Rozhovor Haló novin se stínovou ministryní zdravotnictví za KSČM Soňou Markovou
Šíření covidu v ČR stále zrychluje. Dalo se to předpokládat v souvislosti s návratem dětí do škol a lidí z dovolených, mohlo se ale podle vás nějakými opatřeními tomuto růstu zabránit?
To, že bude narůstat počet nakažených, a s tím i hospitalizovaných, se dalo očekávat. Takto razantní nárůst, který překonává i nejčernější scénáře, asi úplně ne. Touha lidí po tzv. normálním životě je čím dál větší, a tím také klesá ochota dodržovat ochranná opatření. Tomu nahrává i fakt, že většina nakažených COVID–19 je bez příznaků nebo s mírnými příznaky. Skutečně důsledné používání roušek, respirátorů, dodržování vzdáleností i hygienických pravidel, tedy tzv. 3R, testování a samozřejmě především očkování celé populace jsou, bohužel, stále jediné cesty, jak zabránit šíření nákazy COVID-19. Jelikož se epidemie začala vyvíjet podle rizikového scénáře, bude podle ÚZIS na začátku listopadu v nemocnicích kolem 1200 lidí, z toho 250 na JIP. Za týden bychom mohli »dosáhnout« na až 5000 pozitivně testovaných denně.
Nicméně v porovnání s loňskem jde o menší nárůst. Dá se to podle vás jednoznačně připsat proočkovanosti populace?
Zcela jednoznačně. Vloni touto dobou jsme registrovali více než čtyři tisíce pacientů hospitalizovaných s COVID-19 v nemocnicích, z toho 634 ve vážném stavu. Dnes je to kolem sedmi set, z toho přes 100 ve vážném stavu. Bohužel ale opět přibývá i úmrtí s COVID-19. Kolem šedesáti až sedmdesáti procent z hospitalizovaných je neočkovaných. Riziko, že neočkovaní z vyšších věkových skupin skončí v nemocnici, je potom násobně vyšší než u očkovaných. I když máme u lidí nad 80 let 80procentní proočkovanost a ve věkové kategorii 70–79 let dokonce 85procentní, mají tito lidé většinou další zdravotní obtíže, a tím se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost jejich hospitalizace. Asi třicet procent dospělých není chráněno ani dřívější nákazou ani očkováním, a k tomu přibývá seniorů s tzv. vyvanutou imunitou.
Naším cílem je ochránit ty nejzranitelnější a zároveň celkově dospět k aspoň 90procentní pročkovanosti, abychom dosáhli potřebné kolektivní imunity. Prioritou musí být nezahlcení nemocnic a JIP, aby mohly být v plném rozsahu prováděny plánované výkony a zákroky. Další odkládání operací a vyšetření by mělo fatální dopad na zdraví a životy pacientů. Velkým problémem je také to, že v důsledku pandemie došlo k zanedbávání prevence. Tím se zhoršuje zdravotní stav pacientů zvlášť u diabetu, srdečních a onkologických onemocnění a psychických problémů.
Odborníci upozorňují, že nadále je potřeba proočkovanost zvýšit. Zdá se však, že kampaň, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví, příliš nezabírá. Kde vidíte její hlavní nedostatky?
Velkou bolestí končící vlády Andreje Babiše je chaotičnost, nekoncepčnost a populismus v boji s covidem. KSČM od samého počátku kritizovala neexistenci očkovací strategie opřené o skutečně odborné, nikoliv politické argumenty. Chyběla a stále chybí jednoznačnost a srozumitelnost očkovací kampaně tak, aby občané pochopili potřebnost očkování. Úplně se zapomnělo na eliminaci šíření dezinformací a fám. Určitě neprospěla ani degradace očkování na »obchod« s novými teniskami či mobilem. Možnost očkování u praktických lékařů a mobilními týmy pak přišla opravdu pozdě.
Od listopadu si někteří lidé budou muset preventivní testování platit ze svého. Hodnotíte to jako správné rozhodnutí?
