Tempo očkování proti onemocnění covid-19 se pomaličku zrychluje, ale Česká republika je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel stále mezi nejhoršími v Evropě a podprůměrná i v celosvětovém měřítku. Ukázalo se, že spoléhat se v otázce dostupnosti vakcín pouze na EU a nevyužít i jiné možnosti, bylo veskrze špatné rozhodnutí. Musíme nyní čelit obrovskému nárůstu nakažených, zemřelých a hospitalizovaných. Nemocnice jsou přetížené a zdravotníci psychicky i fyzicky vyčerpaní. Chybí především odborný nelékařský personál. Rychlá proočkovanost, kromě hledání účinných léků, je cestou k běžnému životu bez omezujících restrikcí. Vymlouvat se v této situaci na Evropskou unii je hanebné. Na úrovni členských států existují právní a regulační nástroje, které umožňují dočasné dodávky neschválených léků kvůli ohrožení veřejného zdraví. Je zde jasná pravomoc národní legislativy v rámci programů nouzového použití. Pokud tedy SÚKL schválí použití Sputniku V, popřípadě i dalších vakcín, nijak to neporušuje unijní právo. Toto schválení potom samozřejmě nemá celounijní platnost.
I v současné době používané a Evropskou lékovou agenturou (EMA) schválené vakcíny na covid-19 dostaly pouze podmíněné rozhodnutí o zrychlené registraci, tzv. CMA. To je postup používaný v případě stavu nouze veřejného zdraví. Ani tyto očkovací látky nemají plnou registraci, ale jejich automatické použití ve všech členských zemích je umožněno.
Ruská vakcína Sputnik V dosáhla ve třetí a poslední fázi klinických testů účinnosti 91,6 procenta. Uvádí to studie, kterou zveřejnil lékařský časopis Lancet. Účinnost je navíc vyšší než u oxfordské vakcíny. To souvisí s tím, že se používá dvou různých adenovirů jako vektorů. V druhé dávce je jiný nosič než v první a tím i jedna dávka snižuje riziko propuknutí vážné formy covidu-19. Zajímavá je potom i cena. Jedna dávka by totiž měla stát méně než deset dolarů (217 korun). Potvrzuje se fakt, který KSČM říká od samého počátku. Ruskou vakcínu je možné nakoupit v mimořádné situaci i bez registrace EMA. Vyžaduje to ovšem součinnost ministerstva zdravotnictví a SÚKL, jako tomu bylo například u léku remdesivir z USA. Je ale jasné, že ve skutečnosti A. Babišovi, ministru zdravotnictví Blatnému i ředitelce SÚKL I. Storové o české občany a ochranu jejich zdraví i životů příliš nejde. Jak si jinak vysvětlit, že i při nedostatku vakcín, nákup Sputniku V bez posvěcení EMA opakovaně odmítají. Nevyvíjejí žádnou osobní aktivitu a paní Storová stále zpochybňuje kvalitu, klinická hodnocení, účinnost i bezpečnost výroby ruské vakcíny.