S největší úctou, prosím, přijměte tuto mou zdravici. Nemohu být dnes s vámi na Cínovci, jsem u našich bratrů z Komunistické strany Slovenska, kteří si slavnostně připomínají vznik prvého organizovaného komunistického hnutí v tehdejší Československé republice.
Před 70 lety byl přijat zákon č. 69/1951. Dnes se přijetí tohoto zákona vydává za zločinný akt. Ti, kdo poctivě s nejlepším svědomím střežili hranice suverénního mezinárodně uznávaného státu Československé republiky, jsou vydávány za zločince nejhrubšího zrna. Kolo dějin je vrtkavé.
Co říci na věcné logické otázky, jak asi své hranice zabezpečovalo například Rakousko-Uherská monarchie, či první Československá republika, jak je zabezečují jiné státy ve světě, například USA, či Velká Británie.
Položme si otázku, proč již za prvé republiky vznikly skupiny SON (strážců obran národy)? První Československá republika v podstatě nepřetržitě musela s krátkými přestávkami bránit pohraničí nové republiky.
Chtěl bych všem, kteří se na ochraně hranic Československa podíleli, vyslovit velké uznání a empatii. Nasazovali své životy, aby bránili klidný a mírový život většiny obyvatelstva!
Antikomunistická a protivlastenecká hysterie dnešních dní by neměla nikoho nechat na pochybách, kam formující se volební koalice pravice směřují. O ničem jiném není ani přijetí Daniela Hermana nejvyššího Sudetoněmeckého ocenění ceny Karla IV.
Je tragické, že zákon, který pomohl Československé republice a jejím obyvatelům v míru, je dnes dáván do kontrastu s protiruskou hysterií.
Vládní elity vzpomínají všech možných dat, ale další, zcela zásadní datum, jim uniká. A sice 22. červen 1941. Ano, osmdesát let uplynulo od barbarského předení Sovětského svazu Hitlerovským nacistickým Německem. Byl to den, kdy se země na dlouhá čtyři léta zachvěla a lačně pila lidskou krev. Buďme proto ostražití. Přepadením Sovětského svazu byla zahájena otevřená genocida slovanských národů. Není národů bez internacionalismu a nebylo by porážky nacistického Německa, ukončení holocaustu židů, poroby národů Evropy, kdyby slovanské národy a zejména Sovětský svaz nenašel obrovskou sílu a odhodlání, nenechat se porobit. Český národ patří k národům slovanským. Nikdy nemůžeme zapomenout oběti našich osvoboditelů a zejména Rudé armády. Nikdy nemůžeme zapomenout vlastenectví příslušníků pohraniční stráže, bránit svou vlast. V jednotě a vlastenectví je síla.
Čest jejich památce. Nezapomeneme!
Stanislav Grospič, místopředseda ÚV KSČM