Rozhovor Haló novin s poslankyní Květou Matušovskou, vedoucí kandidátkou KSČM do Sněmovny v Pardubickém kraji
Jste expertkou na dopravní problematiku. Tedy, jaké jsou největší problémy v dopravě v České republice nyní? Rozeberte to, prosím, po druzích dopravy - v automobilové dopravě a železniční.
Železnice má kvůli vysokým nákladům na plnění norem problémy konkurovat silniční dopravě. V současnosti je v železniční dopravě často skloňována bezpečnost. Ministerstvo dopravy - aby uklidnilo veřejnost - místo celkové změny systému mluví o evropském vlakovém zabezpečovači ETCS a sankčním systému pro strojvedoucí. Nemluví se však o tom, že strojvedoucí nejsou jediným prvkem na železnici. Dobu na odpočinek strojvedoucích vláda sice upravila, ale stále tam není dána nějaká minimální doba spánku, a největší prioritou by měly být důstojné podmínky pro výkon této nelehké práce. A to nemluvím ani o vzdělávání strojvedoucích, které je rozdílné u každého dopravce - v ČR máme přes 120 dopravců. Myslím, že nás v tomto čeká příští volební období hodně práce. V železniční dopravě se musí zajistit opravy koridorových tratí a pokračování výstavby či přípravy výstavby vysokorychlostních tratí.
Z hlediska dostavby v silniční dopravě považuji za klíčové dostavbu D35, která je alternativou spojnice Čech a Moravy k D1. V tomto kontextu je nutno podotknout, že již dnes slouží současná I/35 jako alternativa, a tím trpí obce a města na této komunikaci. Nesmíme zapomínat ani na dostavbu dálničního napojení s našimi sousedy, ať už je to pokračování D11, napojení D52, spojnice s Libercem a další.
Velmi pozorně sledujeme realizaci projektu PPP na D4. Dále je to rozšíření parkovacích míst (odpočívek) pro kamionovou přepravu. Chceme snížit objemy přepravovaného zboží po silnicích a přesunout je na železnici.
Jezdíte po dálnici D1? Jak jste spokojena?
Mojí velkou výhodou je, že po D1 jezdím málokdy. Směrem na Pardubice vede D11 a letos se otevře první část D35. Dálnice D1 se opravuje od roku 2013 a v těchto dnech se po opravách otevřela. Práce se ovšem na část D1 brzy vrátí. Příští rok začne rozšiřování na šest pruhů okolo Brna od 182. po 210. kilometr, kde se odpojuje silnice E50 na Slovensko. Práce potrvají několik let. První rozšiřovaný úsek bude mezi 194. a 196. kilometrem. Důvodem je velký provoz na této části dálnice.
Rekonstrukce vyšla na 21,8 mld. Kč, což je kupodivu méně, než bylo plánováno, ovšem opravy trvaly déle. Jak dlouho, myslíte, povrchy D1 vydrží, než opět bude potřeba přistoupit k plošným opravám?
Budu věřit, že použité technologie zaručí co nejdelší životnost. Životnost dopravních staveb je plánována na desítky let - v případě mostů až 100 let, nicméně v zadávacím řízení je běžně požadována krátká doba záruky na minimálně pět a maximálně deset let. Dostatečně dlouhá záruční doba pro stavby musí být zakotvena v Technických kvalitativních podmínkách staveb.
Bohužel rekonstrukce dálnice nezlepšila stav ohledně parkovacích míst pro kamiony. Na tuzemských dálnicích pro ně stále chybí přes 2000 parkovacích míst.
Sledujete dopravní situaci v hlavním městě, kde pracujete? Chybí zde tisíce míst i pro P+R, a to nemluvím vůbec o chybějících parkovacích stáních. Myslíte, že označování zón pro rezidenty, což se děje v mnoha městech, napomáhá řešit situaci s parkováním?
