Minimálně deset křesel v krajském zastupitelstvu místo nynějších sedmi si v letošních volbách přeje získat lídr KSČM Ludvík Šulda. Jednačtyřicetiletý teplický rodák, který v Olomouckém kraji bydlí od roku 2015, slibuje dopravu žáků do škol zdarma, bezplatný vstup do památek či muzeí a uvažuje o založení krajského autobusového dopravce.
Z dlouhodobého hlediska je to levnější než si tyto služby stále objednávat u soukromých dopravců,“ říká Šulda v pátém dílu seriálu předvolebních rozhovorů MF DNES s lídry.
Do komunistické strany jste vstoupil v 18 letech v roce 1998. V té době jste musel mít alespoň povědomí o tom, co komunistická ideologie této zemi způsobila. Poprava Milady Horákové, kolektivizace, jež zničila sedlácké rody a zemědělskou krajinu, politické procesy či emigrace stovek tisíc lidí... Když jste podepisoval přihlášku, tyto věci vám nevadily?
Díval jsem se spíše na tehdejší politický program KSČM. A ten byl pro mě jako pro člověka, jenž má sociální cítění, primární. Samozřejmě minulost jsem nějakým způsobem vnímal, ale s každou ideologií jsou spojená období, na která není hrdá.
Distancovala se KSČM dostatečně od zločinů, které spáchali vaši předchůdci?
Myslím, že ano.
Jak konkrétně?
Byla to především omluva mimořádného sjezdu komunistické strany v roce 1989. A mám za to, že omluvy od našich představitelů zazněly také v pozdějších letech.
Ve své vizitce v předvolebním vydání komunistických Haló novin o sobě uvádíte, že máte rád historii, především tu týkající se 20. století. Jak tedy hodnotíte vládu komunistů nad touto zemí v letech 1948 až 1989?
Samozřejmě staly se chyby, byly politické procesy a někteří lidé byli pronásledováni za politické názory. Na druhou stranu se toho hodně udělalo pro občany – bytová výstavba, rozvoj zdravotní péče, vybudování dopravní infrastruktury. Dále nebyla nezaměstnanost, lidé měli povinnost pracovat. Řada problémů, jež řešíme dnes, neexistovala. Nejsem typ člověka, který říká, že je něco jen černé či jen bílé. Zkrátka ta doba měla své klady i zápory. Ovšem na mnoho událostí je také navíc třeba pohlížet optikou tehdejšího dění. Jsem přesvědčený, že klady převažují.
Jsme na Hané. Myslíte, že by to stejně hodnotili i potomci hanáckých sedláckých rodů, které kvůli komunistické kolektivizaci přišly o stovky let budované rodinné dědictví?
Jejich pohled zřejmě bude odlišný...
A oprávněně?
Pokud to byli velcí sedláci a byly jim zabrány velké statky a majetek, může být jejich pohled oprávněný. Na druhou stranu si uvědomme, že zaměstnávali coby námezdní sílu další lidi. A těm se po zestátnění a po vzniku Jednotných zemědělských družstev diametrálně zlepšily pracovní podmínky.
Zlepšily se právem?
A proč by člověk neměl mít právo na to, aby pracoval v lepších podmínkách?
Ovšem na úkor toho, kdo něco sám vybudoval a ne vlastní vinou o to přišel, aby se jiní bez vlastní zásluhy měli lépe.
Proč bez zásluhy? Oni přece u toho sedláka pracovali, a podíleli se tak na vybudování jeho majetku.
A brali za to plat a pracovali tam dobrovolně.
Pracovali tam, protože jim nic jiného nezbývalo. Pokud chtěli nějakým způsobem žít, museli se spokojit s těmi pracovními podmínkami, které v daném hospodářství panovaly.
Anebo mohli jít pracovat jinam.
Migrace pracovní síly nebyla tak velká jako dnes. Často nebylo na výběr. Kam měli jít? Do města do továrny? Kde by bydleli? Můj otec pocházel ze sedmi dětí, žili v jedné jediné místnosti nad hospodou. A jeho rodiče byli oba nádeníci u sedláka, takže vím, jak špatné životní podmínky tehdy panovaly.
Vy sám jste ještě donedávna v Olomouckém kraji nežil. Kdy jste se sem přistěhoval?
V roce 2015. Ale pohyboval jsem se tady už dříve. Má žena odsud pochází, jezdil jsem sem za ní. Poté jsem tady dostal i pracovní nabídku, a tak jsem se přestěhoval.
Záznam na FB KSČM: https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/kscm-sulda-olomoucky-kraj-krajske-volby.A200917_571526_olomouc-zpravy_dik