Jak hodnotíte proběhlé volby do Poslanecké sněmovny z hlediska KSČM?
Předně bych chtěl poděkovat všem, kteří nás v těchto volbách podpořili a dali komunistické straně svůj hlas. Upřímný dík patří také každému, kdo se jakkoliv zapojil do předvolební kampaně naší strany. Za těch několik málo měsíců od chvíle, kdy jsem dostal důvěru a byl zvolen místopředsedou Ústředního výboru KSČM, jsem se mimo jiné zúčastnil řady našich akcí na různých místech republiky. Mohu tak potvrdit, že mnohde šli do voleb komunisté opravdu naplno.
Ani maximální nasazení mnoha členů i sympatizantů však nedokázalo zabránit tomu, čeho jsme se oprávněně obávali. Výsledek sněmovních voleb pro nás znamená opravdu historickou porážku. Oproti předchozím volbám - ve kterých ale ostatně strana skončila s do té doby nejhorším výsledkem - jsme ztratili více než polovinu voličů. Letos jsme tak dostali pouze 193 817 hlasů, jinak 3,6 procenta. Pro komunistickou stranu, jejíž zástupci se tak ani nedostali do Poslanecké sněmovny, jsou tak tyto volby jednoznačným debaklem.
Kde vidíte příčiny tohoto neúspěchu?
Lidé zkrátka vystavili komunistické straně účet za její práci v uplynulých letech. O důvodech této mimořádné porážky budeme vést, a již se tak vlastně pochopitelně děje, rozsáhlou sebekritickou diskusi. Ta se určitě odehraje také nejen na mimořádném sjezdu strany, který se uskuteční již za několik dní, ale i na následných výročních členských schůzích našich základních organizací a okresních a krajských konferencích.
Osobně se však domnívám, že důvody takového zásadního úpadku podpory KSČM jsou dlouhodobějšího charakteru. Podepsala se na něm ale jistě i politika tolerance/podpory vlády ANO 2011 a ČSSD, neschopnost provést dlouho požadované - zdaleka nejen personální - vnitrostranické změny i rezignace na celou řadu základních přístupů, které by měly být straně s názvem komunistická vlastní. Věřím, že se nám podaří o všech těchto otázkách ve straně nejen diskutovat a sebekriticky je zhodnotit, ale hlavně z nich vyvodit závěry pro naši další činnost.
Víte již, k jakým subjektům odešli někdejší voliči KSČM?
Je třeba říct, že volební úpadek komunistické strany není záležitostí jen těchto voleb, ale probíhal již řadu let. Například jen co se týče voleb do Poslanecké sněmovny, jsme klesli ze 741 tisíc hlasů v roce 2013 na 393 tisíc hlasů již v roce 2017 a nyní tedy na již zmíněných necelých 194 tisíc hlasů. Tuto tendenci, která vyvrcholila letošní volební porážkou, ale ukazují i jiné typy voleb v posledních letech.
Co se týče odchodu našich voličů k jiným politickým subjektům, ten musí být jistě předmětem našeho zájmu. Podle nyní zveřejněného výzkumu odešli naši bývalí voliči, kteří stranu volili v roce 2017, především k hnutí ANO 2011 – celkem by se mělo jednat asi o 100 tisíc lidí. Dalších 60 tisíc někdejších voličů KSČM dalo přednost hnutí SPD a stejný počet letos k volbám vůbec nedorazil. Na 20 tisíc bývalých voličů komunistické strany z předchozích voleb pak letos dalo hlas hnutí Přísaha a dalších 20 tisíc pak volilo některý z dalších subjektů. Nových voličů KSČM pak byl pouze zlomek. Tolik alespoň údaje ze zveřejněného průzkumu.
Co přinesou výsledky lidem v České republice?
Před námi je mimořádně složité období. Rýsuje se vláda složená z ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů. Té by mělo sněmovní opozici dělat hnutí ANO 2011 a SPD. Jak jsem již uvedl, ve Sněmovně zcela chybí zastoupení komunistické strany, což s výjimkou období fašizující druhé republiky a následné hitlerovské okupace nemá ve stoleté historii československých a českých komunistů obdoby.
Již dnes je tak zřejmé, že reakcí na nastupující kapitalistickou krizi bude nekonečná série výrazných protilidových opatření a útoků na sociální výdobytky minulosti. Můžeme očekávat další útoky na práva zaměstnanců, zdražování, privatizaci služeb, infrastruktury nebo i sociálního systému, zvyšování cen bydlení, krácení příjmů, zpoplatnění zdravotnictví, platby ve školství, antikomunismus, další masivní vyvádění zisků do zahraničí, prohloubení závislosti na imperialismu a jeho institucích jako je třeba Evropská unie, podpora Severoatlantického paktu NATO a jeho agresivní politiky…
Zmínil jste zdražování. To vidíme nyní například na dalším výrazném nárůstu cen bydlení. Co v této souvislosti komunisté navrhují?
Jedním z klíčových témat KSČM je opravdu zápas za dostupné bydlení, jehož cena nyní dosahuje vskutku astronomických výšek. Jsme přesvědčeni, že bydlení nesmí být luxus. Proto i nadále prosazujeme masovou výstavbu veřejného bydlení – minimálně 40 tisíc bytů ročně, rozsáhlou podporu družstevnímu bydlení, opětovné zastropování nájemného, vyvlastnění dlouhodobě neobývaných a nevyužívaných budov a zásadní zdanění velkospekulantů s byty.
