Komunisté budou žádat vládu o změnu strategie očkování tak, aby byl reálný cíl proočkování větší části společnosti do konce června. Novinářům to řekl předseda ÚV KSČM, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Informace budou chtít také ohledně návratu dětí do škol a plánu dalšího rozvolňování.
»Jsme v situaci, kdy máme špatná čísla pokud jde o úmrtnost, nemocnost, stav v nemocnicích a samozřejmě o dostatek vakcín,« zdůvodnil Filip požadavek na změnu strategie očkování. V této souvislosti ocenil pondělní vyjádření vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka ohledně předobjednání vakcíny Sputnik V tak, aby byla k dostání co nejdřív po schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA). »Jsem rád, že pan Hamáček změnil stanovisko a že snad bude vláda jednat i o dalších vakcínách, které jsou dodávány prostřednictvím Evropské unie. Doufám, že to bude dostatečně rychle, abychom mohli do konce dubna strategii změnit tak, že původní termín, to znamená proočkování do konce června, bude alespoň zčásti reálný, když za ministra Blatného nebyl reálný ani konec září,« prohlásil Filip.
Na návrh místopředsedkyně sociálního výboru Hany Aulické Jírovcové (KSČM) se Sněmovna bude situací ohledně očkování zabývat zítra večer.
Komunisté budou po vládě chtít také strategii návratu dětí do škol, a to nejen žáků, ale také studentů středních a vysokých škol.
Do třetice budou požadovat strategii dalšího rozvolňování. »Rádi bychom věděli, jaká je vládní strategie postupného rozvolňování poté, co skončil nouzový stav, a jedeme podle pandemického zákona,« řekl předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Dodal, že poslanci KSČM tak budou činit na každé z následujících schůzí dolní komory po celou dobu trvání pandemie. »Chceme se kvalifikovaně bavit o těchto záležitostech, chceme od vlády odpovědi, chceme, aby jasněji sdělovala veřejnosti nejen prostřednictvím tiskových konferencí, ale třeba i reklamní kampaně, co a jak bude v následujících dnech a týdnech,« uvedl Kováčik. Dodal, že když může probíhat tak masivní a tvrdá reklamní kampaň proti kvótám na potraviny téměř ve všech sdělovacích prostředcích, tak určitě je možné udělat i masivní reklamní kampaň na strategii rozvolňování.
S návrhem na zařazení bodu, v němž by vláda informovala o tom, jak si představuje rozvolňování, vystoupil v úvodu schůze místopředseda výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček (KSČM). »Mnozí občané spoléhali na to, že skončí nouzový stav a republika bude uvedena do normálu,« uvedl. K tomu však nedošlo a veřejnost si podle něj zaslouží informaci o tom, jak si to vláda s novým ministrem zdravotnictví představuje do budoucna. Návrh získal podporu Sněmovny. Bod zařadila na příští úterý.
Prioritou je i střet zájmů
Filip informoval, že pro KSČM je prioritou dubnové schůze Poslanecké sněmovny projednání komunistické novely zákoníku práce, která zavádí pětitýdenní dovolenou. »Bude to jedna ze zásadních věcí, kterou budeme vyjednávat s vládní koalicí,« uvedl. I proto, že program schůze čítá přes pět set bodů, budou poslanci KSČM požadovat předřazení tohoto bodu.
Komunisté mají zájem také o projednání svého návrhu zákona o střetu zájmů, který rozšiřuje počet lidí podávajících majetková přiznání. Vzhledem k tomu, že tento návrh, který je v prvním čtení, by se již pravděpodobně nestihl projednat, Filip v úvodujednacího dne navrhl jeho zařazení za návrh zákona o střetu zájmů, který předložila skupina poslanců napříč stranami a je ve druhém čtení projednávání. Filip chce text komunistické předlohy načíst do této poslanecké novely jako pozměňovací návrh. »Budeme chtít, aby to bylo schváleno ještě do konce volebního období,« prohlásil s tím, že střet zájmů byl součástí politických programů všech devíti politických stran ve Sněmovně. Sněmovna jeho návrh schválila.
Oceláři se řítí do problému
Místopředseda komunistického poslaneckého klubu Leo Luzar uspěl se svým návrhem na zařazení nového bodu, v němž by místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) informoval o situaci v ocelářském průmyslu. »Ocelářský průmysl v Evropě se v rámci Guptovy ocelářské skupiny řítí do obrovského problému. Jedním z významných závodů tohoto konglomerátu je huť Liberty v Ostravě. Jediná zatím zisková huť, která v jeho ocelářském gigantu existuje,« informoval Luzar. Varoval, že problémy, které tam momentálně jsou, zasáhnou nejen celý Moravskoslezský kraj, ale můžou zasáhnout i celou republiku. Po ministrovi chce vědět mimo jiné, kde skončily dvě miliardy, které firma získala od státu jako provozní úvěr. »Ostravská Nová huť z toho nečerpala ani korunu a nikdo neví, kde peníze skončily,« dodal Luzar. Jeho návrh Sněmovna přijala, problematikou se bude zabývat příští úterý.