Rozhovor Haló novin s kandidátem KSČM do Sněmovny v Ústeckém kraji Lukášem Přikrylem
Kandidujete za KSČM v podzimních volbách do Sněmovny. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat?
Již od školních let sleduji různé politické debaty a dostat se do Poslanecké sněmovny bylo mým tajným přáním. Pokusit se něco změnit, rozhodovat o důležitých věcech ohledně chodu státu mi přišlo vždy velmi zajímavé a nyní mám možnost se pokusit svůj sen splnit, tak proto jsem nabídku ke kandidatuře s radostí přijal.
Je to vaše první větší politická zkušenost?
Jestli se dá brát komunální politika za větší politickou zkušenost, tak není. V mých rodných Teplicích jsem zastupitelem města a členem výboru pro dotace a dopravu.
Jaké jsou největší problémy území, za které se ucházíte o post poslance? Jak byste jako poslanec mohl a hlavně chtěl lidem, kteří zde žijí, pomoci?
Tak jako v každém kraji se najde i v tom našem hned řada problémů. V posledních letech se naštěstí nezaměstnanost trochu snížila, průměrná mzda zvýšila, ale i přes tyto pozitivní statistiky se především díky vysoké inflaci nachází stále více a více lidí žijících na hranici chudoby. Dalším tématem, na které by se jistě nemělo zapomínat, je problematika životního prostředí.
V Ústeckém kraji je také stále veliký problém s kriminalitou a v neposlední řadě bych rád zmínil můj osobní pocit, že náš kraj je brán jako podřadný oproti jiným krajům. Jako jeden z posledních případů můžu uvést např. zásobování vakcínami proti COVID-19…
Pokud se stanete členem dolní komory parlamentu, jaké oblasti byste se chtěl věnovat především a proč?
Jsem všestranný člověk, takže těch oblastí by se našlo asi hned několik, ale nejvíce mě vždy zajímala zahraniční politika.
Čím se zabýváte v »civilním« životě?
V nepolitickém životě jsem strážníkem u MP Teplice a ve svém volnu se nejvíce věnuji své přítelkyni, domácnosti a naší fauně a floře. Dále rád cestuji a nepohrdnu ani posezením s přáteli u pivka.
Jakou připravujete volební kampaň? Máte nějaké motto?
Žádné své speciální motto jsem nevymýšlel. Co se týče předvolební kampaně, tak tu z největší části povedu kontaktní přímo na ulici a z jisté části i na internetu.
Jaký volební výsledek tipujete a co budete považovat za svůj volební úspěch?
Mým největším volebním úspěchem by bylo samozřejmě probojovat se do Sněmovny, ale díky aktuálním preferencím bude mým volebním úspěchem i to, že má kandidatura pomůže KSČM překonat pětiprocentní hranici. I přes negativní preferenční vývoj budu optimista a věřím v zisk 7 %.
Radikalizace a fašizace společnosti je opravdu čím dál silnější, do jaké míry jsou tyto procesy v kapitalismu přirozené a do jaké míry je toto spontánní?
Radikalizace a fašizace společnosti byly vždy v jisté míře spojeny s procesy v kapitalismu, ale to, co se děje poslední léta, není nic jiného, než spontánní vývoj. Západ, místo aby pomáhal válkami zmítaným zemím přímo na místě, raději vymýšlí kvóty. Imigranti s sebou přinášejí i zvýšenou kriminalitu a toto je pak voda na mlýn populistickým stranám typu SPD, které si k tomu ještě něco přihodí a tím získávají víc a víc protestních hlasů. Problém s imigranty ale není jediný, který zapříčiňuje zvyšující se oblibu hnědých. Ono se stačí podívat i jen na sport, kde nedávno UEFA chtíc se zalíbit BLM svým bojem proti rasismu potrestala bez důkazů našeho fotbalistu Kúdelu stopem na 10 zápasů za údajnou rasistickou nadávku, ale hráče, který svým zákrokem ve stejném zápase ohrozil na životě našeho Koláře proražením lebky, nepotrestala ani polovinou trestu. Takováto nešťastná rozhodnutí jsou pak další živnou půdou pro nácky/rasisty…
Korunu takovým nešťastnostem nasadilo nedávno u nás v Teplicích naše největší etnikum svojí demonstrací proti policejní brutalitě, kdy kolega z PČR zasahoval pouze tak, jak měl. Čím bude více takových afér a problémů, tím více se bude společnost rozdělovat a radikalizovat směrem doprava…
Jak se rozpozná ten opravdový vlastenec od toho radikálně nacionalistického, ze kterých se lehce stanou náckové nebo opravdoví fašouni?
Opravdový vlastenec miluje a velebí svoji vlast bez toho, aby si u toho podmaňoval či vykořisťoval jiný národ/rasu.
S tím dnes souvisí i přepisování dějin a zejména jsou to otázky II. světové války. Je to jen rozdílná interpretace, nebo je to něco víc?
Tak ne nadarmo se říká, že historii píšou vítězové… Ale pevně věřím, že máme v ČR stále plno učitelů profesionálů, kteří dějiny popisují tak, jak se ve skutečnosti odehrály. I když jsem se setkal z doslechu s pár případy, kdy učitel přednášel dosti rozdílnou interpretaci. Horší situace je asi spíše v našich médiích, kde ke zkreslování dějin dochází častěji.
Myslíte si, že koncept nepodmíněného základního příjmu pomůže k návratu levice na výsluní? Nejedná se jen o projekt, aby mohl samotný kapitalismus přežít svoji vlastní krizi?
Myslím si, že tento koncept měl přijít již o řadu let dříve.
Celoevropským problémem »levice« je, že se snaží zabývat právem menšin. Nic proti tomu, ale levice, a to zejména ta antisystémová, se má zabývat zejména právy většiny, tedy právy pracujících…
S tímto tvrzením se nedá jinak než souhlasit.
Společnost je atomizovaná. Podmínky lidí jsou jiné ve městech a v malých obcích. I různé věkové kategorie mají v odlišných ekonomických situacích různé problémy. Některá témata jsou společná mnohým skupinám, některá ale jsou specifická… Jak znovu získat podporu? Hájit zájmy dolních 10 milionů?
Ono je dosti těžké se zavděčit všem. Každý člověk přemýšlí jinak, každý má jiné potřeby a nároky. Větší podporu získáme jedině tím, když pro lidi budeme pojistkou toho, že právě my jsme ti, co jim zajistí větší jistoty a vyšší životní úroveň.