Člověk by si pomyslel, že duben je měsíc trochu nudný. Ani jaro ani léto. A hleďme podcenili jsme pracovitost našich »zaklínačů veřejného mínění« a zejména rusofobů. Rozhořela se nám – zatím jen diplomatická – válka. Pan J.Šídlo se raduje a má zato, že Moskva musí být v šoku z české reakce. Je příkladem, že jízlivost mu nechybí, nenávist k jinak smýšlejícím také ne a na skromnost a objektivitu rozhodně nezajde. Není sám. »Vedoucí síla« »tvorby« vědomí národa tedy ČT, se v honičce za senzací (vyvážené zpravodajství předpokládá vzdělané žurnalisty) naprosto vede. Interview všech jejich moderátorů připomínají scénu ze Švejka, kdy je vyslýchán strážmistrem Flanderkou v Protivíně. Končí vždycky jednou větou v hlášení: Jmenovaný J.Švejk je ruský špion….
A jak jsem předpokládal, vytáhl opět »cirkus emeritních«. Když jsem kladl otázku: kdeže jsou vyjádření našich speciálních služeb při ohrožení COVIDEM – mlčení. Stejně tak zarytě mlčeli naši emeritní armádní generálové. Zřejmě je na školeních v NATO na takové bezpečnostní ohrožení nepřipravovali, ale vzhledem k tomu, že mají i Akademii generálního štábu SSSR – tam jim tuto problematiku jistě přednášeli. Nyní promluvili. A naši skvělí rusofobové, o kterých také. Člověk je rád, že se nezklame v tak »zásadových« lidech jako je P.Šustrová, L.Dvořák. Hned vím, že jsem v Čechách.
Zatímco píši tyto řádky ČT ohlašuje, že pan Navalnyj přerušuje hladovku. Upřímně - čekal jsem to. Před lety jsem v podobné situaci nabídl lékařskou pomoc J.Tymošenkové, když seděla v kyjevském vězení. Vycházel jsem i ze znalosti mých kolegů spolužáků v Kyjevě a z upřímného přání pomoci. No, sláva bohu i bez mojí pomoci se J.Tymošenková těší dobrému zdraví a poslancuje v Parlamentu Ukrajiny. A platí: Navalnyj není Mandela.
Jsme informováni o vyjádření solidarity, jak z EU tak NATO. Dobrá. Jde sice podle mojí zkušenosti o vyjádření vlažné, ale… budiž. Avšak: kde byla ona solidarita při rozdělování vakcín, nebo nabídce NATO (tedy pomíjím těch 9 lékařů z USA, kteří v minulém roce spíše než pomáhali, sbirali zkušenosti)?
Zbývá nám podívat se na spouštěcí mechanismus celé kalvárie posledních dnů. V dramatickém podání »Two mens Show« se konala tiskovka A.Babiše a J.Hamáčka. Bylo nám sděleno, že naše peníze z daní nešly nadarmo, že je (jasné), tedy skoro, že za tím stojí GRU a řetězová reakce byla spuštěna. Sankce, vypovídání diplomatů a kdo ústa měl, dštil oheň a síru na adresu Ruska. Co je opravdu smutné, je smrt dvou nevinných lidí ve Vrběticích. I proto je nezbytné více než podrobné vyšetření. Společenská nebezpečnost události je nejvyšším příkazem pro orgány činné v trestním řízení. A vyšetření a objasnění je nutno přesně oddělit od všeho ostatního, co se dělo dále, neboť to byly následky politické. Pokud šlo o to, že důkazy jsou utajeny – takže je vlastně mohou znát jen hlavy pomazané, máme právo se jich ptát, proč takovou vážnou věc před námi tajili, ale např.časopis Respekt ji měl k dispozici? Musí se domluvit, kdo a jak bude říkat pravdu a kdo méně…. Nám ostatním by totiž jinak zůstala role »věřících« a také těch, kteří zaplatí dopady.
Tak a co mezi tím? Rosatom je ze hry (tedy zatím, neb nic není na věčné časy), Sputnik úspěšně letí k výrobě do Německa, u nás jsme při tom protáhli termíny očkování tak, aby nebylo tak zřetelné, že dodavatelé vakcín neplní podmínky, a podařilo se »nasmradit« v česko ruských vztazích na dlouhou dobu. Jaký pocit musí prožívat pánové Kolářové, Hřib, Bartošek, Fiala… A mnozí z nich se už nemusí bát ani otravy ricinem, byť společnost otrávili svými slovy dostatečně.
Co je hloupé, že se stále opakuje stejná píseň - k tvrzení chybí důkaz. Tedy u dvojitého agenta Skripala »zameteno«, u otravy Navalného »zameteno«, u sestřeleného Boeingu KLM »zameteno«, u Vrbětic – mělo to bouchnout jinde (kazí nám to prokurátor Zeman, že nejsou důkazy k zahájení trestního stíhání… doufám , že je už nějaký J.Kroupa či jiný důveryhodný zdroj shání).
Ach, mnoho, mnoho otázek a setsakramentsky málo odpovědí, co by stály za zamyšlení. A tak mám radost, že přes nedostatek vakcín se naše epidemiologická situace lepší, mám radost, že je tu kvetoucí jaro, které je cítit i přes respirátor. A samozřejmě i přes omezení nám nic nebrání vzpomenout kytičkou květů těch, kteří položili životy za naši svobodu ve 2.světové válce. Mám starost, že tahle kapitola a zkušenost povede k ještě větší snaze pokřivit i tak zohýbanou interpretaci naší historie. Věřím však v to, že mládí odvrhne pirátské myšlení a udělá si vlastní zkušenost a na jejím základě si bude vážit života bez omezení a omezenců.
Věřím takovému pokolení – a to není apríl.