Místo sázky na plyn musí Česko stavět jaderné bloky v Dukovanech i v Temelíně. „Plynové elektrárny je možné použít jako rychlou zálohu pro výpadek větrné nebo sluneční energie, případně při velké odstávce vodních elektráren nebo elektráren jaderných,“ vymezuje pozici své strany předseda KSČM Vojtěch Filip.
Metan, který uniká při těžbě zemního, nebo břidličného plynu má na životní prostředí násobně horší dopad, než oxid uhličitý. To je jeden z důvodů, proč Vojtěch Filip nechce, aby Česko nahradilo uhlí plynem. Tím dalším je závislost na dovozu.
Podporujete nahrazení uhlí v českém teplárenství a energetice zemním plynem?
Ne primárně, plynové elektrárny je dle našeho názoru možné použít jako rychlou zálohu pro výpadek větrné nebo sluneční energie, případně při velké odstávce vodních elektráren nebo elektráren jaderných. Plyn je dovozová surovina spojená s velkou závislostí na dodávkách prostřednictvím plynovodů a možná je i velmi drahá náhrada břidlicovým plynem. Je to nejméně vhodná cenová náhrada za uhelné elektrárny. Navíc unikající metan při těžbě plynu zemního případně břidlicového má daleko horší důsledky na životní prostředí než CO2 asi 87krát, jak upozorňuje Milan Smrž, předseda české sekce sdružení Eurosolar.
Podporujete dotace na výstavbu a přestavbu plynových elektráren a tepláren?
Ne. Důvodem je dražší provoz a tedy dražší elektřina pro konečného spotřebitele. Plynové elektrárny jsou vhodné pouze jako rychlá náhrada výpadku obnovitelných energií nebo při velkých opravách jaderných zařízení.
Kdo a kde by, podle vás, plynové elektrárny měl stavět?
Opět pouze jako vhodná náhrada za výpadky obnovitelných energií a se zapojením do energetické soustavy ČR.
Máte relevantní informace o tom, kolik procent metanu uniká při těžbě plynu v Rusku, odkud bereme a budeme brát drtivou většinu plynu?
Uniká asi šest procent metanu, ale daleko horší dopad na životní prostředí má těžba břidlicového plynu v USA, kde uniká asi osm procent. Navíc je břidlicový plyn s ohledem na nutnost jeho zkapalňování, přepravu přes moře a následnou úpravu pro konečnou distribuci a dopravu ke spotřebitelům, tedy plynovým elektrárnám, dražší, než zemní plyn dopravovaný plynovody.
Ačkoli se zastánci plynu snaží tvrdit opak, Česká republika je závislá na ruském plynu. V tuhle chvíli z něj bereme přibližně 74 procent přímo a dalších zhruba 14 procent prostřednictvím německé burzy, přičemž jde ale opět vesměs o ruský plyn. Bude tomu tak i nadále, protože napojení na polskou a rakouskou síť, které by mohlo do Česka přivést plyn z jiných zemí, dodnes chybí. Nejde tedy o ještě mnohem větší bezpečnostní riziko, než v případě jádra, které se vždy nakupuje na několik let dopředu, zatímco zásoby plynu máme na nějakých 90 dnů?
Ano. Závislost na plynu ať již z Ruska nebo jiných států – od jiných států a zejména USA navíc dražší – by byla ještě větší než v současné době. Byla by tedy horší i z bezpečnostního hlediska. Proto KSČM upřednostňuje urychlenou náhradu uhelných elektráren přístavbou Dukovan a dostavbou Temelína.