Komunisté vyzvali k debatě o úpravě ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hany Aulické Jírovcové by se návrhem ministerstva práce a sociálních věcí měla příští týden zabývat Sněmovna.
»Ve zdravotním výboru Sněmovny, jehož jsem členkou, očekáváme velkou diskusi, ale chceme znát, jaký vývoj v České republice se očekává, jak je republika připravena na nárůst, který odborníci předpokládají, a především jak jsme na tom s intenzivní péčí,« uvedla Aulická Jírovcová na téma COVID-19 na včerejší tiskové konferenci KSČM. »Příští týden bychom se měli začít bavit o úpravě ošetřovného, aby reagovalo na karanténu. Vidíme, že je za pět minut dvanáct, abychom tuto novelu projednali.« Ministerstvo práce v dosud prezentované předloze navrhuje prodloužit ošetřovné na celou dobu karantény či výuky na dálku a poskytovat ho na děti do 13 let. Nyní se vyplácí zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Podle politiků ANO úprava není potřeba, protože karanténa trvá deset dnů a školy se plošně nezavírají.
Podle Aulické Jírovcové jsou opatření ministerstva zdravotnictví vyhlašována chaoticky, mění se ze dne na den. Je nutné přejít na systémová, předvídatelná opatření reagující na podklady odborníků resortu. Prymula je podle ní odborník znalý situace, je přesvědčena, že téměř nikdo v České republice nemá takové zkušenosti. Předchozího ministra Adama Vojtěcha (za ANO), který v pondělí oznámil rezignaci, pochválila za vstřícnost při jednáních zdravotního výboru.
Doplácíme na škrty předchozích vlád
Podle zastupitele Libereckého kraje Stanislava Mackovíka, kandidáta KSČM v krajských volbách, by prezenční výuka měla být zachována u prvního stupně základních škol, ostatní stupně školství by mohly přejít na distanční. Uvedl také, že školství by mělo podléhat názoru odborníků, zejména hygieny, a ředitelé by neměli být stavěni do situace, že se mají sami rozhodnout, zda školu zavřou, nebo ne.
Mackovík upozornil na problémy s koronavirovou krizí v Libereckém kraji. »V současné době v kraji schází 58 lékařů, 121 sester a dalších 57 pracovníků ve zdravotnictví. To hrozí problémy i pro pacienty, kteří sice nemají koronavirus, ale potřebují jiné zákroky, ošetření či operace. Nemocnice je budou odkládat, aby získaly kapacity na léčbu COVID-19. My třicet let upozorňujeme, že co se děje ve zdravotnictví, je špatně. Vše se vedlo jen k úsporám a k zisku. Na to můžeme rychle dojet, protože kapacity, které budeme potřebovat za měsíc, za dva, nám stačit nebudou,« varoval Mackovík.
Průmysl na Karlovarsku skomírá
Karlovarský kraj je třetím nejmenším krajem v ČR, připomněl Jaroslav Borka, zastupitel Karlovarského kraje a kandidát KSČM ve volbách. Jak uvedl, kraj má ekonomický zájem na turistickém ruchu a lázeňství. »Bohužel vlivem koronavirové krize, ale i neuváženou zahraniční politikou české vlády, se těmto dvěma odvětvím nedaří.
Dříve jsme měli Karlovy Vary naplněné zahraniční klientelou a na tu českou jsme trochu zapomínali. Teď se to snažíme napravit, ale zatím se ekonomická situace nezlepšila. Karlovarský kraj je krajem služeb. Průmyslové závody, které u nás byly, jsou zlikvidovány. Například Škoda Ostrov, kde je areál závodu zbourán. Továrny, jako Triola, zaměstnávaly spoustu lidí.
Sokolovská uhelná dostala velkou ránu emisními povolenkami, o nichž se vedla velká diskuse na všech úrovních. Nakonec musela uzavřít paroelektrárnu, která zaměstnávala tisíc lidí.
Vedení kraje s radou se snaží jejich situaci řešit, ale vládní politika by v tomto směru měla být pružnější,« postěžoval si Borka.
Kraj podle Borky koronavirovou krizi zatím zvládá dobře, ale má velký problém s krajskou nemocnicí, která za posledních pět let má dluh asi 360 milionů korun. S tím souvisí i nedostatek lékařů a ohrožena je dostupnost péče.
Záznam tiskové konference https://www.facebook.com/watch/?v=768778743964349&extid=hwWNrjgY2s0w4k66