Analytici odhadují, že Evropa má na prahu zimy nejnižší zásoby plynu za deset let. Přitom na ní silně doléhá plynová krize, která může vést i k zavření části ekonomik.
Situace na globálním trhu s plynem je přitom mimořádně dramatická a Evropa je konfrontována se surovými reáliemi plynového byznysu. Má to co do činění i se dvěma nejsilnějšími státy světa – USA a Čínou.
Čínská vláda minulý týden v zájmu odvrácení energetické krize vydala příkaz státním společnostem zajistit dodávky energií v zimě za každou cenu. Jedná se o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a energetického uhlí. Možná stojíme na prahu plynové cenové války. Tři největší čínští energetičtí giganti PetroChina, Sinopec a CNOOC jsou ochotni na plynových burzách platit za LNG více, než západní dodavatelé.
Přeplácení budí velké obavy velké obavy, hlavně Britové propadají panice. Uzavřely totiž svůj poslední sezónní zásobník plynu v roce 2017 protože vláda předpokládala, že na světovém trhu bude LNG přebytek. Další problém pro Británii sužovanou nedostatkem řidičů, benzínu u čerpacích stanic a potravin v obchodech…
Pomohou tak Evropě dodávkami LNG Spojené státy? Bývalý americký prezident Donald Trump ho ostatně označil za „plyn svobody“. Zatím to ale vypadá, že byznys je i pro Američany na prvním místě.
Dodávky LNG z USA do Číny se letos zvýšily čtyřnásobně. Naproti tomu dodávky do EU a Británie se snížily o 17 procent. Takže vidíme paradox: Američané chtějí po Evropě, aby snížila svůj obchod s Čínou, ale když se ukáže, že čínský trh je cenově atraktivní dají mu přednost před Evropou.
Dlužno dodat, že se nejedná pouze o Čínu. Dobře platí i Japonsko, Jižní Korea, Singapur nebo Tchaj-wan. Více LNG chce dovážet i miliardová Indie Vysoká poptávka po LNG u „asijských tygrů“ tlačí ceny plynu nahoru.
Podle odhadu agentury Reuters se na globálních dodávkách LNG podílí Asie 76,5 procenty, kdežto Evropa jen 16,5 procenty.
A pak zde máme dalšího velkého plynového hráče – Katar. Ten je nejkonkurenčnějším producentem LNG na světě a jeho velký dodavatel do Británie. Jenže jeho dlouhodobá strategie míří na východ. Tento měsíc podepsala státní společnost Qatar Petroleum dlouhodobou dohodu o dodávkách LNG s čínskou CNOOC a navrch k tomu si objednala v čínských loděnicích stavbu čtyř nových tankerů. Další potvrzení přesunu globální moci a vlivu do východní Asie.
Evropa není v jednoduché situaci. Co jí může vytrhnout trn z paty? Podle závěrů nizozemské banky ING Group jsou to tyto čtyři faktory: rychlé zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2, snížení poptávky po LNG v Asii, a hlavně v Číně, návrat ke „starým“ energetickým zdrojům – uhlí a atomu s odložením plánů na „zelenou energetiku“ a nakonec počasí. Mírná zima by pomohla.
Vidíme ale, že všechny faktory naráží na překážky: certifikace Nord Stream 2 je složitá evropská byrokratická procedura, která se vleče, snížení poptávky LNG v Asii se očekávat nedá. Aby Evropa mohla konkurovat musí si za něj hodně připlatit. Návrat ke starým zdrojům a odložení zelené revoluce je teď politicky neprůchodné. A spoléhat na počasí nelze.
Sečteno a podtrženo: po pandemii se připravme na další krizi, která může mít dlouhodobé politické, ekonomické a sociální dopady. Pětikoaliční české vládě není co závidět