Vláda v reakci na překotný nárůst nakažených, a s tím i hospitalizovaných, zpřísňuje opatření včetně ukončení hrazení testů z veřejného zdravotního pojištění. Je pravda, že nás všechny stojí testování miliardy korun a přitom máme možnost bezplatného očkování. Hrazení testování z veřejných peněz by ale mělo pokračovat, nebo aspoň výrazně snížit cenu. Zavedení kontrol v restauračních zařízeních přímo personálem už dlouho naprosto bez problémů funguje třeba v Rakousku a nevidím v tom problém.
Je žádoucí, aby byla regionálně zpřísňovaná opatření transparentní a předvídatelná podle vývoje epidemie a v kompetenci krajských hygienických stanic. K plošným restrikcím, omezením ekonomiky, služeb nebo školní docházky by se ale přistoupit v žádném případě nemělo.
Co lze, pokud jde o zdravotnictví, očekávat od příští vlády, pokud ji budou tvořit zástupci vítězných koalic? Je důvod k obavám?
Účastnila jsem se za KSČM řady předvolebních debat a kulatých stolů, kde prezentovali své názory zástupci koalic Spolu a PirSTAN. Ti většinou cudně mlčeli o svých pravicových přístupech ke zdravotnictví. My ale máme v dobré paměti, co předváděla ODS a TOP 09 do roku 2013. Jejich hlavním cílem bylo snížení příjmů do veřejného zdravotního pojištění za pomoci stropů na nejbohatší příjmy, zmrazení plateb za tzv. státní pojištěnce nebo devalvace koruny. Následný nedostatek veřejných peněz pak nahradily zvýšením spoluúčasti pacientů zavedením nesmyslných tzv. regulačních poplatků a nadstandardů. K plánovanému zavedení dvousložkového pojištění, komerčního připojištění a zvýšení přímých plateb nedošlo, protože jejich vláda padla.
Dobře si pamatuji na různá prohlášení pravicových poslanců typu: »zdravotnictví není švédský stůl, aby si z něho bral každý, co chce«, »důchodci propijí, prokouří a prohrají na automatech mnohem více, než jsou poplatky« nebo »pacient, který přijede do nemocnice mercedesem, nebude přece sedět ve stejné čekárně jako ten, který tam dojel tramvají« apod. Tyto dehonestující výroky dokládají asociální plány pravice a jejich snahu o snížení solidarity ve zdravotnictví. Nyní jsme již zaznamenali například vyjádření kandidáta na post ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 o tom, že šestihodinové čekání pacienta v čekárně u lékaře je přece normální.
Koalice pěti pravicových stran se chystá převzít resort, do kterého v posledních dvou letech přiteklo díky koronavirové pandemii a tlaku KSČM velké množství veřejných finančních prostředků. Nový ministr se chystá stabilizovat samotné ministerstvo, které za vlády Andreje Babiše čelilo rekordní pětinásobné výměně. Sám budoucí ministr, který mimochodem rychleji mluví, než přemýšlí, a dokáže měnit názory během chvíle, nemá prý problém s právní sekcí ministerstva, a to i přesto, že soudy »shazovaly« jejich proticovidová opatření jako na běžícím pásu. Počítá ale se změnami v sekci zdravotního pojištění a zdravotní péče. Náměstci jsou podle něj součástí aparátu, který má realizovat co nejlépe politické zadání ministra. V souvislosti s covidem a předsednictvím v EU uvažuje o zahraničním odborníkovi v čele Státního zdravotního ústavu. Chce údajně jistotu a dostupnost pro pojištěnce a stanovit jeho nárok. Hlavně se ale chystá bavit o připojištění. Nárok čili tzv. standard bude samozřejmě stanoven tak, aby bylo nutné co nejvíce doplácet z kapes pacientů. Ti se sice budou moci připojistit u komerčních pojišťoven, ale na to většina lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy nebude vůbec mít. Zvlášť teď v době všeobecného zdražování.
KSČM vždy bránila dostupnou a kvalitní zdravotní péči bez zvyšování spoluúčasti pacientů po celou dobu svého působení v parlamentu. Nyní to budeme mít o hodně těžší, ale určitě to nevzdáme.