Zdražování se ale dnes rozhodně netýká jen cen bydlení. Podle nedávno zveřejněných dat se meziročně zvýšily spotřebitelské ceny o 5 %. Jedná se tak o nejvyšší meziroční nárůst za posledních třináct let. I bez tohoto oznámení je však nynější drahota jasně zřejmá. Ceny letí nahoru každým dnem, ať už se jedná o energie, benzín, stavební materiál, oblečení, potraviny… Vše navíc nasvědčuje tomu, že toto zdražování bude dále pokračovat. Již dnes se třeba avizuje plánované další výrazné zvýšení cen potravin. I proto heslo »Stop zdražování!«, se kterým jsme byli v uplynulých týdnech v ulicích, neztrácí nic na své aktuálnosti, právě naopak.
Jak na to budou reagovat komunisté?
Je jasné, že následující období pro nás nebude v žádném případě jednoduché. V souvislosti se současnou situací je nutná poctivá sebereflexe naší dosavadní činnosti. Jsou před námi náročné zápasy, ve kterých je třeba se rozhodně postavit triumfující politice prosazující vůli malé hrstky bohatých a mocných na úkor nás všech ostatních. V každodenní činnosti musíme odhodlaně hájit objektivní zájmy pracujících a vůbec většiny obyvatel naší země. Místo parlamentu a jeho kuloárů nyní potřebujeme přenést těžiště naší práce daleko více mezi lidi. Jako komunisté musíme být navzdory všem složitostem aktivní v ulicích, na pracovištích, v místech bydliště.
Před námi je také velký úkol udělat maximum pro to, abychom získali zpět ztracenou důvěru těch, kteří se od nás v uplynulých letech ve statisícových počtech odvrátili. Jsem přesvědčen, že jako komunisté si důvěru zasloužíme, pouze pokud budeme ve zřetelné opozici vůči stávajícímu kapitalistickému systému, pro který jsou vlastní vykořisťování, útlak a války. Socialistická alternativa pro nás rozhodně nesmí být pouhým deklaratorním cílem naší politiky, ale cíl, o jehož uskutečnění reálně usilujeme a který lidem vysvětlujeme ve snaze je pro něj získat. Stále totiž platí, že před lidstvem jsou pouze dvě cesty – socialismus, nebo barbarství.
Kde by měla KSČM hledat spojence?
Předpokládám, že se nyní bude velká snaha našich odpůrců soustředit na to, aby nás dostali do ještě větší izolace. Na to musíme reagovat intenzivnější spoluprací s námi spřátelenými organizacemi i daleko promyšlenější aktivitou uvnitř masových hnutí. Zde vidím velké rezervy například, co se týče činnosti komunistů v odborovém hnutí. Jako velmi potřebné vnímám také posílení naší práce mezi mládeží a lidmi mladšího produktivního věku, kde je naše pozice dlouhodobě mimořádně slabá.
Pro to, abychom dokázali za nových podmínek i nadále oslovovat veřejnost, musíme udržet a rozvíjet naše vlastní informační kanály, šířící pravdu o skutečné situaci doma i v zahraničí a o činnosti a postojích komunistů. Ty musí, ať už v internetové či tištěné podobě, odpovídat dnešní době a být na špici nejen co se týče obsahu, ale i formy. Pro naši další práci navenek však bude pochopitelně klíčová i vnitřní organizační a ekonomická stabilizace za nově vzniklých podmínek.
Letos si připomínáme 100. výročí založení komunistické strany u nás. Jak se díváte na současnou situaci v tomto kontextu?
Sté výročí vzniku komunistické strany u nás si letos připomínáme opravdu s velkou hrdostí. Pochopitelně však volební porážce KSČM a její krizi přidává také na hořkosti. Však také antikomunisté neopomíjejí tuto souvislost opakovaně zdůrazňovat při své ubožácké radosti nad absencí komunistů v českém parlamentu. Dnes již stoletá historie zápasů komunistické strany, jejíž součástí jsou jak vítězství, tak i porážky, je však pro nás mimořádným zdrojem inspirace a poučení.
Pod vedením Komunistické strany Československa usilovali v dobách první republiky českoslovenští pracující o své sociální osvobození, za socialistické východisko z tehdejší hospodářské krize. Vpravdě hrdinný zápas svedla strana v době hitlerovské okupace naší vlasti, kdy za svobodu v boji proti fašismu položily své životy desítky tisíc jejich členů a stoupenců. Čtyři desetiletí, kdy komunistická strana stála v čele budování a rozvoje lidově demokratického a posléze socialistického Československa, jsou dodnes dokladem možnosti reálné alternativy ke kapitalistickému systému, založenému na barbarském vykořisťování člověka člověkem. To, že komunistické hnutí přežilo i porážku socialismu, bylo důležitým faktorem uplynulých desetiletí. Nyní musíme udělat maximum pro to, aby komunisté měli nejen bohatou minulost, ale i budoucnost.
Před KSČM je mimořádný sjezd. S čím na něj jdete?
Po mimořádném sjezdu strany bylo voláno dávno před volebním debaklem. Je proto dobře, že se uskuteční již v sobotu 23. října v Praze. Cílem tohoto sjezdu je především volba nového vedení strany. Děkuji v této souvislosti za nominace na funkce předsedy a místopředsedy ústředního výboru strany, kterých se mi zatím dostalo. Pokud na sjezdu získám důvěru jeho delegátů a delegátek, jsem připraven udělat společně s dalšími vše pro to, aby se naše strana ze současné krize dostala.
Jsem přesvědčen, že komunistická strana má perspektivu. Naše nynější situace sice opravdu není jednoduchá. Přesto však pevně věřím, že není neřešitelná. Současnou porážkou zápas komunistů za lepší svět rozhodně nekončí. Budoucnost totiž v žádném případě nesmí patřit prohlubující se kapitalistické mizérii, ale socialismu. To je také důvod, proč zde komunisté jsou a budou.