Ano, dopravní situaci v našem hlavním městě sleduji velice bedlivě. Čelíme zde velkému rozvoji dopravy. V novinách se často probírá situace na silnici, málokdo již ale vnímá, že i železniční doprava je z hlediska kapacity na svých limitech.
Jedna věc je vybudování P+R, druhá - jak občany z těchto míst přepravit do míst, kam v Praze potřebují. Označování míst pro rezidenty dle mého názoru primárně řeší to, že se nám města nevylidňují, dá se v nich aspoň rozumně žít, a nedochází tak k absolutním kancelářským čtvrtím. Problematika rezidentního parkování je jednou z mnoha cest. Řeší to problém s velkým množstvím vozidel, která připadají na jednu domácnost, a motivuje to občany využívat veřejnou dopravu. Zde je, jak jsem již uvedla, nutné zajistit adekvátní dostupnost veřejné dopravy.
Co je podle vás perspektivní v parkování - parkovací domy, podzemní parkoviště, parkoviště na střeše, nebo optimálně přesedlat na veřejnou dopravu, což však v každé situaci také nejde zajistit?
Tato otázka si v podstatě sama odpovídá. Klíčové je, abychom využili všechny možnosti parkování dle toho, jak je to v kterém městě či místě dostupné. Myslím, že největší chybou bylo, že se v posledních 30 letech mnohdy povolovaly developerské projekty, kdy jejich součástí nebylo zajištění parkovacích míst, ať už například podzemními garážemi. Každopádně pokud to jen situace dovolí, je veřejná doprava tou správnou alternativou.
Jak jste jako členka sněmovního hospodářského výboru mohla napomoci zlepšení dopravní situace ve vašem kraji? A je to vůbec možné?
Samozřejmě, že je to možné. V letošním roce šlo z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) do Pardubického kraje cca devět miliard korun. Také to bylo vidět na železnici i silnicích první třídy a zároveň na silnicích druhé a třetí třídy, které patří krajům. V letošním a v příštím roce je s těmito silnicemi počítáno jako se součástí rozpočtu SFDI.
Díky členství v hospodářském výboru jsem se mohla angažovat v problematice obchvatu Chrudimi, Svitav, křižovatky U Trojice (Parama). Pomohla jsem obcím k získání dotací od SFDI, např. chodník a autobusový záliv ve městě Králíky, odkup pozemků v Lanškrouně od Správy železnic. Prioritou byla a stále je i příprava a realizace D35 a D43.
V tomto volebním období jsem spolu s kolegy prosadila novelu zákona o řízení motorových vozidel, která zefektivní práci zkušebních komisařů a zjednoduší proces provádění zkoušek v autoškole. Patří tam i zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Škoda, že neprošel můj pozměňovací návrh, aby přivaděče patřily mezi prioritní stavby.
Byla jste zpravodajkou Poslanecké sněmovny a garantkou klubu KSČM, když jste se jako zákonodárci zabývali volnými dny pro pracovníky obchodních řetězců během svátků. Proč není těchto svátečních volných dnů pro zaměstnance řetězců více? Byl to nějaký kompromis? Jaká tehdy byla atmosféra kolem projednávání tohoto zákona?
Proč byly jen některé, tak to je spíše otázka na kolegy senátory, kteří nám poslali tento seznam. Zřejmě to byly ty, na kterých se shodli. I přes moji snahu jako zpravodajky rozšířit tento seznam, tak i pozměňovacích návrhů některých kolegů, prošly jen ty ze Senátu. V tomto volebním období byla dvakrát snaha tyto volné dny zrušit. Ale kolegům z ODS a ANO se to nakonec nepodařilo. Myslím, že v době pandemie si snad všichni uvědomili, že práce v obchodě není lehká a že i tito zaměstnanci byli v první linii a zaslouží si velké díky.
Je o vás známo, že jste aktivní v poslaneckých dnech. Pokaždé někde na návštěvě, v nějakém zařízení, škole, školce, klubu, spolku, na jednání u starostů. Kolik takových návštěv jste za toto volební období uskutečnila?
