Nepodařilo se prodat poctivou práci

5. 10. 2020

Rozhovor Haló novin s předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem.

Volby skončily, KSČM nemá důvod slavit. Jaké máte pocity?

Především bych chtěl poděkovat všem voličům, kteří dali hlas KSČM, za jejich důvěru v naši politiku. Věřím, že nám pomohou v propagaci naší strany. Protože když máme 30 tisíc členů strany a získali jsme dalších sto tisíc hlasů, tak věřím, že ti, kteří nám dali důvěru, nám jistě mohou pomoci, abychom tu důvěru rozšířili na další občany České republiky.

Ale pokud jde o ty pocity, tak ten nejsilnější je pocit zklamání z toho, že jsme nebyli schopni před občany obhájit svoji poctivou práci v jednotlivých zastupitelstvech, a to jak v krajích, kde jsme byli v opozici, tak v Ústeckém kraji, kde jsme vedli krajskou koalici. Myslím si, že naše práce byla pozitivní a byla to opravdu práce pro občany. Takže ten pocit toho zklamání je asi největší.

Odrazila se podle vás na výsledku voleb současná epidemie?

Určitě nějaký podíl současné epidemie tam je, ale to není věc, kterou bychom mohli ovlivnit. Já chci, abychom analyzovali zejména ty věci, které můžeme ovlivnit, to znamená práci strany, její mediální obraz, schopnost prezentovat vykonanou práci před lidmi a také úkoly a priority, které jsme si dávali. To podle mě musíme hodnotit. Ty objektivní věci, které jsou ve společnosti, neovlivníme.

Vzhledem k probíhající epidemii, nepřekvapila vás poměrně vysoká účast voličů?

Myslím, že ta vysoká účast byla dána tím, že přišla jiná struktura voličů. Protože na základě poznatků, které máme z okrskových volebních komisí, k letošním volbám přišla jiná politická struktura, než chodila běžně.

Zastavme se nyní u krajských voleb. KSČM získala 4,76 % hlasů, před čtyřmi lety to bylo 10,55 %. Počítal jste s takovým propadem?

Nepočítal. Věřil jsem tomu, že v jednotlivých krajích překročíme pětiprocentní práh. Věděl jsem, že to nebude deset procent, ale že jenom ve čtyřech krajích dosáhneme víc než pět procent, to jsem netušil, ani jsme neměli takové signály od našich sociologů.

Který kraj byl pro vás největším překvapením?

Nejvíc mě mrzí propad v krajích, kde se odvedla poctivá práce. Konkrétně bych uvedl například Pardubický nebo Jihočeský kraj, ale myslím, že i v Olomouckém kraji jsme měli naději na to, abychom těch pět procent překročili, stejně tak v Karlovarském kraji, kde si myslím, že se nám práce v opozici dařila. Překvapilo mě to také ve Středočeském kraji, protože je hodně pozitivních věcí, které jsme zde udrželi po výměně koalice, kdy ANO odešlo od Starostů a ODS a začalo spolupracovat s ČSSD a s KSČM. Připomenu jen například otázku cestovného ve vlacích a v autobusech, otázku budování infrastruktury, změnu situace ve zdravotní a sociální péči, ale také řadu dalších věcí důležitých pro občany, tak je to pro mě opravdu zklamáním.

Takže práci krajských zastupitelů za KSČM hodnotíte kladně. Bylo je ale dostatečně vidět a slyšet?

Myslím si, že to je právě ten největší problém. Ta práce byla odvedena, ale její prezentace nebyla. Nebyla vidět mezi lidmi a nebylo to tím, že bychom se nesetkávali s občany, ale neuměli jsme ji prodat v televizi, rádiu, novinách. To se nám prostě nepodařilo.

Označíte tedy výsledek voleb jako prohru?

Je to zklamání a samozřejmě to je velký sestup z těch preferencí. Spíš to vidím jako bod, kdy budeme muset obrátit naší pozornost k jiným způsobům práce, abychom byli schopni naše preference prezentovat před lidmi. Zkrátka musíme změnit styl práce a její prezentaci.

Souhlasíte s názory, že se na tom výsledku mohla podepsat i vaše tolerance koaliční vlády ANO a ČSSD? Dokážete svoji politiku v tomto směru dostatečně obhájit?

Je samozřejmě možné, že to pro některé naše tradiční voliče bylo nepřijatelné, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že kdybychom nespolupracovali s vládou, že by ty výsledky pro lidi nebyly, byl by tady velký chaos. Jiná vládní koalice, která by nezávisela na hlasech KSČM, by proti nám uplatňovala cenzuru mlčením, a to si myslím, že se brzy projeví.

Uveďte alespoň pár bodů, co se díky KSČM podařilo prosadit, nebo naopak čemu jste zabránili.

