Za posledních třicet let jsme si zvykli nakupovat ve velkých obchodních centrech. Přijedeme autem, nakoupíme, naložíme, a hurá domu či na chalupu.
V mnoha případech, protože se s tím nemusíme tahat v taškách, nakoupíme i to, co jsme neměli v plánu, ale nekupte to, když je to v akci, pro jistotu vezmeme i více, a nezřídka pak část i vyhodíme…
To je ve městě, ale kdo žije na vesnici a navíc »je socka« - nemá auto, musí se spolehnout na místní obchod.
Ve většině případů vesnické obchody, které ještě zbyly, provozuje Jednota (COOP). V posledních letech ale skomírají, jejich provoz je ztrátový. Obce je financovat nechtějí a Jednota svůj malý obchod ve vsi zavře. Nechápu to, v jihočeském pohraničí naši obchodně zdatní vietnamští spoluobčané některé krachující obchody převzali a kupodivu prosperují. Ale i Jednota (COOP) má své supermarkety. Neměl by být pro ni problém ze zisku velkého marketu dofinancovat ztrátový provoz svých malých obchodů, když už nejsou tak zdatní jako vietnamští obchodníci. To bychom ale nesměli žít v kapitalismu. Zisk je zisk a proč si ho snižovat, nedej bože se dokonce o něj dělit. Tak ztrátový provoz raději zavřeme. To, že i na vesnici žijí lidé, majitele nezajímá. Kde jsou ty doby, kdy se socialistický stát staral, aby i do těch nejmenších osad zajel alespoň pojízdný obchod.
A jak si s tím mají poradit starostové, když chtějí svým občanům zajistit plnohodnotné žití. Pomůže stát, kraj? Existují pro tento účel nějaké smysluplné dotační programy ministerstva průmyslu a odchodu? A pokud existují, jak se využívají? Například dotační program Obchůdek 2021+ umožní pokrýt náklady na energie, nájem, mzdy. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány konkrétním maloobchodníkům. Sleduje ale někdo, jak se osvědčil, jestli stačí, či kde by potřeboval změnu, dotažení, či jestli si náhodou někdo na něm jen nemastí kapsu?
Důležitost zachování venkovských prodejen potvrdila covidová situace, kdy i »autem disponující« lidé žijící na vesnicích, kteří nikam nesměli, ocenili možnost nákupů přímo v místě svého bydliště i přesto, že ceny nemohou konkurovat cenám v marketech.
Ostatně otázka ceny je jako vždy v kapitalismu »až na prvním místě«. To je důvod, proč jednou za čas vyjede do marketů za tzv. velkým nákupem každý, kdo může. I spotřebitel hledí na své finanční možnosti. To už si každý musí spočítat, co je pro něho ekonomičtější, zda velké nákupy s tím, že řada potravin se i nezkonzumuje, anebo častější nákupy v místním obchodě, byť i dražší. Kapitalistickému způsobu konzumu jsme se prostě přizpůsobili.
KSČM prosazuje, a i nadále bude prosazovat, důstojný život pro spoluobčany, to znamená, že i lidé na venkově mají mít stejné podmínky pro svůj život jako lidé ve městech. Nákup potravin ve svém bydlišti je jedna z mnoha dalších podmínek pro život.
Bez smysluplných podpůrných opatření – dotačních programů – to ale nepůjde.