Sněmovna se odmítla zabývat návrhem KSČM, aby označila kritiku Senátu vůči Radě České televize za nabourávání demokratického právního státu. Pro projednání návrhu hlasovalo pouze 38 ze 183 přítomných poslanců. Kromě poslanců KSČM, ho podpořili jen zástupci SPD a nezařazení poslanci.
»Ředitel České televize, s platem nepodobným platu prezidenta republiky, zjevně současně nabyl dojmu, že on sám je jediným akcionářem, jakéhosi nedotknutelného mediálního impéria a může si směrem ke koncesionářům, jejichž zájmy zastupuje Rada České televize, dovolit cokoliv. To po dlouhou dobu skutečně mohl, podporován jistými politickými kruhy, ale již začíná Rada České televize skutečně pracovat, jak dle zákona, již dávno měla,« uvedl při zdůvodňování svého návrhu místopředseda výboru pro evropské záležitosti Jiří Valenta (KSČM).
Management ČT se tak podle něj »bude muset nejspíše připravit na další odhalení četných pochybení, a to nejen hospodářského charakteru«. Fakt, že v nepřijatelném trendu pokračuje společně s ředitelem i Senát, ho však prý nenechává chladným.
Sněmovna tak měla podle Valenty odmítnout »jakékoli pokusy Senátu o politické zásahy do nezávislosti Rady České televize a její kontrolní činnosti«. Dolní komora měla také vyzvat Senát, »aby upustil od jakékoli dalšího nabourávání principů demokratického právního státu a parlamentní demokracie, mezi které nepochybně patří také svrchovaná a politicky nezávislá činnost Rady České televize«. Valentův návrh se týkal usnesení Senátu z 19. listopadu, v němž konstatoval, že odvolání dozorčí komise Radou ČT nebylo v souladu se zákonem o ČT. Senát současně požádal volební výbor Sněmovny, aby se pochybeními rady zabýval a v případě jejich potvrzení zvážil odvolání radních, kteří se chyby dopustili. Rada ČT podle senátorů nepostupovala transparentně, odvolání členů dozorčí komise řádně nezdůvodnila a nepostupovala podle zákona, když odvolala dozorčí komisi jako celek, nikoli pouze její jednotlivé členy.