Velvyslanectví Kuby v ČR
Praha
Vážený soudruhu velvyslanče,
dovolte mi, abych vyjádřil svou účast na připomínce 4. výročí odchodu historického vůdce kubánské revoluce Fidela Castra Ruz. Ve Fidelovi odešla vynikající osobnost komunistického a dělnického hnutí, Hnutí nezúčastněných zemí, odešel symbol antiimperialistického boje i symbol internacionalismu, který vyjadřoval činy. Stamiliony lidí na této planetě jej právem nosí v srdci.
Odkaz Fidela Castra se nesoustřeďuje jen na území Kuby či Latinské Ameriky. Aktuálnost jeho myšlenek a příklad jeho odvahy působí i na zbytek světa. Fidel, to byl nejen rebel proti Batistovi, nejen úspěšný partyzánský velitel, nejen premiér porevoluční Kuby. Byl to aktivní účastník hnutí, které si vzalo za cíl nejen oslabit moc USA, nejen oslabit imperialismus, ale zlomit a zničit jej – pro vysvobození lidstva z jeho okovů. Vymýtil vykořisťování, rasismus i negramotnost na Kubě a nabídl pomoc všem, kteří se v nelehkých podmínkách snažili o lepší život svých národů kdekoli na světě. Stal se symbolem opravdového humanismu a zosobněním boje za lidská práva.
My, čeští komunisté a třídně orientovaní odboráři, si v jeho osobě připomínáme věrného a upřímného přítele našeho národa, pro který měl velké pochopení i úctu.
U příležitosti návštěvy prezidenta ČSSR Gustáva Husáka v Santa Claře Fidel řekl ke svému vztahu k nám to podstatné:
„Vzpomínáme si, jak v předvečer druhé světové války bylo Československo zrazeno, jak bylo přepadeno, jak bylo rozděleno, jak bylo okupováno a jak statisíce československých mužů a žen položily své životy v tomto hrdinském boji, z něhož povstala postava, která svým vzhledem, svou tváří nám připomíná Mellu, postava, která napsala nesmrtelné stránky o houževnatosti, pevnosti a hrdinství: Julius Fučík.
A vzpomínáme si také na hrdinný boj československého lidu, na Slovenské národní povstání proti fašismu, na partyzánský boj, na vyvrcholení dlouholetých bojů malé země, kde byly spáchány některé z nejukrutnějších zločinů, jakým bylo barbarské vraždění v Lidicích – i tyto zločiny zaznamenaly dějiny, i tyto zločiny znal náš lid.
Již před socialistickou revolucí byla u nás místa, byly parky, které dostaly jméno Park Lidice. To dokazuje, že i uprostřed minulých zmatků si hrdinné dějiny československého lidu otvíraly cestu.
A právě s tímto lidem, jenž má tak dlouhou a krásnou historii, se po vítězství naší revoluce neobyčejně rozvíjely naše vztahy. A tyto city k československému lidu nevycházely pouze z obdivuhodné historie tohoto národa, ale i z jeho obdivuhodného vztahu ke kubánskému lidu.
I my jsme prožili těžkou dobu, tvrdé chvíle, kdy i nás chtěli rozdělit, také nás chtěli napadnout, také nás chtěli okupovat a také nás chtěli rozdrobit.
A vzpomínáme si na první léta, kdy si imperialisté na nás brousili zuby a my jsme neměli ani zbraně, kterými bychom se bránili. A právě první zbraně, které k nám přišly, první samopaly, první protiletadlová děla, děla a pušky přišly právě z Československa.“
Náš národ nezažil mnoho státníků, jejichž přátelství, úcta či vděk by byly upřímné. U Fidela jsme si právě touto upřímností mohli být jistí. Proto jeho památka a plamen jeho boje nikdy nevyhasne. A především pro komunisty navždy zůstane příkladem odvahy i účasti, politiky, která není bojácná, která se nedělá „od stolu“, ale s lidmi a pro lidi.
S úctou
JUDr. Stanislav Grospič
místopředseda KSČM
předseda OS ČMS
poslanec