Na Armádu ČR je spoleh, ale za jakou cenu?

15. 6. 2021

Na webu ekonomickydenik.cz jsem si se zájmem přečetl komentář s titulkem "Ministerstvo obrany vede závod, co zvládne nakoupit do voleb. BVP to nebude".

Ano, je možné, že BVP za bezmála 52 miliardy se státní kasou neprotáhnou, ale měly by to být jiné dva projekty. Samohybná děla Caesar od francouzského státního podniku Nexter Systems za 10 miliard a systém protivzdušné obrany krátkého doletu SHORAD Spyder z Izraele. Ten "vycucne" z armádního rozpočtu kolem 15 miliard korun. Potíž je v tom, že oproti původním předpokladům z roku 2019, resp. u děl z roku 2016, kdy jednání o koupi odstartovala, jaksi povyrostly ceny - u houfnic byl původní předpoklad 5,9 miliard a u "protivzduchu" 9 miliard. Jak uvádí ekonomickydenik.cz, od té doby (2019, resp. 2016) roste inflace, cena oceli apod.

Budiž. Moje otázka ale prioritně nemíří na cenu, byť je astronomická až nevkusná... Ptám se, k čemu konkrétně Armáda ČR samohybná děla a protivzdušnou obranu krátkého doletu potřebuje. Nevím, do jakých až podrobností musí ministerstvo obrany tyto nákupy obhajovat a vysvětlovat, ale to zdůvodnění by mě zvláště u těchto dvou armádních položek velice zajímalo.  

Poněkud obhroubleji řečeno - zase vše nasvědčuje tomu, že někde zbylo něco, co už není prodejné, tak zaúkolujeme Armádu České republiky. Na ní je totiž stoprocentní spolehnutí.

Autor: 
Stanislav Mackovík