Návrh, který se nelíbí nikomu, ale Česká republika ho potřebuje. Nová pravidla takzvaného kurzarbeitu dostala sice ve Sněmovně šanci, poslanci je ale chtějí upravovat. Jejich nynější podobu kritizují zaměstnavatelé i odbory, nelíbí se opozici ani vládní ČSSD, a také podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se předloha nepovedla.
Novela zákona o zaměstnanosti i tak odolala snaze TOP 09 o vrácení vládě k přepracování a nyní míří do sociálního a na návrh opozice také do hospodářského výboru. Sociální demokraté neuspěli se snahou, aby výbory měly na debatu o kurzarbeitu jen 12 místo obvyklých 60 dnů.
Už před úvodním kolem debaty se k předloze sešlo 19 pozměňovacích návrhů, čeká se jich ještě více. Ve hře jsou i dva pozměňovací návrhy z dílny poslanců KSČM. První z nich navyšuje náhradu státu za neodpracovanou dobu ze 70 procent čisté hodinové mzdy na 80 procent. Podle druhého návrhu by se pravidla kurzarbeitu měla vztahovat i na zaměstnance na dobu určitou, pokud odpracovali 12 měsíců. Před začátkem jednání to novinářům řekli místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič a místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová.
»Má jít o umožnění situace, kdy bude ulehčeno zaměstnancům i zaměstnavatelům v době hospodářských krizí a stát bude schopen poskytnout efektivní pomoc a snížit možné riziko dopadů nezaměstnanosti,« řekl k zavedení kurzarbeitu Grospič. Navrhovaný zákon je podle něj aktuální zejména proto, že by měla končit opatření, která byla zavedena v souvislosti s koronavirovou epidemií.
»Shodu na této verzi návrhu nenajdeme, KSČM nebude pro tuto podobu novely hlasovat,« uvedla Aulická. Kvitovala, že Sněmovna nebude návrh projednávat ve stavu legislativní nouze. »Je to úplně nový zákon, který má fungovat několik desetiletí, a neumíme si vůbec představit, že by byl schválen ve stavu legislativní nouze,« uvedla.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. »Dejme návrhu šanci, prodiskutujme ho v souvislostech a hledejme řešení, které bude odpovídat nejen parciálním zájmům, ale podmínkám naší ekonomiky jako celku. V tom, že jsme dosud umožňovali, aby lidé nepracovali a přesto dostávali v podstatě plnou mzdu, už pokračovat nemůžeme,« apelovala na poslance ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Předseda ÚV KSČM, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip zdůraznil, že vítězem musí být především příští ekonomický výkon ČR. »Principiálně nejde o to, udržovat pracovní místa, která nejsou perspektivní, ale jde o to, abychom udržovali pracovní kolektivy, bez kterých se nedá určitý vysoce kvalifikovaný výrobek, práce nebo služba udělat,« uvedl. Proto komunisté podle něj s vládou diskutovali o třech základních principech – nepůjde o celý pracovní kolektiv podniku, ale jenom o vysoce kvalifikovanou práci, musí jít o vztah zaměstnavatele, zaměstnance a státu a třetím principem je, že když to stát doplácí, tak se mu to v příštím období musí vyplatit. Stejný názor mají podle něj odbory i zaměstnanecké svazy. »Nepovažuji to za zákon, který by byl zmetkem. Považuji to za návrh zákona, o kterém musíme diskutovat s největší vážností, abychom posoudili všechny parametry z těch třech pohledů, které já považuji za základní – co potřebuje vláda, co potřebují zaměstnavatelé a co musíme udělat pro zaměstnance, abychom udrželi jak pracovní kolektivy, tak jejich sociální jistoty,« zdůraznil Filip.
Stažení návrhu by věc zkomplikovalo
Premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělním Sněmu průmyslu a dopravy uvedl, že návrh zákona se nepovedl. »Pokud se to panu premiérovi nelíbí, tak je to výsledek toho, jak jednali v rámci koalice,« reagovala Aulická.
»Výjimečně s panem premiérem souhlasím,« prohlásil na plénu předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Nepamatuje si prý, že by někdy vláda žádala o podporu svého návrhu a současně by říkala, že se jí nepovedl. »Proč nám to sem dáváte?« zeptal se Kalousek a předložil návrh na vrácení normy vládě k přepracování. To neprošlo.