Existuje celá řada bodů, které je potřeba připomenout. Díky nám nebylo pravidelné zvyšování důchodů o 40 nebo 50 korun, ale o osm set a devět set korun, došlo ke zvyšování minimální mzdy, ke zvýšení mezd, které pokrylo inflaci, nebo k udržení rozhodujících majetků v rukou státu. Ať už jde o ložisko lithia či program na převedení vody do rukou veřejného sektoru. Můžeme se podívat, jak zabránila vláda s naší tolerancí dalšímu rozkrádání OKD, a máme program na to, abychom i další zdroje surovin měli v rukou veřejného sektoru. V Ústeckém kraji se nám podařilo zřídit krajský dopravní podnik, abychom nebyli vydíráni soukromými dopravci, a mohl bych pokračovat programy, které jsme probojovali na jednotlivých místech, v jednotlivých krajích, regionech a obcích, ale bohužel, pravděpodobně to bylo málo.

Podle některých politologů voliči KSČM odešli hlavně k hnutí ANO a k SPD. Souhlasíte s tím?

Podle mě to není úplně pravda. Když se podíváme na počet voličů v roce 2016 a počet voličů, které má hnutí ANO nyní, tak je to spíš dáno tím, že přišla jiná struktura voličů a volili politické strany, které tady předtím nebyly. Je pravda, že my jsme opravdu snížili z těch 267 000 hlasů v roce 2016 na 131 tisíc, ale nárůst u ANO není, protože 600 tisíc voličů ANO je méně, než bylo v roce 2016. Není to ani tím, že by přibyly hlasy například sociální demokracii, ale jsou tam hlasy pro úplně jiné politické strany, pro malé subjekty v regionech. Například v Jihočeském kraji bylo 21 kandidátních listin a ty hlasy se rozplynuly do těch politických stran, které stejně nedostaly žádný mandát.

Pod pětiprocentní hranicí skočili i sociální demokraté. Není překvapující, že v době, kdy se vlastně očekává krize, dochází k takovému odklonu od levice?

Určitě si to zaslouží nějakou teoretickou práci, na kterou v praktické politice úplně nemáme čas, ale určitě zadáme našemu Institutu české levice, aby se tím zabýval. Není to ale problém jenom České republiky, je to problém celoevropský. Očekávám, že až ta krize úplně nastane, to znamená, až se zvýší nezaměstnanost, až skončí antikovidové programy a nebude dostatek práce, tak samozřejmě lidé budou hledat řešení, a my ho musíme do té doby přinést. Zatím ta blížící se krize na lidi nedoléhá.

Zastavme se nyní u senátních voleb, do druhého kola nepostoupil ani jeden kandidát KSČM. Překvapilo vás to?

To mě překvapilo, očekával jsem, že někoho ve druhém kole mít budeme. Postavili jsme poměrně silné kandidáty a minimálně v pěti obvodech, které jsme preferovali, je to pro mě také velké zklamání. Je to nesplnění toho cíle, který jsme měli, to znamená vrátit se do Senátu. Přikládám to spíš tomu, že se nám nedaří dlouhodobě udržet trend, který jsme nastolili v roce 2010, a to je, mít širokou spolupráci v rámci Spojenectví práce a solidarity. Podíleli jsme se na jeho vzniku a na jeho fungování, podařilo se nám díky tomu oslovit velké množství lidí v roce 2012 a 2013. A po tom časově omezeném úspěchu jsme na té široké spolupráci těch dalších subjektů, ať to byly občanská sdružení, zapsané spolky nebo další politické strany, přestali pracovat. A to považuji za chybu a také za jeden z důvodů, proč se nám nedaří.

Budete dávat doporučení pro druhé kolo?

Je to standartní postup. Pokud požádají voliči jiného kandidáta voliče KSČM, aby ho podpořili, tak to musí zveřejnit, musí o to požádat konkrétní stranický orgán v daném volebním obvodu.

Následovat bude vyhodnocení voleb. Co očekáváte?

Očekávám hlubokou analýzu společenských procesů, jestli jsme na ně správně reagovali, samozřejmě očekávám analýzu naší volební kampaně, to znamená programovou a organizační přípravu, ale také aktivitu jednotlivých kandidátů, aktivitu volebních štábů v jednotlivých okresech a krajích a samozřejmě i to, jestli respektovali doporučení, které jsme dali na vedoucí kandidáty. My si nemůžeme dovolit dávat na kandidátní listiny takové osobnosti, které nebyly schopny získat mandát ve vlastní obci nebo městě. To je také jedna z věcí, která už z té první analýzy nějakým způsobem vyplývá podle preferenčních hlasů.

Bude se měnit strategie KSČM před sněmovními volbami v příštím roce?

Určitě bude.

Za přibližně dva měsíce má být sjezd KSČM. Myslíte si, že se výsledek voleb promítne nějakým způsobem do jeho jednání?

Samozřejmě se promítne. Svým způsobem se i výsledky krajských voleb promítnou do jednotlivých návrhů na kandidáty na jednotlivé funkce i na to, jestli ti lidé budou chtít kandidovat, případně jakou zaujmou pozici. Každý musí hodnotit svoji práci včetně všech volených funkcionářů.

Autor: 
Jana Dubníčková
Zdroj: 
Haló noviny