Letos oslavujeme 200. výročí narození jednoho z nejvlivnějších revolučních myslitelů, Friedricha Engelse. Ačkoli sám Engels byl velkým teoretikem a revolučním aktivistou, strávil většinu času ve stínu Karla Marxe, svého celoživotního přítele a spolupracovníka.
Ačkoli se narodil v bohaté rodině, jeho třídní zázemí nepoznačilo jeho životní cestu jako bojovníka za chudé a utlačované. Už jako dospívající viděl, jaké hrozné podmínky snášejí dělníci v průmyslové oblasti Porýní v Německu, kde vyrůstal. Ke konci roku 1842 získal práci ve firmě svého otce v Manchesteru v Anglii a pracovní podmínky, které tam viděl, ho šokovaly a trvale vedly v jeho budoucí politické práci.
Díky svým dílům jako Anti-Dühring, Socialismus: utopický a vědecký, Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu a dalších si určitě zaslouží své místo jednoho z nejvlivnějších a nejzásadnějších revolucionářů.
Engels a Marx ve svých analýzách předpovídali akumulaci kapitálu v co nejmenším počtu rukou, takže bychom se neměli divit, že během této pandemie, kdy se dělnická třída stala ještě chudší, se bohatství miliardářů zvýšilo o 27,5%. Dvě stě let po jeho narození, uprostřed pandemické, hospodářské krize a hrozící klimatické katastrofy, by měl Engelsův celoživotní závazek k dělnické revoluci sloužit jako inspirace pro všechny, kteří požadují lepší svět.
Engelsovo stále aktuální teoretické dílo je výzvou všem, kteří chtějí bojovat za lepší podmínky pracujících, kteří chtějí odstranit příčiny vykořisťování, bezpráví a útlaku, na kterém je postaven kapitalismus a bezbřehá moc oligarchie. Myšlenkový Friedricha Engelse odpovídá aktuální situaci více, než kapitulantská a sociálnědemokratická politika tzv. „moderní levice“, politika slibů, radikálních frází, ale především politika smíření se s kapitalismem, s imperialistickými strukturami a soužití s kapitalisty. Zdůrazním na závěr to podstatné: Nejde o návrat k Engelsovi kamsi nazpět do historie, ale KUPŘEDU!