Kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny ČR je v plném proudu a naprosto pokrytecky strany, které měly na různých úrovních problémy řešit, najednou přicházejí se zázračným receptem, jak na to. Stačí vhodit pouze hlas a vyřeší v příštím volebním období vše, na co doteď kašlaly. To je i případ jednoho z největších problémů, který trápí nejen mladé lidi, ale který se dotýká skoro všech. Jedná se samozřejmě o problematiku bydlení. Že je situace opravdu vážná přitom dokazuje nejen průzkum společnosti Median, podle které považují bydlení v Česku za dostupné pouhá 4 % obyvatel!
Určitě si pamatujete zažitý nesmysl o „králíkárnách“, kterým se vysmíval V. Havel a jemu podobní. Holt ne každý mohl a může bydlet na Hradě. Dnes už se ani pravice bytům v panelových domech nevysmívá, neboť úrovně výstavby roku 1989 se dnešní mocipáni ani zdaleka nepřiblížili. A jen tak mimochodem – dnes onen byt v panelovém domě může stát i 5, 7 či více milionů korun…
Na vlastní bydlení musí občan naší země z průměrné mzdy, na níž ovšem dvě třetiny pracujících vůbec nedosáhnou, šetřit – jak ukázala analýza společnosti Modrá pyramida – neskutečných 56 let. Už tak neudržitelná situace se navíc nadále zhoršuje, když cena za metr čtvereční bytu roste výrazně rychleji než průměrná mzda.
Pro většinu mladých lidí je tak jedinou možností hypotéka. I ty však, stejně jako bydlení samotné, nadále zdražují. Až se zdá, že neviditelná ruka trhu v tomto případě selhává a odnáší to kdo? No přeci občan. Že je to tak všude? Ale není. Česká republika je ve srovnání dostupnosti bydlení vzhledem k platům druhá nejhorší v Evropě, přičemž v letech 2017 – 2019 byla v tomto nelichotivém ukazateli dokonce úplně nejhorší.
Zbývá tedy zodpovědět tu nejdůležitější otázku: Jak z této neustále se prohlubující krize bydlení ven? Koalice SPOLU, tedy ODS, TOP09 a KDU-ČSL, přišla se skvělým nápadem – stavět více a rychleji. Připomenu zde proto mou odpověď z nedávného rozhovoru pro Parlamentní listy, kde se mě paní redaktorka ptala, co říkám na předvolební plány stran v oblasti bydlení. „Třicet let stáli u toho a mohli to měnit. Koalice SPOLU se probrala a chce stavět 40 tisíc bytů ročně? Super. Tleskám. Ale kde byli? Vždyť ODS a lidovci seděli a sedí ve všech úrovních – od pozic starostů, primátorů, přes krajské rady, hejtmany až po vládní angažmá, které – zejména u KDU-ČSL – bylo velmi bohaté. Proč už dávno své recepty nerealizovali? U Pirátů a STAN jsem možná naopak ráda, že své představy si zatím ponechali jen ve svých komentářích na sociálních sítích, neboť třeba pro občany mající domek na venkově by byly nápady některých pirátských funkcionářů doslova pohromou. Byť teze o přemrštěné dani z nemovitosti dementovali, věřím jim to asi tak, jako když Ivan Bartoš říká, že uprchlíky nechce, přitom jednoznačně před několika lety prohlašoval, že by je ČR měla přijímat. My jsme jako KSČM donutili vládu zavést půjčky na první bydlení pro mladé rodiny a zasadili jsme se o vypsání dotačních titulů na výstavbu a pořízení obecního bydlení každoročně v řádech stovek milionů korun. Samozřejmě, že se jedná zatím o malý kousek na dlouhé cestě, ale nikdo to kromě prázdných slibů před námi neudělal. Kdyby si v minulosti politici neulehčovali bytovou otázku odkazem na dnes již zmiňovanou neviditelnou ruku trhu, nemuseli jsme se dneska s tak astronomickými cenami za bydlení potýkat. Podlézání developerům, vzývání bank a jejich předražených hypoték, byrokratický moloch, tomu všemu je třeba vystavit STOPku. A jak se ukázalo, nikdo jiný než KSČM k tomu evidentně nemá odvahu.“
KSČM totiž dlouhodobě považuje otázku bydlení za svou prioritu a tlačí na výstavbu obecních bytů, které budou skutečně sloužit pracujícím občanům a nebudou dostupné pouze pro cizince nebo spekulanty, jako se tomu u velkých developerských projektů mnohdy děje. Hlavně bych si přála, aby se konečně vedla konstruktivní debata o tom, jak vyřešit problém, který trápí 96 % našich občanů. Odvahu do toho šlápnout a reálný recept jak na to, zatím přinesla pouze KSČM.