Tak to vám nepovím, to by bylo dlouhé počítání. Ale poslaneckých dnů jsem se vždy snažila využít tak, abych měla kontakt se svým krajem. Abych věděla, co trápí starostky a starosty, firmy, obyvatele, a hlavně mé voliče. Protože pracuji pro ně a snažím se je v Poslanecké sněmovně zastupovat.
Jaké jsou problémy konkrétně ve vašem kraji?
Těch problémů kraje je několik. Mohu začít například informacemi, co mám od starostů, že mají problém s nedostatkem pediatrů - to vím z vlastní zkušenosti - a zubařů. Myslím, že by bylo dobré, abychom upravili vzdělávací systém tak, aby mladí lékaři po studiu neutíkali do zahraničí. U stomatologů by například mohlo pomoci i posílení bonusů od pojišťoven, mobilní ordinace. Celému tomuto odvětví by pomohla stabilizace systému prostřednictvím automatického navyšování plateb za státní pojištěnce.
Dalším problémem je financování sociálních služeb, které by si podle nás zasloužilo víceleté a stabilní plánování. Ve školství cítíme nedostatečnou podporu technickým oborům. Proto chceme větší spolupráci škol a jednotlivých zaměstnavatelů, abychom zvýšili prestiž technického a učňovského školství, protože jedině vzdělaný národ může být naší budoucností.
Dále mohu uvést i podfinancování silnic druhé a třetí třídy, které jsou většinou používány jako objízdné trasy při opravách silnic vyšší třídy. Rádi bychom dosáhli toho, aby tyto komunikace byly stabilní součástí rozpočtu SFDI. Tak jak jsme se o to snažili poslední dva roky. A jsem ráda, že se nám to na tento a příští rok podařilo.
Jaké jsou priority, na kterých budete pracovat, pokud obhájíte mandát?
Jsem vystudovaná dopravní inženýrka a v tomto oboru se snažím i realizovat. Podle hesla »čerte, drž se svého kopyta« se do práce ostatních odborníků pokud možno nemotám. Je ale pravda, že poslanecký mandát mě přiměl zajímat se více i o obory, které nepatří do mého přímého zájmu.
Jednou z mých osobních priorit je podpora rozvoje výuky v autoškolách a vzdělávání řidičů z důvodu větší bezpečnosti na pozemních komunikacích. S tím souvisí i problematika posledních týdnů, a to bezpečnost na železnicích. Základem všeho by mělo být zlepšení podmínek pro strojvedoucí a ostatní profese na železnici a zároveň sjednocení podmínek na vzdělávání.
Jako členka podvýboru pro hasiče bych ráda prosadila i daňové zvýhodnění dobrovolných hasičů ve výjezdových jednotkách. Kromě toho, že jsem politička, jsem zároveň i matka, takže si myslím, že je důležité, a určitě by to některým rodinám pomohlo, daňový odpočet 5000 Kč/dítě/rok za sportovní a volnočasové aktivity, a to nemluvím o zrušení poplatků za pobyt v mateřské škole, školní družině a školním klubu, zrušení poplatků za školní kroužky. Dalších priorit by bylo určitě mnoho, ale tyhle jsou pro mě nejdůležitější.
U čeho si nejvíce odpočinete? Jak trávíte volné chvíle?
Nejvíce si odpočinu procházkou v lese s naší fenou Ritou. To mě nabíjí energií, a samozřejmě rodina. Nejvíc volného času věnuji své šestileté dceři, abych jí vynahradila čas, který trávím v Praze. Jakmile mám chvilku volna, vyrážíme na výlety.
Jaké je vaše nejoblíbenější místo, na které se ráda vracíte?
Samozřejmě, že mé nejoblíbenější místo je mezi těmi nejbližšími, a tak odpověď je jednoduchá: domů ke své rodině.