V těchto dnech nám média připomněla dvousté výročí Karla Havlíčka Borovského. Mimo jiné i to, že za jeho rakví šel »skoro celý národ«. Zapomněla však, že když se vrátil z vyhnanství v Brixenu a šel ulicemi Prahy, že jeho »přátelé«, tedy ti, kteří poté byli také mezi truchlícími, když ho viděli, přecházeli na opačnou stranu ulice.
V nedávné době jsem zažila podobnou situaci. Byla jsem jako delegátka na mimořádném sjezdu. Odvolanému předsedovi, který sem přijel také jako delegát, se ti, co předtím se mu často vtírali do pozornosti, na chodbách vyhýbali. A organizátoři sjezdu? Ačkoli se původně počítalo s tím, že na jeho počátku, což bylo napsáno v přiloženém sjezdovém programu, bude vystoupení bývalého předsedy, najednou tento bod úplně vyškrtli. Nebýt jednoho z delegátů, předsedy z Kutné Hory Jana Klána, nebylo by mu uděleno slovo. Přiznávám, že mě to doslova šokovalo. I atmosféra sjezdu připomínala, jak mně potvrdili pamětníci, tu, která byla na mimořádném vánočním sjezdu roku 1989.
Budou nově vydávány Haló noviny jen internetově, nebo dál v papírové formě?
Vždy jsem byla přesvědčena, že vinu za cokoli nesou všichni účastníci, protože každý se na situaci nějak podílel. Méně či více, z toho je pak vyvozována odpovědnost. Proto zcela oprávněně největší podíl je vždy přisouzen předsedovi. Nikdo z přítomných nestál mimo. Mohu si to dovolit říci naplno, i když u nás v Soběslavi získali komunisté více než pět procent hlasů.
Můj dojem ze sjezdu byl hrůzný. Atmosféra vzájemné nevraživosti. Chápu, že poraženecká nálada vyvolává podobné emoce, ale když v nich chybí, zvláště u vyšších funkcionářů, kus sebereflexe, je důvod se nad tím zamyslet. Vystoupila jsem s požadavkem na zachování Haló novin, protože bez nich skončíme v zapomenutí. Uvítala jsem ve vystoupení Kateřiny Konečné závazek, že je zachová. Podle posledních informací, které se ke mně dostaly, se s jejich pokračováním v papírové formě nepočítá. Nevím, ale učili mě plnit své závazky.
Argument, který se ke mně donesl, že určité množství peněz by muselo být použito na udržení novin a tím by byly kráceny prostředky pro okresní výbory, nemohu přijmout. Podle mých informací každý OV má v bance své rezervy. Nevím, zda je to pravda, ale vše nasvědčuje tomu, že ano. Ani některé nemovitosti nejsou efektivně využívány. Dokonce nejsou ani v pořádném stavu. I ty by se mohly plně využít a KSČM by dál mohla mít svůj tiskový orgán sloužící nejen stranické veřejnosti, ale i celé levici, který by ji zároveň mohl spojovat s členskou základnou a napomáhat k úspěchu ve volbách. To, že nové vedení KSČM zastává jinou koncepci, ve mně budí rozpaky a ptám se, zda skutečně jsem volila správně.