Schválení návrhu na zákaz umísťování dětí do tří let do ústavní péče, který se snaží v novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí prosadit Olga Richterová (Piráti), by mělo závažné dopady na celý systém o ohrožené děti. Novinářům to řekla místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Nesouhlasí ani s návrhem Aleše Juchelky (ANO) na transformaci kojeneckých ústavů. Návrh si podle ní vyžaduje další debatu. Aulická proto ocenila ochotu poslanců uskutečnit k oběma tématům společné sezení sociálního a zdravotního výboru, kterého by se zúčastnila i odborná veřejnost. »Je potřeba, aby některé populistické záležitosti, které se nesou mediálním prostorem, byly zargumentovány a aby se v Poslanecké sněmovně přijaly věci, které by neměly dopady na péči o ohrožené děti,« uvedla Aulická na tiskové konferenci, které se zúčastnily také senátorka Jitka Chalánková (bezp.) a poslankyně Ivana Nevludová (nezař.)
»Takhle závažná témata by neměla být řešena s ohledem na politické strany ale odborně,« vysvětlila Chalánková. Poukázala na to, že novela o sociálně právní ochraně dětí hned v úvodu vysvětluje důležitost individuální péče, kterou však podle ní nikdo nepopírá. »Všichni jsme na jedné lodi a není dobré dostat se do konfliktu, že někdo hájí ústavní péči a někdo je zásadně proti ní,« uvedla senátorka. Zdůraznila, že nejde o souboj mezi ústavní a pěstounskou péčí, ale o to, že je potřeba zajistit pomoc ohroženým a týraným dětem s ohledem na jejich další stabilní vývoj. »Takovýto postup náš systém péče o ohrožené děti plně reflektuje a není ho třeba revolučním způsobem kácet, ale je třeba vždycky mít na mysli pomoc a péči o ohrožené děti, aby nedocházelo k narušení jejich stabilního dalšího vývoje,« konstatovala Chalánková.
Nerušme něco, co opravdu funguje
Nevludová zdůraznila, že dětská centra poskytují komplexní péči o děti. »Vždy je brána v úvahu individuální situace dítěte a jeho rodiny, kdy přednost má podpora biologické rodiny a hledání takových alternativních řešení, která zaručí dítěti bezpečí, plnění jeho potřeb s ohledem na jeho věk a zdravotní stav,« uvedla. Připomněla, že převážná většina dětí do tří let pobývá v zařízeních buď z důvodů vážného zdravotního stavu, nebo se jedná o děti z větších sourozeneckých skupin. »Umístění dítěte do dětských center pro děti do tří let je až tím konečným řešením. V žádném případě se nejedná o rutinní umísťování dětí do těchto center,« zdůraznila poslankyně. Juchelkův návrh, který počítá s přeměnou kojeneckých ústavů na centra komplexní péče pro děti ve vážném zdravotním stavu a jejich rodiny. Podle poslankyně přináší snahu rušit něco, co dlouhodobě funguje, a to za každou cenu. »S pomocí některých nadací, neziskových organizací, občanských sdružení a různých celebrit je tady snaha zdiskreditovat kvalitní péči dětských center. Nerušme něco, co opravdu funguje,« vyzvala kolegy.
Točíme se v bludném kruhu
Tiskové konference se vzdáleným přístupem zúčastnili i odborníci z praxe. Ředitelka Dětského centra Kladno Hana Gabrielová uvedla, že dětská centra nejsou zařízení, která pečují o děti dlouhodobě. »My děti přijímáme, provedeme výkonovou a zdravotní diagnostiku a zajistíme co nejrychleji přechod do dalšího života,« uvedla. Zajišťují ale také i dlouhodobou péči pro chronicky nemocné děti. Nejvíce ji však trápí péče o velké sourozenecké skupiny. V poslední době se podle ní stává trendem, že se děti rozdělují do jednotlivých zařízení, pěstounských péčí nebo do příbuzenské pěstounské péče po celé republice.
Zástupkyně opatrovnických soudů Kamila Horká konstatovala, že jde o problematiku, která se diskutuje už mnoho let, avšak argumenty odborníků nejsou vyslyšeny. »Točí se to v bludném kruhu,« uvedla. Přimlouvala se za to, aby dětská centra zůstala zachována jako alternativa k pěstounským péčím. »Dětská centra vždy sloužila jako kvalifikovaná pracoviště. Neměňme to, co funguje,« apelovala.
»Zákaz umísťování dětí do pobytových zařízení by znamenal významný zásah do sociálně právní ochrany dětí,« varovala Blanka Vildová za Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Poukázala na statistiku ministerstva práce, podle níž bylo v roce 2020 třeba zajistit bezodkladně péči pro 2684 dětí. »To není možné zajistit jiným způsobem než tím, že budeme využívat pobytová zařízení,« uvedla.
Podle psycholožky Jany Procházkové jsou v péči o děti lůžková i ambulantní zařízení nenahraditelná. Návrh zákona je podle ní krokem zpátky. V podobném duchu vystoupil také Tomáš Slavata, pěstoun a filantrop z praxe, spolupracující s dětskými domovy.
Sociální výbor doporučil, aby se norma vrátila ze závěrečného schvalování do druhého čtení.