Produkce palmového oleje vede k odlesňování ploch, kde dříve rostl tropický deštný prales s bohatou faunou, ve svém důsledku to způsobuje globální oteplování a další zhoršení podmínek života na Zemi. S výzvou omezit pěstování palmy olejné přichází europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) za spolupráce odborníků z nevládní organizace Lestari.
Problematiku, která souvisí nejen s udržitelným stavem životního prostředí na planetě, ale také s dětskou a otrockou prací, pracovními a životními podmínkami lidí, žijícími v okolí plantáží olejné palmy, probrali účastníci pondělního semináře konaného v Poslanecké sněmovně z iniciativy Konečné. Europoslankyně na něm představila publikaci nazvanou Palmanach, problematika palmového oleje, na níž se podílela řada odborníků z Lestari, Greenpeace ČR či Masarykovy univerzity v Brně. Publikace, jež poskytuje komplexní informaci o palmovém oleji a dopadech jeho užívání na životní prostředí, vyšla za podpory GUE/NGL, levicové frakce v europarlamentu.
Kateřina Konečná se tématu začala věnovat vloni. »Je to téma maximálně aktuální. Pokud se v zemích, kde se olejné palmy pěstují, zničí podmínky normálního života, zlikvidují zásoby vody a bude nevratně degradována půda, vydají se v důsledku toho na pochod jejich obyvatelé a budeme čelit další ohromné migrační vlně, podobně jako nyní,« řekla v úvodu s tím, že civilizované společnosti musí těmto hrozbám předcházet. »Palmový olej je dlouhodobě zpochybňován jakožto olej zdraví prospěšný, ovšem já chci upozornit především na to, že jeho pěstování přispívá k ekologické katastrofě. Nehledě na to, že naší hamižnou spotřebou podporujeme nadnárodní korporace, které z produkce oleje profitují.«
Palmový olej se v posledních třiceti letech stal jedním z nejpoužívanějších a také nejdiskutovanějších produktů rostlinné výroby. Je využíván celosvětově v potravinářství ve formě stolních olejů, ale také jako příměs do řady pochutin a poživatin. Zkušenosti z masivního pěstování olejové palmy v Indonésii, resp. Malajsii (pěstitelé největšího množství tohoto druhu palem), a to veskrze negativní, předal Stanislav Lhota, zoolog ze Zoo Ústí nad Labem. »Palma vyčerpává půdu, spotřebovává až třicet litrů vody denně, tedy odčerpává spodní vody, a zároveň půda ztrácí retenční kapacitu. Z krajiny se během desítek let stává pustina,« řekl Lhota. Jak mizí zvířecí druhy, místní lidé ztrácejí možnost obživy.
Je řešením certifikovaný olej?
Dílčím řešením je jít cestou certifikovaného oleje, což je olej, který splňuje kvalitativní a environmentální kritéria při výrobě, pěstitelé nejsou děti (znemožnění dětské práce), neprobíhá u toho otrocká práce apod. Problémem je, že dosud činí podíl palmových olejů, takto certifikovaných, tzv. Kulatým stolem pro trvale udržitelný palmový olej (RSPO) v Evropě jen asi 17 % z veškerých olejů, jak upřesnil pro Haló noviny Jakub Kvapil z Lestari. Potíže jsou také s manipulací se zjištěnými daty a certifikaci dostávají i plantáže, které by ji dostat neměly.
»EU přece může připravit předpisy, aby se na jejím území neužíval necertifikovaný olej,« poznamenala Konečná. Tímto směrem také půjde její aktivita v EP, téma chce otevřít i v národním parlamentu, neboť »česká vláda zde něco dluží svým občanům«. Již několik evropských států vydalo prohlášení, že budou užití necertifikovaných palmových olejů omezovat, a i Česká republika by tak měla učinit, míní Kvapil. »Ministerstvo zemědělství vede jen řeči o uvědomělém spotřebiteli, ale je nutné vyvolat tlak na firmy. V některých státech EU se do zmrzlin a brambůrků palmový olej prostě nepřidává, u nás ano,« navázala Konečná.
Projektová manažerka obecně prospěšné společnosti Glopolis Christine Doležalová je dokonce přesvědčena, že palmový olej není vůbec nutný pro náš život, neboť je součástí zbytné stravy, jako jsou sladkosti. Pro zajištění základní výživy člověka plně vyhovuje např. řepkový olej.
Fotogalerie
