem postavit v Letňanech vládní administrativní centrum. Stavební společnosti se zajímají o místa tzv. brownfields, která jsou velmi lákavá.
Mně se líbí, že Praha 9 je zelená a zdejší moderní panelová zástavba je velmi kulturní. Pokud budu mít možnost, budu trvale podporovat zachování zelených ploch, samozřejmě bytovou výstavbu, ale i výstavbu komunálních, konkrétně sociálních bytů pro mladé občany. Bez vlastního bydlení se nové rodiny zakládají velmi složitě.
Na MMR, kde jsem dlouho pracoval, je ve stavebním odboru veden i Státní fond bydlení, který se zabývá především revitalizací panelové výstavby. Zde je třeba vytvořit iniciativu MČ Praha 9, aby tento fond byl Státním fondem sociálního bydlení. Tato varianta je reálná, ale musí být k tomuto kroku dost vůle. Fond sociálního bydlení je velmi úspěšný především ve Spolkové republice Německo, ale i ve Španělsku, Francii, Itálii. ČR má v této oblasti zkušenosti, je třeba si ještě dodat odvahy, vyvinout snahu a mít hodně trpělivosti.