Podle komunistů stažení normy není řešením. Aulická uvedla, že stranám se nelíbí parametry. »Není tady shoda, že by to řešení bylo tak špatné, že by se to mělo ukončit, ale jde o to, v jakém konečném stavu bude návrh schválen,« uvedla. Rovněž podle Grospiče není důvod pro stažení návrhu ze Sněmovny. »Stažení návrhu by věc zkomplikovalo. Tím, že návrh není projednáván ve stavu legislativní nouze, se vytvoří lhůta a nic nebrání vládě, aby předložila komplexní pozměňovací návrh, v němž zosobní požadavky ostatních politických stran i partnerů v rámci tripartity a na tomto návrhu potom dále stavěla,« uvedl. Podle něj by stažení návrhu znamenalo zpoždění prací tak, že by pravidla nevstoupila v platnost ani k 1. lednu 2021. Původně měla nahradit program Antivirus od listopadu.
Grospič uvedl, že komunisté sdílí stanovisko odborů a tripartity. Z toho vyplývají i oba pozměňovací návrhy KSČM. Podle prvního, který již podpořil také sociální výbor, by pracovník dostával za neodpracované hodiny 80 procent průměrného hodinového čistého výdělku. Vláda navrhuje 70 procent. Úprava podle Aulické výrazně zmírní velký propad příjmů převážné většiny zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti. Podle druhého návrhu by se pravidla kurzarbeitu měla vztahovat i na zaměstnance na dobu určitou, pokud odpracovali 12 měsíců. V případě těchto zaměstnanců hrozí podle Grospiče, že ze systému vypadnou pracovníci v části odvětví, například ve stavebnictví, službách, dřevozpracujícím průmyslu či školství, kde je možné řetězit smlouvy na dobu určitou až po dobu devíti let. »Pokud by se na ně ta opatření nevztahovala, tak by mohlo reálně hrozit, že by tito lidé vypadli ze systému kurzarbeitu, byli by odkázáni na podporu v nezaměstnanosti a byli by v úplně jiném režimu než ostatní zaměstnanci,« uvedl Grospič. Stejný návrh podali i poslanci SPD.
KSČM: Výpovědi v době kurzarbeitu jsou nepřípustné
Komunisté dál zvažují podporu návrhu na navýšení maximální vyplácené mzdy z veřejných prostředků na 1,5násobek průměrné mzdy. To podle Aulické pomůže firmám udržet klíčové zaměstnance s vyššími mzdami.
Naopak rezolutně proti jsou vůči návrhu předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, aby bylo v době platnosti pravidel kurzarbeitu možné jednodušeji propouštět. »Pro nás je nepřijatelné, aby docházelo k tomu, že by zaměstnavatel mohl dávat výpověď v době kurzarbeitu,« uvedl Grospič. »Toto odmítáme, je to velký zásah do zákoníku práce,« prohlásila Aulická. Sněmovna by podle ní touto cestou jít neměla. »Jde především o to, aby se ochránil zaměstnanec,« dodala.
Piráti avizovali, že předloží dva pozměňovací návrhy a doprovodné usnesení. Chtějí, aby byl strop 1,5násobek průměrné mzdy, ale pouze na dva měsíce. »Takto vysoká možnost podpory by měla být krátkodobá,« řekla Olga Richterová. Celková doba podpory by se podle ní měla zkrátit na půl roku. V doprovodném usnesení chtějí Piráti zavázat vládu, aby fungování kurzarbeitu čtvrtletně vyhodnocovala a předkládala informace Sněmovně.
Občanští demokraté mají připravených zhruba 12 pozměňovacích návrhů. Chtějí například, aby náhradu mzdy stát vyplácel jen firmám, které zajistí práci pro zaměstnance na víc než jeden den za týden, jak předpokládá vládní předloha. Zaměstnavatelům plánují ulevit tím, že by pojištění platil za zaměstnance na kurzarbeitu stát.
Lidovci podporují zvýšení maximální podpory na 1,5násobek průměrné mzdy. Pracovníci by podle nich měli dostávat za neodpracované hodiny 70 procent hrubého, nikoli čistého. Vláda podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky může do schválení novely prodloužit program Antivirus, nebo zavést zpětnou platnost kurzarbeitu i při jeho schválení ke konci roku.
Podle vládní novely by přesné podmínky kurzarbeitu nastavila vláda ve svém nařízení po projednání s tripartitou. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.